8 Tdo 21/2026 – Nejvyšší soud

8 Tdo 21/2026-1228 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2026 o dovolání obviněného Petra Procházky, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 55 To 179/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 7 T 71/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Petra Procházky odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 12. 2024, sp. zn. 7 T 71/2020, byl obviněný Petr Procházka (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku mu byl za tento zločin v souběhu se zločiny podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 17 T 49/2023, a podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 34 T 152/2021, [pod bodem 1) výroku rozsudku], a přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku spáchaného ve formě účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku z trestního příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 34 T 126/2019, uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Pro jeho výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 48 000 Kč, spočívající v 60 denních sazbách po 800 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích, prokuristy a zástupce obchodní korporace v trvání pěti let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o společném a souhrnném trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 17 T 49/2023, v právní moci dne 29. 11. 2023, dále výrok o souhrnném trestu za zločin podvodu pod bodem 1) výroku rozsudku, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 34 T 152/2021, v právní moci ve výroku o vině a trestu dne 7. 4. 2022, a výrok o trestu, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 34 T 126/2019, který byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2019 a ve vztahu k němuž nabyl právní moci dne 26. 11. 2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené České republice, jednající Finančním úřadem pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 7, 460 02 Liberec, IČ: 72080043, škodu ve výši 1 579 233 Kč. 2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci. Odvolání státní zástupkyně směřovalo v neprospěch obviněného proti výroku o trestu, obviněný brojil proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 55 To 179/2025, napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného při nezměněných skutkových zjištěních uznal vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaným a dílem spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 68 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest sestávající se ze 60 denních sazeb po 800 Kč, tedy v celkové výměře 48 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích, prokuristy a zástupce obchodní korporace v trvání pěti let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o společném a souhrnném trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 17 T 49/2023, v právní moci dne 29. 11. 2023, výrok o souhrnném trestu za zločin podvodu pod bodem 1) výroku rozsudku, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 34 T 152/2021, v právní moci ve výroku o vině a trestu dne 7. 4. 2022, a výrok o trestu, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 34 T 126/2019, který byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2019 a ve vztahu k němuž nabyl právní moci dne 26. 11. 2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Liberecký kraj, IČ: 72080043, se sídlem Liberec, 1. máje 97, škodu ve výši 1 572 313 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká republika odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání státní zástupkyně bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. 3. Podle skutkových zjištění se této trestné činnosti dopustil tím, že jako jednatel společnosti Namely Tech, s. r. o., IČ: 05292433, se sídlem Barvířská 479/35, 460 07 Liberec, a osoba fakticky jednající za tento daňový subjekt v letech 2017–2018 vědomě a s cílem získat nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty (DPH) za měsíce říjen 2017 ve výši 110 985 Kč, za prosinec 2017 ve výši 490 560 Kč, za leden 2018 ve výši 226 728 Kč, za únor 2018 ve výši 143 955 Kč, za březen 2018 ve výši 155 295 Kč, za květen 2018 ve výši 192 990 Kč a za říjen 2018 ve výši 258 720 Kč při podání měsíčních daňových přiznání k DPH uvedl fiktivní faktury, vystavené společností KMP TRADE, s. r. o., IČ: 29187559, za zdaňovací období říjen 2017 a za zbývající uvedená zdaňovací období vystavené společností DUROMONT, s. r. o., IČ: 29189632, a na základě nich uplatnil neoprávněný nárok na odpočet daně, ač ve fakturách deklarovaná činnost a plnění, které měly být podle faktur dodány společnosti Namely Tech, s. r. o., nikdy fakticky nebyly provedeny, kdy v měsících říjen 2017, prosinec 2017, březen 2018 a květen 2018 tak neoprávněně snížil svou daňovou povinnost a v měsících leden 2018, únor 2018 a říjen 2018 neoprávněně nárokoval vrácení uplatněného nadměrného odpočtu, když k jeho vrácení ze strany správce daně pro pochybnosti nedošlo, a tímto jednáním způsobil škodu České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Liberecký kraj, územní pracoviště v Liberci, na dani z přidané hodnoty (DPH) v celkové výši 1 579 233 Kč, přičemž usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 20. 4. 2022, č. j. 38 Cm 8/2022-12, v právní moci dne 18. 5. 2022, byla nařízena likvidace společnosti Namely Tech, s. r. o., a ke dni 11. ledna 2023 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 55 To 179/2025, obviněný podal prostřednictvím obhájce dovolání s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a), g) a m) tr. ř. V konkrétní rovině namítl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. je dán, protože rozsudek soudu prvního stupně vyhotovila jiná soudkyně, než která řízení v první stupni vedla, aniž by o tom byl obviněný jakýmkoliv způsobem vyrozuměn, přičemž tento postup nebyl nijak zdůvodněn ani v rozsudku soudu prvního stupně. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. opřel o výtku, že rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu byla učiněna za situace, kdy soudy obou stupňů nedůvodně odmítly provést obhajobou navrhované podstatné důkazy. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. spatřoval obviněný v tom, že odvolací soud nesprávně zamítl odvolání podle § 256 tr. ř., když bagatelizoval podstatné procesní pochybení soudu prvního stupně při rozsahu dokazování jako drobný procesní nedostatek bez vlivu na zákonnost a správnost rozhodnutí. 5. V podrobnostech ve vztahu k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný připomněl, že již ve svém odvolání upozornil na skutečnost, že na rozsudku soudu prvního stupně je podepsána soudkyně JUDr. Lenka Zhoufová, která v předmětném období nebyla předsedkyní senátu. Vliv vyhotovení písemného rozsudku jiným soudcem než byl ten, který ř