8 Tdo 1149/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1149/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 12. 2021 Spisová značka:8 Tdo 1149/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.1149.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Časová působnost Promlčení trestního stíhání Zákaz retroaktivity Zneužití pravomoci úřední osoby Zneužívání pravomoci veřejného činitele Dotčené předpisy:§ 2 odst. 1 tr. zákoníku § 35 písm. c) tr. zákoníku § 67a písm. d) tr. zák. § 329 odst. 1a, 2 písm. b,e) tr. zákoníku § 158 odst. 1a, 2 písm. c) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 4. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 982/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1149/2021-1607 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2021 o dovoláních obviněných V. M., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, a M. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 67 To 318/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 15/2018, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných V. M. a M. D. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 3 T 15/2018, byli obvinění V. M. a M. D. shledáni vinnými zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obviněný V. M. byl odsouzen za tento zločin a za sbíhající se zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. 4 T 7/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2013, sp. zn. 5 To 39/2013, podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. 4 T 7/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2013, sp. zn. 5 To 39/2013, který zároveň zrušil rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 31. 3. 2006, sp. zn. 1 T 47/2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 9 To 228/2006, který zároveň zrušil výrok o trestu trestního příkazu Okresního soudu v Kladně ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 5 T 148/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný M. D. byl za uvedený zločin podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku účinného do 30. 11. 2011 podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění M. M. a M. D. odvolání, která směřovala proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 67 To 318/2020, obě odvolání obviněných podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, dopustili tím, že obviněný M. M., jako příslušník Sboru národní bezpečnosti, služebně zařazený v hodnosti nadstrážmistra (ode dne 1. 2. 1980 v hodnosti podporučíka) na 2a odboru Správy Státní bezpečnosti XY (dále jen „StB“) jako starší referent 1. oddělení zaměřeného na monitorování a potlačování projevů tzv. osob nepřátelských socialistickému zřízení, při výkonu služby v letech 1977 až 1981 společně s obviněným M. D., příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, služebně zařazeným v hodnosti poručíka (ode dne 1. 7. 1981 v hodnosti nadporučíka) na 2a odboru StB ve funkci náčelníka 1. oddělení, který jeho činnost od ledna do prosince roku 1981 řídil a kontroloval, vyvíjeli nátlak na poškozeného V. K., narozeného XY (zemřelého 3. 2. 1995), spoluzakladatele a signatáře Charty 77, v podobě tzv. profylakticko-rozkladných opatření spočívajících v opakovaných výsleších, při kterých mu vyhrožovali trestním stíháním a uvězněním, domovních prohlídkách, znemožnění výkonu stávajícího zaměstnání a perzekuci rodinných příslušníků s cílem dosáhnout jeho nedobrovolného vystěhování z území Československé socialistické republiky (dále jen „ČSSR“), kdy konkrétně: obviněný M. M. samostatně 1. dne 13. 10. 1977 navrhl svazek č. 12793 s krycím názvem V., který byl StB na poškozeného veden ode dne 1. 3. 1977, převést na 1. oddělení 2a odboru StB s cílem se poškozenému věnovat v rámci boje s tzv. vnitřním nepřítelem a dne 23. 9. 1980 navrhl založení signálního svazku na poškozeného, aby mohl působením profylakticko-rozkladných opatření vytvářet předpoklady k uskutečnění jeho vystěhování z území ČSSR, 2. dne 26. 10. 1977 vXY u XY s poškozeným provedl zpravodajský pohovor, v jehož průběhu mu sdělil, že pomáhá protispolečenským silám a mohl by se dostat do rozporu se zákonem, a následně ho do konce roku 1981, kdy se poškozený vystěhoval z území ČSSR, systematicky sledoval a za využití spolupracujících osob z okolí poškozeného vyhotovoval periodické zprávy o jeho osobním i pracovním životě, 3. přinejmenším dne 1. 10. 1980 podal žádost o přezkoušení poškozeného a J. K., rozené B., přítelkyně a následně druhé manželky poškozeného, z dopravních předpisů s následným odebráním řidičského oprávnění a o provedení technické prohlídky vozidla s následným odebráním technického průkazu, v důsledku čehož byli poškozený s J. K., rozenou B., podrobeni opětovným přezkoušením i prohlídkám vozidla, 4. intervenoval u Prokuratury pro XY ve věci výpovědi, kterou poškozený dostal ze zaměstnání v srpnu 1979 a kterou poškozený napadl pro její neplatnost u soudu, a to s cílem využít dokumentaci, kterou na poškozeného ve svazku s krycím názvem V. shromáždil, k potvrzení této výpovědi, jelikož věděl, že tato byla dána poškozenému neplatně a u soudu by neobstála, 5. dne 29. 4. 1980 zaslal žádost o nevydání cestovních dokladů poškozenému, a to s odůvodněním, že je signatářem Charty 77, obvinění M. M. a M. D. společně 6. vyhrožovali poškozenému uvězněním, pokud se nevystěhuje z území ČSSR, a dali opakovaný pokyn k zadržení poškozeného, k čemuž došlo přinejmenším ve dnech 18. a 19. 12. 1980, a přinejmenším dne 19. 8. 1981 dali pokyn k zadržení poškozeného, který nebyl realizován, jelikož poškozený nebyl nalezen, 7. ve dnech 5. 11. 1979 (tehdy pouze obviněný M. M.), 5. 1. 1981, 6. 1. 1981 a blíže nezjištěného dne zorganizovali u poškozeného a H. K. provedení opakovaných domovních prohlídek, 8. prováděli opakované pohovory s osobami blízkými poškozenému, a to zejména H. K., přítelkyní poškozeného, a J. K., rozenou B., přítelkyní a následně druhou manželkou poškozeného, a to jednak s cílem dosáhnout jejich rozkolu s poškozeným, jednak s cílem vyvíjet na ně tlak, aby přesvědčily poškozeného, aby se vystěhoval z území ČSSR, 9. intervenovali u zaměstnavatele poškozeného, kterého informovali o aktivitách poškozeného v souvislosti s Chartou 77 a doporučili mu, aby poškozeného konfrontoval a nutil ho k odvolání podpisu Charty 77 s výhružkou, že jinak bude jeho stanovisko zveřejněno mezi jeho kolegy, a sledovali a vyslýchali poškozeného v zaměstnání s cílem dokumentovat skutečnosti, které by mohly vést k jeho propuštění, a to zejména jeho absenci v zaměstnání, přičemž poškozený zaměstnání v březnu 1981 pro existenci neustálého dohledu ze strany StB opustil, 10. poté, co poškozený pod tlakem jejich intervencí opustil zaměstnání, dali podnět k zahájení jeho trestního stíhání pro trestné činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) a příživnictví podle § 203 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, 11. dne 2. 3. 1981 v kavárně S., XY, a dne 26. 5. 1981 v M. kavárně v XY provedli rozhovor s poškozeným, během kterého se snažili poškozeného odradit od politických provokací a navrhli mu, aby se vystěhoval z území ČSSR, v důsledku čehož se poškozený dne 3. 12. 1981 vystěhoval s celou rodinou, tedy manželkou J. K., narozenou XY a nezletilým synem AAAAA (pseudonym), narozeným XY, z ČSSR do Rakouské republiky, čímž porušili čl. 30 odst. 1 zákona č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky (dále jen „Ústava“), který zaručoval nedotknutelnost osoby, čl. 31