8 Tdo 1161/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1161/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:8 Tdo 1161/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.1161.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškozený Dotčené předpisy:§ 206 odst. 3, 4 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:26. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1161/2025-1387 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněné M. S., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. 4 To 66/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 4 T 153/2024, t a k t o : Podle § 265l odst. 2, § 265m odst. 2 tr. ř. per analogiam za přiměřeného užití § 265 tr. ř. se poškození J. V., společnosti Bohemia Faktoring, a. s., IČO 27242617, se sídlem Praha 1, Letenská 121/8, Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, ČEZ Prodej, a. s., IČO 27232433, se sídlem Praha 4, Duhová 1/425, Raiffeisenbank, a. s., IČO 49240901, Praha 4, Hvězdova 1716/2b, Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., IČO 49099451, se sídlem Teplice, Přítkovská 1689, TARAKAN, a. s., IČO 29056039, se sídlem Vršovice, Kodaňská 1441/46, a UNIPRA, spol. s r. o., IČO 44568282, se sídlem Krupka, Višňový sad 363, a Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Praha 1, Lazarská 15/7, odkazují s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O d ů v o d n ě n í :I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 4 T 153/2024, byla obviněná M. S. uznána vinnou v bodě 1) přečinem poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a v bodě 2) přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, kterých se dopustila ve stručnosti tím, že ad 1) po dohodě s již odsouzeným D. P., jenž usiloval o to, aby mu exekutoři a insolvenční správce nevzali veškeré finanční prostředky, a proto v období od července 2018 do ledna 2023 nechal veškeré odměny za provedenou práci vyplácet na účet č. XY patřící již odsouzené A. R., tento účet obviněná M. S. spravovala a s finančními prostředky na něm nakládala pro to, aby se odsouzený D. P. jako dlužník vyhýbal uspokojení svých věřitelů, jejichž pohledávky byly vymáhané exekučně a v insolvenčním řízení. Na tento účet tak byla zaslána částka 227. 403,10 € (tj. 5.798.779 Kč), 1.785.800 Kč, i 626.088,42 Kč z prodeje jeho nemovitosti v insolvenčním řízení. Obviněný neuvedl, že tento účet užívá, ani při podání insolvenčního návrhu na svou osobu dne 11. 12. 2018. Dne 24. 4. 2019 bylo schváleno oddlužení formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a neuvedla to ani obviněná M. S., která obviněného na základě plné moci v insolvenčním řízení zastupovala. Nedocházelo tím k úhradám předepsaných splátek, ačkoli by bylo možné z uvedených zatajených příjmů uspokojit veškeré jeho věřitele. Tím obvinění způsobili škodu poškozeným M. P., škodu ve výši 37.274,54 Kč, J. V., škodu ve výši 64.815,17 Kč, společnostem Bohemia Faktoring, a. s., 433.438,43 Kč, Mgr. Lence Černoškové – soudní exekutorce, ve výši 4.629,41 Kč, České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, ve výši 3.003,68 Kč, České republice – České správě sociálního zabezpečení, IČO 00006963, ve výši 26.736,77 Kč, společnosti ČEZ Prodej, a. s., škodu ve výši 27.241,61 Kč, České republice – Generálnímu finančnímu ředitelství, ve výši celkem 7.063,57 Kč, Mgr. Petru Jarošovi – soudnímu exekutorovi, ve výši 4.629,41 Kč, JUDr. Lukáši Jíchovi – soudnímu exekutorovi, ve výši 4.842,44 Kč, Kooperativě pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, ve výši 7.455,55 Kč, Mgr. Marcelu Kubisovi – soudnímu exekutorovi, ve výši celkem 13.888,21 Kč, společnosti O2 Czech Republic, a. s., ve výši 2.114,01 Kč, Raiffeisenbank, a. s., ve výši 52.646,63 Kč, Mgr. Pavlu Preusovi – soudnímu exekutorovi, 5.481,54 Kč, Severočeským vodovodům a kanalizacím, a. s., 6.624,22 Kč, JUDr. Ingrid Švecové – soudní exekutorce, 5.055,48 Kč, společnostem TARAKAN, a. s., 1.742,21 Kč, UNIPRA, spol. s r.o., 173.067,03 Kč, Vodafone Czech Republic, a. s., 29.316,75 Kč, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky 36.983,48 Kč, Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi – soudnímu exekutorovi, 6.655 Kč. Neuhrazené dluhy přestavují škodu v celkové výši nejméně 954.705,14 Kč, ad 2) v rozporu s povinnostmi vyplývajícími odsouzenému D. P. jako dlužníku z insolvenčního řízení zahájeného dne 11. 12. 2018, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 23 INS 20188/2018, ve kterém bylo schváleno řešení úpadku formou oddlužení se zpeněžením majetkové podstaty, zatajili obviněný D. P. a obviněná M. S., která ho v insolvenčním řízení na základě plné moci zastupovala a výlučně komunikovala s insolvenčním správcem, insolvenčnímu správci, že disponují bankovním účtem č. XY, a veškerými finančními prostředky na něm, a obviněná deklarovala nižší příjmy D. P., než mu byly v době probíhajícího insolvenčního řízení na bankovní účet připisovány, čímž oba znemožnili nejvyšší možné uspokojení věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení. 2. Za tyto přečiny byla obviněná M. S. odsouzena podle § 225 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyřiadvaceti měsíců. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. 4 To 66/2025, odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě podané v neprospěch obviněné proti výroku o trestu a náhradě škody jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně 4. Nejvyšší státní zástupkyně podala z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. l), m) tr. ř. dovolání, neboť soud prvního stupně rozhodl podle § 206 odst. 3 tr. ř. o nepřipuštění poškozených výše uvedených k hlavnímu líčení, ač šlo o nesprávný postup, a odvolací soud napadeným usnesení zamítl odvolání státního zástupce, přestože v něm výrok o náhradě škody chyběl. Poznamenala, že ačkoli dovolání souvisí výlučně s otázkou (chybějícího) výroku o náhradě škody, považovala ho v dané věci za přípustné, neboť odvolací soud z podnětu odvolání státního zástupce v neprospěch obviněné směřujícího i proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně, tyto oba napadené výroky přezkoumal. Proto šlo o rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. V obsahu dovolání zmínila, že již v obžalobě bylo navrhováno, aby obviněné byla uložena povinnost nahradit škodu celkem devíti poškozeným, kteří se se svými nároky vůči její osobě řádně a včas připojili k trestnímu řízení (J. V., společnostem Bohemia Faktoring, a. s., Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., ČEZ Prodej, a. s., Raiffeisenbank, a. s., Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., TARAKAN, a. s., UNIPRA, spol. s r.o., a České republice - Generálnímu finančnímu ředitelství (dále „poškození“), avšak samosoudkyně při hlavním líčení dne 15. 1. 2025 po přednesu obžaloby vyhlásila usnesení podle § 206 odst. 3 tr. ř., jímž tyto subjekty k hlavnímu líčení jako poškozené nepřipustila. Důvody tohoto postupu soud prvního stupně rozvedl v bodech 11. až 13. svého rozsudku, avšak nejvyšší státní zástupkyně tyto důvody považovala za povrchní a neurčité, a proto rozhodnutí podle § 206 odst. 3 tr. ř. o nepřipuštění poškozených k hlavnímu líčení je vadné a nesprávné. 6. Nedostatek spočívající v tom, že o nároku poškozených nebylo rozhodnuto, nenapravil ani odvolací soud k odvolání státního zástupce, jehož argumenty sice považoval za relevantní, avšak nahradit poškozeným způsobenou škodu údajně nemohl pro překážku představovanou usnesením podle § 206 odst. 3 tr. ř. 7. Za prvotní pochybení dovolatelka označila postup soudu prvního stupně, který poškozené k hlavnímu líčení usnesením ze dne 15. 1. 2025 nepřipustil, avšak bez toho, aby byly pro tento postup splněny důvody podle § 206 odst. 3 tr. ř. Poukázal na to, že se poškození řádně a včas připojili k trestnímu řízení, a tudíž bylo nutné o jejich nárocích rozhodnout (§ 43 odst. 3 tr. ř., § 228 nebo § 229 tr. ř.) ve výrokové části rozsudku. 8. Pokud soud výrok o náhradě škody do rozsudku nezahrnul, jde v jeho rozhodnutí o chybějící výrok ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., protože za splnění dalších zákonných podmínek o něj může jít i tehdy, když bylo postupováno podle § 206 odst.