8 Tdo 1237/2019 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1237/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 2. 2020 Spisová značka:8 Tdo 1237/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.1237.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Organizovaná zločinecká skupina Spolupachatelství Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 107 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1237/2019-1379 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2020 o dovolání obviněného M. A., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 3 To 123/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 2/2017, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. A. odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 30 T 2/2017, uznal obviněného M. A. (dále jen „obviněný“, případně „dovolatel“) vinným, že v přesně nezjištěném období, nejméně však od roku 2004 do září roku 2012, jako společník a jednatel společnosti A., IČ XY, se sídlem XY, na různých místech v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín a dalších nezjištěných místech České republiky, v záměru ke škodě českého státu soustavně krátit daňové povinnosti ve velkém rozsahu a získat tak pro sebe neoprávněný majetkový prospěch zatajením a neodvedením daně z lihu [§ 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních], v rámci prováděných obchodů s lihem nezatížených spotřební daní (dále i „mimobilanční líh“) spočívajících v jeho nákupu, dovozu a skladování mimo daňové sklady, v následném prodeji dalším nezjištěným odběratelům či následné výrově lihovin z tohoto mimobilančního lihu a jejich další distribuci ke konečným prodejcům, kdy uvedený mimobilanční líh nakupoval od R. B., nar. XY, s vědomím, že tento řídí vlastní organizovanou skupinu osob s vnitřní hierarchií a přesným rozdělením úkolů a pravomocí, jejíž činností vzniká mimobilanční líh ve společnosti M., která byla založena a fakticky ovládána R. B., a kde ne základě jeho organizační a řídící činnosti jemu podřízení R. M. a R. H. uskutečňovali tzv. fiktivní denaturace lihu odebíraného od výrobců v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně (tedy denaturace, v jejímž průběhu ve skutečnosti nedošlo k znehodnocení lihu denaturačními prostředky, ale k opětovnému znehodnocení jiného, již dříve zdenaturovaného lihu, a které sloužily k zakrytí vzniku tohoto mimobilančního lihu, z něhož byla nebyla přiznána a odvedena spotřební daň), a odkud R. B. úkolovaní a jemu podřízení L. K. a V. D. uskutečňovali pravidelné přepravy tohoto mimobilančního lihu na místa určení dle objednávky jeho odběratelů tak, že nákladní vozidlo s mimobilančním lihem bylo doprovázeno osobním automobilem z důvodu zamezení případné kontroly prováděné orgány celní správy, když L. K. a V. D. nákladní vozidlo s mimobilančním lihem odstavili na určeném místě a počkali na vzdálenějším místě než dohodnutý odběratel provede vyložení lihu, o čemž L. K. vedl podrobná hlášení a předával je ke kontrole T. B., který současně také přebíral od odběratelů peníze za dodaný mimobilanční líh (přitom pro popsané jednání, v jehož důsledku bylo ze společnosti M., neoprávněně vyskladněno nejméně 20 873 000 litrů etanolu, bylo vedeno samostatné trestní stíhání, jež skončilo pravomocným odsouzením R. B., T. B., R. M., R. H., L. K. a V. D. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 22. 12. 2015, č.j. 28 T 16/2013-8860, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6.-8. 6. 2017, č.j. 5 To 55/2016-9823, pro zvlášť závažný zločin účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku a zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž uvedených trestných činů se všichni dopustili jako spolupachatelé podle § 23 tr. zákoníku), přičemž obžalovaný M. A. byl jedním z významných odběratelů tohoto mimobilančního lihu o lihovosti od 95,0% do 96,2%, který si nechal podle předchozí dohody s R. B. či T. B. dopravit L. K. či V. D., v plastových nádržích naložených na nákladním vozidle na různá místa v České republice (nejčastěji na parkoviště čerpací stanice Benzina, s. r. o., v katastru obce Libhošť, okres Nový Jičín, na parkoviště poblíž mimoúrovňového křížení silnic č. 48 a č. 486 v obci Hukvaldy, část Rychaltice, okres Frýdek-Místek), kdy klíče od vozidla řidič ukryl na smluvené místo pod blatníkem nebo na kole vozu a z místa se musel i s doprovodem vzdálit tak, aby neviděli osobu, která vozidlo s nákladem převezme, načež nezjištěný řidič úkolovaný obžalovaným převzal vozidlo a toto společně s obžalovaným, který jej doprovázel svým osobním motorovým vozidlem z důvodu zamezení případné kontroly prováděné orgány celní správy, dopravil na obžalovaným určené místo, a to buď do provozovny likérky A., ve XY, na ul. XY, kde z tohoto mimobilančního lihu obžalovaný vyráběl lihoviny různého druhu, které pak bez vědomí správce daně distribuoval dalším odběratelům na daňovém území České republiky, anebo takto odebraný líh obžalovaný přeprodal dalším odběratelům, kteří jej použili k nelegální výrobě lihovin, obžalovaný M. A. tak výše popsaným jednáním zakoupil od R. B. mimobilanční líh o celkovém objemu nejméně 4 024 000 litrů (v další části rozsudku je detailně rozvedeno, kolik tomu bylo v jednotlivých letech, měsících a dnech), přičemž tohoto jednání se dopustil vědomě společně s R. B., řídícím svou organizovanou skupinu osob s vlastní vnitřní hierarchií, rozdělenými funkcemi a dělbou práce sestávající přinejmenším z T. B., R. M., R. H., L. K. a V. D., ve společném záměru ke škodě českého státu soustavně krátit daňové povinnosti ve velkém rozsahu a získat pro sebe neoprávněný majetkový prospěch, když vzhledem ke sjednané ceně, dohodnutému způsobu předávání lihu a způsobu úhrady formou hotovostních plateb jednoznačně věděl, že se jedná o líh, který nebyl zdaněn spotřební daní, a přestože byl jako skutečný skladovatel, dopravce a osoba uvádějící tento líh do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky plátcem spotřební daně [§ 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních], zatajil před správcem spotřební daně vznik daňové povinnosti [§ 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních], spotřební daň ze shora uvedeného lihu nepřiznal a nezaplatil, čímž byla České republice zastoupené příslušným správcem daně neodvedením spotřební daně z lihu zkrácena spotřební daň v celkovém rozsahu 1 031 282 000 Kč. 2. Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento zvlášť závažný zločin a za sbíhající se přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. 7. 2013, č. j. 81 T 113/2013-182, jenž nabyl právní moci dne 8. 8. 2013, mu uložil podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 108 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody v trvání jedenácti roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou, podle § 67 odst. 1, 2, 3, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. peněžitý trest ve výměře 40 (čtyřiceti) denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 500 Kč, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu sedmi roků. Učinil tak za současného zrušení jak výroku o trestu z uvedeného trestního příkazu, tak i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Proti citovanému odsuzujícímu rozsudku podali odvolání jednak obviněný, jednak státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě (ten tak učinil v neprospěch obviněného a domáhal se uložení přísnějšího trestu obviněnému). Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl usnesením ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 3 To 123/2018, ta