8 Tdo 171/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 171/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 3. 2025 Spisová značka:8 Tdo 171/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.171.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vražda Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci Příprava k trestnému činu Schvalování trestného činu Dotčené předpisy:§ 140 odst. 2,3 písm. a,e) tr. zákoníku § 20 odst. 1 tr. zákoníku § 365 odst. 1 tr. zákoníku § 352 odst. 1,3 písm. b) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 171/2025-683 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání, které podala obviněná mladistvá AAAAA (pseudonym) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 12. 11. 2024, č. j. 4 Tmo 15/2024-640, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 4/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné mladistvé odmítá. Odůvodnění: 1. Obviněná mladistvá AAAAA (dále jen „obviněná mladistvá“) byla rozsudkem Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 12. 8. 2024, č. j. 2 Tm 4/2024-537, uznána vinnou proviněním násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, proviněním schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 tr. zákoníku a proviněním vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto protiprávní činy (jednání popsaná v bodech 1 a 2 citovaného rozsudku) byla podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.s.m.“), odsouzena k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 31 odst. 4 z.s.m. bylo rozhodnuto, že obviněná mladistvá vykoná nepodmíněné odnětí svobody odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo ve zvláštním oddělení pro mladistvé. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku bylo obviněné mladistvé uloženo trestní opatření propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Samsung Galaxy A13, IMEI 1 XY, IMEI 2 XY, včetně SIM karty účastnického telefonního čísla XY. Dále jí bylo podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě. 2. Rozsudek Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 12. 8. 2024, č. j. 2 Tm 4/2024-537, napadla obviněná mladistvá odvoláním, které Vrchní soud v Olomouci, soud pro mládež, usnesením ze dne 12. 11. 2024 pod č. j. 4 Tmo 15/2024-640, podle § 256 tr. ř. zamítl. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti uvedenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, podala obviněná mladistvá prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V rámci námitek předně uvedla, že změnila svůj náhled na dosavadní jednání, uvědomila si, že se tímto způsobem nemůže vyjadřovat na sociálních sítích a vyloučila, že by se dopustila jednání, kterými hrozila. V této souvislosti zmínila, že při posuzování skutečného úmyslu je také třeba přihlédnout k jejím projevům, které sepsala od ledna 2024 do současnosti. Soudy podle jejího mínění nepřihlédly ke skutečnosti, že trpí psychickými problémy, pochází z rozvrácené rodiny a že teprve v měsíci srpnu 2023 dosáhla věkové hranice potřebné pro trestní odpovědnost. Svá slovní vyjádření nikdy nemyslela vážně, nikdy se nedopustila násilí proti jiné osobě a jednání týkající se přípravy provinění vraždy nepřekročilo rámec pouhé myšlenky. V této souvislosti poukázala na písemné omluvy, které sepsala od ledna 2024. K obstarání střelné zbraně uvedla, že to nemyslela vážně, neboť si ji nemohla ani reálně obstarat, protože kamarádi žádné takové zbraně neměli. Stejně tak jí v obstarání zbraně bránil nízký věk a to, že se zbraní nedokáže zacházet. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 8 Tdo 514/2017) dále uvedla, že soudy pochybily, když nezohlednily, že jednání, které bylo označeno za přípravu k provinění, nemohlo nikdy dosáhnout reálného úspěchu a nebyl zohledněn její nízký věk. Stejně tak vyslovila názor, že soudy pochybily, pokud její jednání kvalifikovaly jako provinění násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a provinění schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nezohlednily její nevyzrálost, sklony k nemístným fantaziím a neuváženost daného jednání. V této souvislosti rovněž zmínila, že úhrnné trestní opatření odnětí svobody považuje za přísné. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 12. 11. 2024, č. j. 4 Tmo 15/2024-640, zrušil a přikázal mu věc k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň navrhla, aby předseda senátu soudu prvního stupně odložil či přerušil výkon napadeného rozhodnutí. 4. K podanému dovolání se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta předně uvedla, že dovolání mladistvé obviněné je zmatečné, neboť v jeho textu nijak nerozlišila, zda své námitky přiřadila k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) nebo h) tr. ř. Ve vztahu k předmětným skutkům zdůraznila, že soudy postavily najisto, že mladistvá obviněná komentovala diskusní vlákno pod příspěvkem na veřejně dostupné webové stránce, když v něm nejprve vyjádřila souhlas s protiprávním jednáním střelce v podobě zavraždění 13 osob a poranění 25 osob a následně vyhrožovala spácháním provinění tento čin napodobující na neurčitém počtu osob. Svým jednáním tak obviněná mladistvá naplnila skutkové podstaty provinění podle § 352 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a § 365 odst. 1 tr. zákoníku, jež jí jsou kladeny za vinu, a to v jednočinném souběhu. Ve vztahu k naplnění subjektivní stránky uvedených provinění poukázala na přístup obviněné mladistvé k činu, kdy již od prvotního podání vysvětlení potvrdila svoji motivaci a úmysl provinění spáchat. I když se v průběhu trestního řízení pokusila prokázat změnu svého náhledu na věc, ať už psaním omluvných dopisů či svým vyjadřováním před soudy, toto nemění ničeho na skutečnosti, že v době spáchání činu postupovala racionálně a úmyslně, když zavinění je třeba posuzovat v době spáchání daného skutku. Retrospektivní náhled na čin (provinění) je pak možným podkladem pro uplatnění polehčující okolnosti podle § 41 písm. o) trestního zákoníku, přičemž soud prvního stupně lítost, kterou obviněná mladistvá vyjádřila, do úvahy vzal, nicméně nikoli v podobě polehčující okolnosti, což relevantně odůvodnil. Poukázala rovněž na to, že posudek znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace na dětskou psychiatrii zhodnotil, že se v případě náhledu prezentovaného obviněnou mladistvou jednalo o zcela účelové jednání, nikoli o vyjádření plnohodnotné lítosti. K podpoře argumentu, že podstatně změnila na čin (provinění) názor, nesvědčí ani to, že obviněná mladistvá žádným způsobem výrazně nespolupracovala s psychologem ve vazbě v rámci psychoterapie. Ve vztahu k přípravě k provinění vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a), písm. c) tr. zákoníku státní zástupkyně poukázala na výpověď obviněné mladistvé, která uvedla, že se pokusila sehnat zbraň s cílem usmrtit spolužačky, přičemž bylo prokázáno, že za tím účelem kontaktovala 3 osoby s úmyslem pořídit si od nich zbraň, které jí nezávisle na sobě z různých důvodů nevyhověly. V rámci hlavního líčení pak vypověděla, jak měla provedení činu (za použití nože) promyšlené. Podle státní zástupkyně obviněná mladistvá svým postupem započala myšlenky směřující ke spáchání zvlášť závažného provinění vraždy realizovat. Pokusila se obstarat si vražednou zbraň, což se jí nakonec podařilo v podobě nože. Vyhlédla si oběti, tři dívky, které s ní chodily na stejnou základní školu a konečně naplánovala i postup, jakým proviněním spáchá – jednu po druhé pod falešnou záminkou vyláká na školní toalety před odchodem ze školy a tam je zavraždí. Popsaný plán nebyl obviněnou mladistvou uskutečněný pouze na základě okolností nezávislých na její vůli (byla zadržena policejním orgánem den před tím, než chtěla čin uskutečnit). Toto jednání tak jednoznačně překročilo rámec pouhé myšlenky, přičemž je nepodstatné, že se obviněné mladistvé nepodařilo reálně obstarat zbraň, že si ji nemohla obstarat legálně, ani s ní neuměla zacházet, jak v dovolání popisuje. Pro realizaci činu se navíc pokusila (v návaznosti na její ne