8 Tdo 29/2012 — Nejvyšší soud

8 Tdo 29/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:25. 1. 2012 Spisová značka:8 Tdo 29/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:8.TDO.29.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úmysl Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 148 odst. 1,2 tr. zák. § 4 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 5. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 29/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. ledna 2012 o dovolání obviněného Ing. A. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 4 To 70/2011, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 92/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. A. M. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 19 T 92/2009, byl obviněný Ing. A. M. uznán vinným jednak trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (nadále tr. zák.), jednak trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zák. Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 1 T 2/2009, který mu byl doručen dne 28. 1. 2009, byl odsouzen podle § 148 odst. 3 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky a šest měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu pěti roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 1 T 2/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný výše uvedených trestných činů dopustil tím, že v období let 2004 až 2006 ve V., okres O., jako ředitel a současně osoba pověřená vedením a zastupováním společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., se sídlem V., L., s účinností od 31. 5. 2002 registrované u Finančního úřadu v O. jako plátce daně z přidané hodnoty pod daňovým identifikačním číslem, jednak na základě mandátní smlouvy uzavřené dne 1. 4. 2003 mezi ním a obchodní společností (dále jen „společností“) PROMETAL CZ, s. r. o, jednající jednatelkou V. B., jednak jako osoba oprávněná na základě plných mocí ze dne 4. 4. 2003 a ze dne 12. 2. 2006, udělených mu jednatelkou společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., V.B. k zastupování v plném rozsahu práv a povinností jednatele této společnosti, ač si byl plně vědom svých povinností vyplývajících zejména z § 6 odst. 1, odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 3 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se záměrem vyhnout se daňové povinnosti společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., a vylákat výhodu na dani ke škodě České republiky a takto získat pro společnost PROMETAL CZ, s. r. o., neoprávněný prospěch, v jednotlivých daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty neoprávněně snižoval daňovou povinnost společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., tak, že neoprávněně uplatňoval odpočet daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) na vstupu a z uskutečněných zdanitelných plnění nepřiznával a neodváděl daň z přidané hodnoty na výstupu, a takto správci daně Finančnímu úřadu v O.: 1/ dne 3. 5. 2004 předložil daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc březen 2004, ve kterém deklaroval nárok společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., na nadměrný odpočet DPH ve výši 575.232,- Kč, který byl společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., správcem daně skutečně v částce 230.900,- Kč vrácen a v částce 344.332,- Kč přeúčtován na úhradu jiné daňové povinnosti, přičemž zatajil uskutečněné zdanitelné plnění, které tato společnost realizovala jako plátce na základě faktury č. 40013 ze dne 11. 3. 2004 se základem daně ve výši 4.042.173,- Kč pro odběratele S Morava leasing, a. s., ze kterého byla společnost PROMETAL CZ, s. r. o., povinna odvést 22 % DPH ve výši 889.278,10 Kč a při jejímž zohlednění jí vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 314.046,- Kč, tedy za toto zdaňovací období zkrátil DPH o částku 314.046,- Kč a vylákal výhodu na DPH ve výši 575.232,- Kč, 2/ dne 27. 7. 2004 předložil daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc červen 2004, ve kterém deklaroval nárok společnosti PROMETAL CZ, s. r. o., na nadměrný odpočet DPH ve výši 325.448,- Kč, který byl správcem daně skutečně v této výši přeúčtován na úhradu jiné daňové povinnosti, přičemž zatajil uskutečněná zdanitelná plnění, která tato společnost realizovala jako plátce na základě faktur ze dne 17. 6. 2004 se základem daně ve výši 349.530,- Kč, ze dne 28. 6. 2004 se základem daně ve výši 176.899,- Kč, ze dne 2. 7. 2004 se základem daně ve výši 128.050,- Kč, ze dne 2. 7. 2004 se základem daně ve výši 124.814.- Kč, ze dne 2. 7. 2004 se základem daně ve výši 99.180,- Kč, vše pro odběratele R. T. – T. a na základě faktury ze dne 24. 6. 2004 se základem daně ve výši 3.325.000,- Kč pro odběratele Olomoucká obchodní s. r. o., ze kterých byla společnost PROMETAL CZ, s. r. o., povinna odvést 19 % DPH ve výši celkem 798.660,- Kč a při jejichž zohlednění jí vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 473.312,- Kč, tedy za toto zdaňovací období zkrátil DPH o částku 473.312,-Kč a vylákal výhodu na DPH ve výši 325.448,- Kč, dále pak postupoval obdobně pod body 3/ – 22/ přesně specifikovanými v rozsudku soudu prvního stupně. Takto za výše uvedená zdaňovací období let 2004, 2005 a 2006 zkrátil daň z přidané hodnoty o částku v souhrnné výši 2.778.425,- Kč a vylákal výhodu na dani z přidané hodnoty v souhrnné výši 3.114.713,- Kč. Obviněný napadl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním, ve kterém brojil proti všem jeho výrokům. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 4 To 70/2011, byl k odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o způsobu výkonu trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen pro výkon trestu do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Následně obviněný podal proti označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě v zákonné lhůtě prostřednictvím obhájkyně dovolání směřující proti výroku o vině i trestu. Odkázal v něm na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný zaměřil svoji dovolací argumentaci do čtyř základních oblastí. Prvé dvě námitky vyjadřují jeho přesvědčení, že skutky uvedené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, který byl co do právní kvalifikace potvrzen rozsudkem soudu odvolacího, byly nesprávně podřazeny pod skutkovou podstatu uvedených trestných činů. Ohledně skutkové podstaty trestného činu podle § 148 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zák. údajně zcela ve výroku absentují znaky příslušné skutkové podstaty a obviněný má za to, že je nelze dovodit ani z jiné části rozsudku. Co se týče právní kvalifikace podle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., pak obviněný uvedl, že obsah výroku vyjadřuje pouze některé znaky, které obecně definují zkrácení daně, avšak chybí vyjádření konkrétního způsobu jeho zapojení do takového skutku, zejména chybí vyjádření subjektivní stránky a není ani vyjádřen způsob tvrzeného zatajení. Podle dovolatele nelze nijak dovodit úmyslné jednání, natož úmysl přímý, a tento nevyplývá ani z jiné části výroku a není pečlivě odůvodněn ani na jiném místě rozsudku. Z použité dikce lze maximálně dovozovat vědomou nedbalost. Dovolatel poznamenal, že prokázání subjektivní stránky u trestného činu podle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák. by mohlo být teoreticky dovozeno pouze z výpovědi Ing. K. S., kterou však považuje za zcela nevěrohodnou, proto i v případě tohoto trestného činu chybí prokázání podstatného znaku jeho skutkové podstaty a jeho vyjádření v textu rozsudku. Zatřetí dovolatel zpochybnil pravdivost některých p