8 Tdo 16/2016 — Nejvyšší soud

8 Tdo 16/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 1. 2016 Spisová značka:8 Tdo 16/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.16.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 3 tr. zákoník Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 4. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 16/2016-57 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2016 o dovolání obviněného J. Z. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 5 To 43/2015, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 9/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Z. odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 30 T 9/2014, byl obviněný J. Z. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným, že jako j. j. obchodní společnosti Visual Art Band., s. r. o., IČ: 285 77 736, se sídlem Ostrava-Zábřeh, Plzeňská 2617/6, registrované u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště O. jako plátce daně z přidané hodnoty srozuměn se svými povinnostmi vyplývajícími zejména z ustanovení § 6 odst. 1, odst. 2, § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 72 odst. 1, odst. 5 zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v úmyslu vyhnout se jménem společnosti Visual Art Band, s. r. o., daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty a na dani z příjmů právnických osob a získat tak pro ni neoprávněný prospěch: 1. akceptoval, že dne 26. 1. 2011 bylo označenému správci daně v O. předloženo daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za IV. čtvrtletí roku 2010, ve kterém byla deklarována vlastní daňová povinnost společnosti na dani z přidané hodnoty ve výši 16 430 Kč, když v rozporu se skutečností a s příslušnými ustanoveními zákona o dani z přidané hodnoty v podaném daňovém přiznání byl neoprávněně uplatněn nárok na odpočet daně z titulu fiktivních přijatých zdanitelných plnění od údajných dodavatelů společnosti Visual Art Band, s. r. o., konkrétně od § obchodní společnosti Stav Steel Trade, s. r. o., IČ: 278 51 214, se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Smetanovo náměstí 1180/7 (soud zde uvedl 3 konkrétní faktury, výši základu daně a výši daně z přidané hodnoty), § obchodní společnosti PANTER XXL, s. r. o., IČ: 630 75 903, se sídlem Praha 4, U Skladu 2216/1c (soud zde uvedl 1 konkrétní fakturu, výši základu daně a výši daně z přidané hodnoty), § obchodní společnosti BIZ SERVICE, s. r. o., IČ 270 79 929, se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí 1465 (soud zde uvedl 15 konkrétních faktur, výši základu daně a výši daně z přidané hodnoty), § a dále nijak nepodložená plnění s celkovým základem daně ve výši 5 619 629 Kč a 20% daní z přidané hodnoty ve výši 1 123 925,80 Kč, když s ohledem na okolnosti případu byl srozuměn s tím, že uvedené dodávky fakturovaného zboží nebyly nikdy pro společnost Visual Art Band, s. r. o., těmito subjekty realizovány a uplatněný nárok na odpočet daně není důvodný, a tímto svým jednáním jménem společnosti Visual Art Band, s. r. o., zkrátil ke škodě České republiky daň z přidané hodnoty částkou ve výši 5 397 590 Kč, 2. dne 6. 4. 2011 v O. předložil označenému správci daně daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010, ve kterém byla vykázána daňová povinnost společnosti Visual Art Band, s. r. o., na této dani ve výši 0 Kč při deklarovaných nákladech společnosti Visual Art Band, s. r. o., ve výši 178 215 259 Kč, přičemž v rozporu se skutečností a s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů v podaném daňovém přiznání neoprávněně do vlastních nákladů ovlivňujících základ daně akceptoval zaúčtování: § (na tomto místě soud v podrobnostech uvedl jednotlivá fiktivní plnění, jejich výši, konkrétní čtvrtletí a názvy společností, které měly taková plnění přijmout) § nákladů na fiktivní přijatá plnění za IV. čtvrtletí r. 2010 ve výši 5 619 629 Kč v součtu neoprávněné náklady ve výši 91 337 726 Kč, přestože mu mělo být známo, že uvedené dodávky zboží a služeb nebyly nikdy pro společnost Visual Art Band, s. r. o., realizovány a uplatněné náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů nejsou důvodné, když současně správci daně bylo vykázáno fiktivní dodání zboží do Polské republiky, společnosti ENTERIS Sp. z o. o., DIČ: PL9691539024, se sídlem Knurów, ul. Dworcowa 38, v celkovém objemu 27 966 220 Kč, a to vše s tím, že odpovídající výše nákladů společnosti Visual Art Band, s. r. o., na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů tak dosáhla částky 86 877 533 Kč a její výsledek hospodaření ve výši 27 778 467 Kč zaokrouhlený na základ daně z příjmů právnických osob tak činil 27 778 000 Kč s odpovídající daňovou povinností společnosti na dani z příjmu právnických osob ve výši 19% daňového základu, tedy částkou ve výši 5 277 820 Kč, čímž zkrátil ke škodě České republiky daň z příjmů právnických osob částkou ve výši 5 277 820 Kč, a tak shora popsaným jednáním způsobil za uvedená zdaňovací období roku 2010 České republice na nepřiznané a neuhrazené dani z přidané hodnoty a dani z příjmů právnických osob souhrnnou škodu ve výši 10 675 410 Kč. Takto popsané jednání obviněného soud prvního stupně právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku a uložil mu podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu rovněž uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na pět let. Zároveň jej nalézací soud podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby pro jednání blíže popsané v rozsudku (na str. 6 a 7), v němž byl obžalobou (v jejím bodě 2.) spatřován dílčí skutek pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, neboť tento dílčí skutek není trestným činem. Proti tomuto rozsudku podali odvolání jak obviněný, tak v jeho neprospěch i státní zástupce. Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl rozsudkem ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 5 To 43/2015, tak, že v bodě I. z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku o trestech a způsobu jejich výkonu, v bodě II. obviněného za splnění podmínek ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. nově odsoudil podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu pěti let, a v bodě III. odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. Obviněný se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Zdeňky Novákové dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť měl za to, že soud druhého stupně rozhodl o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání, a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s přesvědčením, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo k jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení. V podrobnostech dovolatel uvedl, že provedené dokazování nesměřuje k jednoznačnému závěru o jeho vině. Shodně s argumentací uplatněnou v předchozích stadiích trestního řízení zdůraznil, že společnost Visual Art Band, s. r. o., fakticky neřídil ani řídit nemohl; nevystavoval objednávky, neuzavíral smlouvy, nevystavoval ani nepřijímal daňové doklady, nezajišťoval vedení evidence a účetnictví, neměl přístup k bankovním účtům společnosti, internetovému bankovnictví ani k její datové schránce. Funkci jednatele vykonával ryze formálně, navíc bezúplatně, ve skutečnosti plnil roli „bílého koně“. Pokud soud zamítl jeho návrh na opětovné výslechy některých svědků, domnívá se, že zjištěný skutkový stav není úplný a nemohl být dostatečným podkladem pro rozhodnutí o jeho v