8 Tdo 1149/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1149/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2026 Spisová značka:8 Tdo 1149/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.1149.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky Hodnocení důkazů Nutná obrana Dotčené předpisy:§ 146a odst. 1, 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:11. 2. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1075/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1149/2025-679 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), proti rozsudku Městského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 29. 7. 2025, č. j. 67 Tmo 21/2025-597, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tm 4/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného mladistvého odmítá. Odůvodnění: 1. Obviněný mladistvý AAAAA (dále zpravidla jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, soudu pro mládež, ze dne 28. 3. 2025, sp. zn. 4 Tm 4/2024, uznán vinným proviněním ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Za toto provinění (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) byl podle § 146a odst. 2 tr. zákoníku za použití § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. (dále jen ZSM) odsouzen k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. ř. a § 82 odst. 1 tr. ř. za použití § 33 odst. 1 ZSM podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 (jednoho) roku. O nárocích poškozených na náhradu škody bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 1 tr. ř. 2. Z podnětu odvolání obviněného a jeho rodičů Městský soud v Praze, soud pro mládež, rozsudkem ze dne 29. 7. 2025, č. j. 67 Tmo 21/2025-597, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek (Obvodního soudu pro Prahu 10, soudu pro mládež, ze dne 28. 3. 2025, sp. zn. 4 Tm 4/2024) zrušil ve výroku o trestním opatření, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhod tak, že se obviněný, při nezměněném výroku o vině proviněním ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, odsuzuje podle § 146a odst. 2 tr. zákoníku, § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 27 odst. 2, odst. 3 ZSM k peněžitému opatření ve výměře 50 denních sazeb, přičemž denní sazba činí 400 Kč, tedy v celkové výši 20 000 Kč. Ve zbytku zůstal napadený rozsudek nedotčen. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Obviněný podal prostřednictvím své obhájkyně (dále jen obhájce) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 a proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolaní, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. Ve svém obsáhlém mimořádném opravném prostředku předně uvedl, že soudy při stanovení skutkového závěru vycházely z vadného znaleckého posudku MUDr. Hladíka a nesprávně posoudily výpověď svědka H. Nalézacímu soudu dále vytkl, že nereagoval na návrh obhajoby na předběžné projednání obžaloby, čímž došlo k porušení procesních pravidel. Podle obviněného nalézací soud logicky a přesvědčivě nevyložil, jak dospěl k závěrům o jeho vině, které vyvodil z provedeného dokazování, odůvodnění jeho rozhodnutí je vnitřně rozporné, postrádá podrobný a systematický rozbor jednotlivých důkazů, ve svém rozhodnutí ignoruje či bagatelizuje důkazní návrhy obhajoby a je proto nepřezkoumatelné. V této souvislosti poukázal na svědecké výpovědi, s tím, že poškozený měnil svoji výpověď, vypovídal lživě a bránil tak efektivnímu vyšetřování, aby následně podrobně rozebíral jednotlivé ve věci provedené důkazy, k těmto se případně v jiné části dovolání vracel a porovnával jejich hodnotu s důkazy navrženými obhajobou, přičemž poukazuje nejen na svědecké výpovědi a rozpory v nich, ale také podrobně rozebírá znalecký posudek MUDr. Hladíka, odborné vyjádření prof. PhDr. Jiřího Strause, DrSc. a znalecký posudek doc. MUDr. Alexandra Pilina, CSc. V této souvislosti mimo jiné poukazuje na neshody mezi jednotlivými znalci a na vady znaleckého posudku MUDr. Hladíka. Obviněný je přesvědčen, že se soudy nedostatečně vypořádaly s důkazními návrhy obhajoby, přičemž poukazuje na nedostatečné či nesprávné odůvodnění jejich rozhodnutí. Dále rozporuje naplnění subjektivní stránky trestného činu s tím, že jeho jednání nebylo motivováno úmyslem ublížit poškozenému a poukazuje také na to, že se mohlo jednat o jednání v nutné obraně. Rovněž uvedl, že ve výroku rozsudku soudu prvního stupně je opomenuta zásadní skutečnost, a to, že poškozený jej nejprve fyzicky zasáhl, když jej prudce odstrčil směrem ke schodišti. Obviněný má tak za to, že výrok soudu prvního stupně nezahrnuje všechny podstatně skutkové okolnosti. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby v plném rozsahu, případně aby zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 4. K podanému dovolání se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, která po stručném shrnutí dosavadního průběhu trestního řízení a obsahu dovolání uvedla, že dovolání obviněného je vystavěno na doslovném opakování námitek prolínajících se celým trestním řízením. Státní zástupkyně dále uvedla, že je třeba souhlasit s názorem odvolacího soudu, že správně byla odmítnuta verze obviněného a jeho rodičů, že zjištění skutkového stavu je postaveno výlučně na znaleckém posudku. V této souvislosti státní zástupkyně poukázala na to, že soudy své skutkové závěry postavily nejen na výpovědi poškozeného R. T. a svědka H., ale také na samotném doznání obviněného, jakož i na výpovědi svědkyně A., K. a svědka Ch. Státní zástupkyně má za to, že soud prvého stupně správně uzavřel, že svědecké výpovědi a lékařské zprávy jsou ve shodě se závěry znaleckého zkoumání, náležitě také vysvětlil, z jakého důvodu se nepřiklonil k odbornému vyjádření prof. PhDr. Strause a znaleckému posudku MUDr. Alexandra Pilina, přičemž závěry znaleckého posudku MUDr. Hladíka soud prvého stupně konfrontoval nejen s odbornými vyjádřeními, ale také s výpověďmi jednotlivých svědků, na základě čehož shledal závěry MUDr. Hladíka správnými. V této souvislosti státní zástupkyně také uvedla, že soud prvého stupně také přesvědčivě a logicky vysvětlil, proč považoval výpověď poškozeného a svědka J. H. za pravdivou. Státní zástupkyně tak uzavřela, že jednání obviněného bylo provedenými důkazy zcela prokázáno, uložený trest odpovídá všem rozhodným hlediskům pro ukládání trestů a rovněž popis skutku odpovídá provedeným skutkovým zjištěním, a není možno dovodit neúplnost skutkové věty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, přičemž současně navrhla, aby takto Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., případně aby podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. bylo v neveřejném zasedání učiněno i jiné než navrhované rozhodnutí. II. Přípustnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájkyně [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 6. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 7. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. K uvedenému ustanovení je vhodné uvést, že toto je reakcí [provedenou zákonem č. 220/2021 Sb., s účinností od 1. 1. 2022] na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a z nich vyplývající praxi, podle které bylo nutné k dovolání obviněného ve výjimečných případech (extrémníh