8 Tdo 1564/2011 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1564/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst. 1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 1. 2012 Spisová značka:8 Tdo 1564/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:8.TDO.1564.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedbalost Obecné ohrožení z nedbalosti Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby Dotčené předpisy:§ 180 odst. 1, 2 písm. b),odst. 3 písm. a), b) tr. zák. § 5 tr. zák. § 88 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 5. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1564/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. ledna 2012 o dovolání obviněného Ing. J. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 4 To 411/2010, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 691/2004, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 4 To 411/2010, z r u š u j e . Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem p ř i k a z u j e , aby věc obviněného Ing. J. Š. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 18. 6. 2010, sp. zn. 3 T 691/2004, byl obviněný Ing. J. Š. uznán vinným trestným činem obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (nadále tr. zák.), a odsouzen podle § 180 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvacet měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na třicet měsíců. Výše citované rozhodnutí soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním směřujícím proti výroku o vině i trestu. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 4 To 411/2010, byl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně ohledně obviněného Ing. J. Š. v celém rozsahu zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. a odsouzen podle § 180 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na osmnáct měsíců. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu (v podstatě shodných se zjištěními učiněnými soudem prvního stupně) se obviněný Ing. J. Š. označeného trestného činu dopustil tím, že „ve funkci technického náměstka společnosti LOSTR, spol. s r. o., L., do jehož pravomoci rovněž spadala revizní služba, v době od 1. 4. 2000 do 1. 4. 2002 nezajistil řádné provádění revizí na shora uvedeném zařízení (poznámka: elektrozařízení u ohřívačů vody v hotelu O. v L.), ač dle nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 1999, kterou byl objekt hotelu O. pronajat společnosti K&D Hoteliér, s. r. o., podle čl. VIII. 3. provedení revizí zajišťuje pronajímatel, tedy LOSTR, spol. s r. o., L., přičemž v dubnu 2000, když bylo reviznímu technikovi LOSTR, spol. s r. o., J. H. zabráněno nájemci hotelu J. D. a odsouzeným Z. K. dokončit revizi elektrozařízení v hotelu O. a o věci bylo informováno vedení společnosti LOSTR, spol. s r. o., L., nepřijal žádné odpovídající opatření k tomu, aby revize proběhla, přičemž dne 31. 3. 2002, když v důsledku havárie teplé vody host hotelu na žádost neproškolené recepční uzavřel výstupní ventily teplé vody na všech třech nádobách ohřívačů, protože pro nepřítomnost hlavního vypínače nebylo možno vypnout přívod elektrické energie, tak i v důsledku vadné elektroinstalace zejména nefunkčních ovládacích obvodů, nebyl bojler odstaven termostatem ani tepelnou pojistkou, takže do něj po dobu 25 hodin byla dodávána elektrická energie, po selhání elektrického ventilu došlo ke zvýšení teploty ohřívané vody teoreticky až o 236° C, které bylo provázeno vysokým nárůstem tlaku v bojleru a ke vzniku netěsností v místech s nejmenší pevností, které způsobily náhlý pokles tlaku v nádobě a následný explozivní vývin páry, přičemž ještě i v souvislosti s tím, že řada elektrických přístrojů byla za hranicí životnosti, došlo v důsledku všech uvedených skutečností a nahodilostí k výbuchu, ke zřícení části objektu hotelu a k úmrtí šesti osob, přičemž zřícením části hotelu a další nutnou demolicí vznikla společnosti LOSTR, spol. s r. o., L. škoda ve výši nejméně 16.774.246,- Kč.“ Není od věci připomenout, že Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval v trestní věci obviněného Ing. J. Š. již potřetí. Poprvé k odvolání státní zástupkyně rozsudkem ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 5 To 556/2006, podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. mimo jiné zrušil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 27. 6. 2006, sp. zn. 3 T 691/2004, ohledně obviněného Ing. J. Š. a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně. Podruhé k odvolání státního zástupce usnesením ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 433/2009, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 24. 4. 2009, sp. zn. 3 T 691/2004, a znovu věc vrátil soudu prvního stupně. Oběma označenými rozsudky soudu prvního stupně byl obviněný Ing. J. Š. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, jímž byl nyní uznán vinným. Obviněný podal proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 4 To 411/2010, prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání směřující proti výroku o vině i trestu. Odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vytkl, že odvolací soud nevzal v úvahu, že jeho jednání při výkonu funkce technického náměstka společnosti LOSTR, spol. s r. o., ve vztahu k provedení revize elektrozařízení hotelu O. bylo v souladu se zákoníkem práce, a zejména to, že se řídil při plnění svých pracovních povinností obsahem sjednaného druhu práce a dbal pracovní náplně ke sjednanému druhu práce, vyplývající z organizační struktury společnosti LOSTR, spol. s r. o. Poukázal rovněž na to, že svoji funkci vykonával pouze dva roky předcházející událostem, jejichž zapříčinění mu je kladeno za vinu, přičemž ve své funkci byl podřízen jednatelům společnosti LOSTR, spol. s r. o., v situaci, kdy jako jediný člen vedení společnosti nebyl společníkem jmenované společnosti. Uvedl, že při nástupu do funkce byl svým předchůdcem spoluobviněným Ing. M. F. informován, že v souladu s plánem revizí bylo v roce 2000 zahájeno provádění elektrorevize objektu hotelu O., když k provedení revize byl v této době kompetentní revizní technik elektro svědek J. H., avšak tomuto zaměstnanci bylo dokončení revize v hotelu O. znemožněno nájemcem hotelu (společností K&D HOTELIER, s. r. o., jednatel Z. K., vedoucí zaměstnanec a společník J. D.). Technik J. H. následně zpracoval tzv. Zprávu o opatřeních k zajištění bezpečnosti majetku, osob a věcí v objektu O. ze dne 6. 3. 2000 a tuto předal útvaru personálního ředitele společnosti LOSTR, spol. s r. o., (náměstek Ing. M. L.), který dle ustálené organizační praxe jednal za společnost s nájemci a který vedení informoval v tom smyslu, že s nájemcem hotelu O. Z. K. byla uzavřena dohoda o tom, že si elektrorevize bude nadále zajišťovat sám. Přesto dovolatel několikrát na poradách vedení ze své vlastní iniciativy otevřel jednání ohledně provádění revizí v hotelu O., byl ale opakovaně ubezpečován, že povinnost zabezpečit elektrorevizi byla přenesena dohodou na nájemce spol. K&D HOTELIER, s. r. o., jejímž jednatelem byl odsouzený Z. K. Vzhledem k tomu, že pracovní náplň může zaměstnavatel jednostranně měnit, byl obviněný přesvědčen, že bylo jeho povinností se tímto pokynem řídit. Obsah nájemní smlouvy mezi společností LOSTR, spol. s r. o., a nájemcem neznal, byla k dispozici pouze společníkům, případně jednatelům, později představenstvu společnosti. Výše uvedené skutečnosti vyplývají z výpovědí svědků Ing. J. V. (ředitele společnosti LOSTR, spol. s r. o.), Ing. M. G. (jednatele a později člena představenstva této společnosti) i Ing. M. L. (personálního náměstka společnosti). Všichni výše jmenovaní členové vedení společnosti LOSTR, spol. s. r., rovněž shodně vypověděli, že měli taktéž za to, že ústní dohoda s odsouzeným Z. K. o tom, že si elektrorevizi provede sám, je platná (tedy že změna předmě