8 Tdo 250/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 250/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 4. 2024 Spisová značka:8 Tdo 250/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.250.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Pojistný podvod Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 210 odst. 1 písm. b), c) tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 250/2024-514 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2024 o dovolání obviněného P. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 8. 2023, sp. zn. 31 To 210/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 T 29/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 1 T 29/2021 byl obviněný P. P. (dále „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b), c) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 11. 9. 2019 z XY z místa bydliště J. N. na adrese XY č. p. XY, coby majitelky psa plemene český horský pes, pojištěné podle smlouvy č. XY o pojištění rodinného domu a domácnosti s připojištěním odpovědnosti uzavřené s Kooperativa pojišťovnou, a. s., Vienna Insurance Group (dále „pojišťovna“), operátorce pojišťovny v rámci telefonního hovoru sdělil, že tohoto dne zhruba v 16:30 hod. se u domu v ulici XY v XY majitelce domu utrhl pes, který skočil na vůz BMW X5, RZ XY, barva černá, VIN XY (dále „vozidlo“), na kterém podrápal dveře a sedadlo, rozdrbal lak na vozidle a roztrhl koženou sedačku, a 13. 9. 2019 F. K. v Liberci, jako techniku společnosti Global Expert, s. r. o., pověřenému provedením prohlídky vozidla, v rámci likvidace pojistné události vedené u pojišťovny pod č. XY, u obchodního domu XY při prohlídce vozidla uvedl, že pes poškodil tím, jak na vozidlo skákal, mimo jiné i levé přední dveře a zadní nárazník, a dále tím, že skočil dovnitř vozidla, způsobil rýhu na středovém panelu, rýhu na okrasné liště příruční schránky před spolujezdcem a škrábance na kožené sedačce spolujezdce, ačkoli věděl, že pes se opřel předními tlapami pouze o pravé přední dveře vozidla, na podkladu čehož pojišťovna na základě faktury č. XY vystavené společností BW Motors, s. r. o., dne 21. 11. 2019 této společnosti proplatila v rámci likvidace pojistné události i díly a práce související s opravou (výměnou) levých předních dveří, zadního nárazníku, středového panelu, lišty příruční schránky před spolujezdcem a kožené sedačky spolujezdce v celkové výši 76.258 Kč, čímž pojišťovně způsobil škodu v této výši. 2. Za tento přečin byl obviněný odsouzen podle § 210 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Byla mu rovněž uložena povinnost zaplatit na náhradě škody pojišťovně částku ve výši 76.258 Kč. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. 8. 2023, sp. zn. 31 To 210/2023, z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že pojišťovnu s nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Z dovolání obviněného 4. Obviněný proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím obhájce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání, v němž namítá vadné právní posouzení, které plyne z toho, že výsledek dokazování je nespravedlivý a neudržitelný, protože i když lze z důkazů dovodit několik možných verzí, soudy vzniklé rozpory náležitě nehodnotily a přiklonily se k té, která svědčí pro vinu obviněného. Své závěry ani řádně neodůvodnily, čímž porušily pravidla plynoucí z § 2 odst. 5 tr. ř. a princip in dubio pro reo vyplývající ze zásady presumpce neviny. 5. Výhrady obviněný soustředil především proti nesprávným skutkovým zjištěním vyplývajícím z toho, že soudy vadně hodnotily výpověď svědkyně L. T., která nemohla být nestrannou osobou, protože pes jí byl svěřen. V její výpovědi se objevily rozpory, které nebylo možné považovat jen za bagatelní, navíc vůbec nemohla vidět, jakým způsobem obviněný psa z vozidla tahal. Zpochybnil rovněž svědectví J. T., která v rozhodné době byla na služební cestě a vše se dověděla jen zprostředkovaně. 6. Za chybný obviněný považoval závěr soudů, že pes nebyl v interiéru vozidla, a proto nemohl tam vzniklá poškození způsobit, neboť tuto skutečnost dosvědčuje i A. P. starší, jíž však soud označil za málo věrohodnou, což je zásadním pochybením vyplývajícím z bodu 12. napadeného rozhodnutí, s nímž se obviněný neztotožnil, protože soud vytrhl při posuzování výpovědi A. P. pasáž, v níž uvedla, že pes přiběhl k pravým dveřím, které obviněný nechal otevřené a jimi skočil do interiéru vozidla. Sdělila však i to, že pes na pravé dveře opravdu skočil, což však soud již nehodnotil. Podle obviněného proto výpověď této svědkyně je v souladu s jeho výpovědí a nevylučuje možnost poškození i jiných částí vozidla než dveří. 7. Nedostatky obviněný spatřoval i v hodnocení znaleckého posudku Ing. Richarda Čepka, jenž závěr o tom, že poškození interiéru automobilu nemohl pes způsobit, vůbec nevysvětlil, zejména nebral do úvahy konkrétní skutečnosti, které bylo třeba zvažovat, např. jinou povahu materiálu, kterým jsou sedačky pokryty a mají jinou tvrdost než dveře, na nichž poškození v podobě rýh za způsobené psem považoval. Obdobně se podrobně nezabýval ani povahou poškození na palubní desce a na středovém panelu, které mohlo být způsobeno při zmatečném vyndávání psa z auta nebo jen kontaktem s přezkou na jeho obojku. Ani soudy tyto možnosti nezvažovaly a pouze převzaly neúplné závěry učiněné znalcem, ač byly povinny znalecký posudek hodnotit pečlivě jako každý důkaz. 8. Obviněný soudům vytýkal nedůsledné posouzení svého zavinění, pokud úmysl dovozovaly z toho, že věděl, jaký byl průběh škodní události, tedy že pes skočil jen na pravé přední dveře, jež poškodil, avšak při uplatnění škodní události uvedl i poškození dalších částí vozidla. Obviněný se neztotožnil s úvahami soudů dovozujícími jeho úmysl, protože odvolací soud závěry v bodě 9. přezkoumávaného rozhodnutí opírá o nesprávné argumenty, které nevyplývají z řádně provedeného dokazování. Odvolací soud se sice odvolával na výpověď technika F. K., jemuž při prohlídce vozidla na dotaz, která poškození způsobil pes, obviněný označil nejen dveře, ale i další části automobilu, což technik na místě rozporoval, avšak nebral do úvahy, že po konzultaci s likvidátorem veškerá nárokovaná poškození vyjma poškozených levých předních dveří zahrnuli do dané škodní události. 9. Pokud technikovi obviněný nahlásil popsaný rozsah poškození, učinil to podle toho, že se domníval, že byla způsobena psem, neboť není majitelem vozidla a chtěl, aby škoda byla majitelce nahrazena. Když byl upozorněn na to, že levé přední dveře pes nepoškodil, do škodní události je nezahrnul a opravil je na vlastní náklady. Je jen laik a nemohl být schopen naprosto přesně označit veškeré poškození psem způsobené. O tom svědčí i fakt, že povahu poškození ohodnocoval znalec přesto, že likvidátor je osobou odborně způsobilou posuzovat příčinu vzniku škod. Bylo proto namístě zabývat se též odpovědností za uvedený čin u likvidátora, jehož rozhodnutím byla pojišťovnou škoda uhrazena. 10. Z uvedených důvodů obviněný konstatoval, že nemohl spáchat přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť skutkový stav nebyl správně zjištěn a nebylo objasněno, že jednal úmyslně. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 8. 2023, sp. zn. 31 To 210/2023, i rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 1 T 29/2021, zrušil a podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl tak, že se obžaloby zprošťuje, případně aby Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. III. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 11. Nejvyšší státní zastupitelství prostřednictvím své státní zástupkyně k dovolání uvedlo, že obviněný obdobné námitky uplatňoval v průběhu celého trestního říze