8 Tdo 23/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 23/2025-326 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněného P. G. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 8. 2024, sp. zn. 5 To 159/2024, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 154/2023, takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Ostravě, ze dne 2. 8. 2024, sp. zn. 5 To 159/2024, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. 3. 2024, sp. zn. 2 T 154/2023. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Bruntále, aby věc obviněného P. G. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. 3. 2024, sp. zn. 2 T 154/2023, byl obviněný P. G. uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil činem popsaným tak, že dne 20. 6. 2023 v době kolem 22:00 hodin v XY, na ulici XY, na chodníku před domem čp. XY, jako strážník Městské policie XY v rámci služebního zákroku, který prováděl společně se strážníky L. M. a J. K. proti poškozenému P. K. na základě oznámení P. S. o fyzickém napadení A. K. poškozeným, za situace, kdy silně podnapilý poškozený již ukončil své protiprávní jednání vůči A. K. a pouze na výzvu strážníků odmítal dobrovolně odejít od místa, kde společně pobývali, přičemž byl strážníky poučen, že pokud tak neučiní, bude převezen na protialkoholní záchytnou stanici do XY, po opětovných výzvách strážníků k jeho odchodu vykročil směrem ke služebnímu motorovému vozidlu Městské policie XY a požadoval, aby jej strážníci odvezli do místa jeho bydliště, načež jej obviněný P. G. chytil za ruku a od vozidla jej razantním trhnutím odhodil, poté se poškozený přiblížil do těsné blízkosti obviněného, kterého začal slovně napadat, aniž by jej však fyzicky ohrožoval rukama či jiným způsobem, načež obviněný v rozporu s § 6 odst. 1 a § 18 odst. 3, 4, 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších změn (dále „zákon č. 553/1991 Sb.“), která strážníkovi ukládají povinnost před použitím donucovacích prostředků vyzvat osobu, proti které zakročuje, k upuštění od protiprávního jednání „Jménem zákona!“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků, použít jen takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu a dosažení účelu sledovaného zákrokem a dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání, nepoužívat donucovací prostředky jako odplatu či trest za neuposlechnutí výzvy a nepoužívat takové donucovací prostředky, které nejsou způsobilé vést k žádanému cíli, bez užití zákonné výstrahy a přesto, že vzhledem k situaci, počtu přítomných strážníků a stavu poškozeného postačovalo užití adekvátnějších a méně intenzivních donucovacích prostředků, silně udeřil otevřenou dlaní pravé ruky poškozeného do levé strany obličeje, takže se tento vlivem tohoto úderu zapotácel několik kroků stranou, následně se postavil čelem k obviněnému, promáchl rukama před tělem do výše obličeje a poté je opět svěsil, stál s rukama pokrčenýma mírně za zády bez zjevné snahy o aktivní fyzický útok, přičemž strážníci L. M. a J. K. stáli po pravé a levé straně poškozeného a nacházeli se v postavení umožňujícím ho svést na zem, avšak obviněný jej znovu intenzivně udeřil pravou rukou vedenou zespodu do levé strany obličeje, vzápětí jej společně s L. M. svedl k zemi, kde byl poškozený strážníky spoután, přičemž v důsledku úderů obviněného poškozenému vzniklo zranění spočívající v dvojité zlomenině dolní čelisti s první lomnou linií v oblasti 1. zubu vpravo dole, pokračující doprava dolů do těla dolní čelisti, s posunem úlomků a druhou lomnou linií v oblasti 8. zubu vlevo dole, pokračující do úhlu dolní čelisti, s posunem úlomků, v kožní oděrce ve spánkové krajině a ve zlomenině 1. zubu vpravo dole, pro které byl následujícího dne ošetřen na chirurgické ambulanci, které si vyžádalo operaci spojenou s přiložením Sauerových dlah na horní a dolní čelist s extrakcí zubů č. 1 a 8 a hospitalizaci ode dne 22. 6. do 27. 6. 2023 ve Fakultní nemocnici Ostrava, přičemž obvyklá délka léčby takovýchto zranění zpravidla nepřesahuje 4 až 5 týdnů, a poškozený byl v důsledku uvedeného zranění omezen v obvyklém způsobu života především výraznou bolestivostí čelisti a následnou nutností dodržovat klidový režim s nemožností náročné fyzické práce a sportováním, vynucenou polohou při spánku, omezené hygieně dutiny ústní v důsledku omezeného či bolestivého otevření úst, nutností požívání tekuté či kašovité stravy po dobu několika týdnů, užívání léků proti bolesti, antibiotických léků, přičemž dlahy z dutiny ústní mu byly odstraněny až dne 3. 8. 2023. 2. Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. a), 68 odst. 1, 2 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému peněžitému trestu v celkové výměře 45.000 Kč, podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku mu byly stanoveny splátky ve výši 4.000 Kč měsíčně. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody. 3. Krajský soud v Ostravě jako odvolací soud usnesením ze dne 2. 8. 2024, sp. zn. 5 To 159/2024 odvolání obviněného podané proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolání, protože použitou právní kvalifikaci přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku považoval za vadnou proto, že soudy vadně vyhodnotily, že donucovací prostředky použil neoprávněně, a učinily nesprávný závěr o jeho úmyslném zavinění k tomuto přečinu i přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. 5. V obsahu dovolání obviněný poukázal na svou dosavadní činnost strážníka městské policie XY, kde je služebně nejstarším strážníkem a provedl desítky služebních zákroků s použitím donucovacích prostředků. Nikdy nebyl kázeňsky trestán. V důsledku odsouzení ztratil bezúhonnost, což pro něj v XY letech fakticky znamená ztrátu zaměstnání, kterému se věnoval celý život, takže tato trestní věc výrazně negativně ovlivnila jeho život. 6. Nesprávné vyhodnocení použití donucovacích prostředků ve smyslu porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 18 odst. 3, 4, 5 zákona č. 553/1991 Sb. spatřuje v tom, že soudy vadně vyhodnotily povahu a význam donucovacích prostředků podle § 18 odst. 1 písm. a) zák. č. 553/1991 Sb., jimiž jsou hmaty, chvaty, údery a kopy. Obviněný z této škály použil jeden v rámci ochrany bezpečnosti své osoby, neboť bylo zřejmé, že mu hrozí bezprostřední útok ze strany poškozeného, který se opakovaně odmítal podrobit výzvě převozu na protialkoholní záchytnou stanici přesto, že k tomu byl opakovaně vyzýván. Tudíž nevyhověním výzvě strážníků a stupňováním agrese poškozeného vznikl protiprávní stav podle § 18 odst. 2 zák. č. 553/1991 Sb., což založilo důvod pro použití uvedených donucovacích prostředků, a rovněž byl splněn i požadavek odstavce 3 tohoto ustanovení, aby byla osoba, vůči níž mají být použity, před jejich použitím vyzvána slovy zákona, aby upustila od protiprávního jednání. Za nepřiléhavý označil závěr soudů, že tato podmínka splněna nebyla proto, že výzvu neučinil osobně obviněný, ale druhý strážník L. M., protože takový požadavek neplyne ani ze stanoviska ministerstva vnitra založeného na č. l. 218 až 220 spisu, a postačovalo, že takovou výzvu učinil jeho současně přítomný kolega. 7. Za podstatný obviněný považoval obsah videozáznamu z kamerového systému, jenž podle něj plně svědčí o tom, co vypovídali strážníci L. M. a J. K., pokud shodně popsali agresivní a nevypočitatelné chování poškozeného. Na doložení správnosti svých argumentů poukázal z videozáznamu trvajícího 7 minut na probíhající zákrok v časovém sledu 21:56:46 až 22:00:05, kde popsal chování poškozeného i své tak, že z něj je patrno, jak obviněný sahá v 21:57:55 přátelsky na rameno poškozeného, a domlouvá mu, ve 21:58:30 se poškozený hádá se ženami, žďuchají se, ve 21:59:20 jde poškozený k autu strážníků, ve 22:00:05 poškozený sahá obviněnému na rameno, obviněný se ožene, poškozený mu s rozpřaženýma rukama stojící v těsné blízkosti nadává. V 22:00:20 obviněný poškozeného od sebe odstrčí, poškozený se ožene, ve 22:00:40 strážníci poškozenému domlouvají, ve 22:01:20 poškozený rychle míří k vozidlu, obviněný jej zastaví chycením za levé rameno, poškozený se po něm ožene, v 22:00:30 poškozený se zvednutými rameny a rukama v bojovém postoji podél těla křičí na obviněného, který mu dává první úder, poškozený zavrávorá, míří k obviněnému, z