8 Tdo 670/2022 — Nejvyšší soud

8 Tdo 670/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 8. 2022 Spisová značka:8 Tdo 670/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.670.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Obecné ohrožení z nedbalosti Poškození cizí věci Poškozený Škoda Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 228 odst. 1,3 písm. c) tr. zákoníku § 273 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 10. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 670/2022-1172 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 8. 2022 o dovolání obviněné I. M., rozené P., narozené XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2022, sp. zn. 12 To 19/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 6/2020, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné I. M. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 10. 2021, sp. zn. 3 T 6/2020, byla obviněná I. M. (dále jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) shledána vinnou přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku, za což byla podle § 273 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradila způsobenou škodu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit náhradu škody ve výši 1 009 224 Kč poškozené společnosti L. P., IČ XY, se sídlem XY. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněná a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami. Obviněná své odvolání zaměřila proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, státní zástupce brojil proti výroku o trestu, a to v neprospěch obviněné. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, sp. zn. 12 To 19/2022, podle § 258 odst. 1 písm. c), d), e) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Za podmínek § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. při dílčí modifikaci skutkových zjištění znovu rozhodl tak, že obviněnou uznal vinnou přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což ji podle § 273 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí uložil přiměřenou povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněné uložil povinnost nahradit škodu poškozené společnosti L. P., IČ XY, se sídlem XY, ve výši 508 938 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla tato poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněná výše označených přečinů dopustila tím, že dne 1. 6. 2018 v době přibližně od 5:00 hodin do 8:00 hodin vnikla na veřejné vnitrostátní L. P. v obci XY, okres XY, a na základě smlouvy o dílo s dodavatelskou společností S., IČ XY, ze dne 9. 3. 2018, uzavřené její matkou I. Z., která obviněné udělila plnou moc k veškerému jednání s touto společností, nechala touto společností bez oprávnění vybourat souvislou kompletní vrstvu zpevněné dráhy RWY 24L/06R na letištním pozemku l. P., číslo parcelní XY v katastrálním území XY, sloužící ke vzletům a přistávání letadel, jejímž vlastníkem byla v té době Česká republika – Ministerstvo obrany a v současné době je jím společnost A. S. s cílem tuto zcela z pozemku odstranit, kdy byla dráha skutečně částečně vybourána v šíři 4 metry a v délce 33,1 metrů a dále v šíři 2 metry a délce 4,4 metry – vše do hloubky 0,75 metru, čímž způsobila společnosti L. P. – oprávněné z věcného břemene jako provozovatel letiště mimo jiné k uvedenému pozemku – škodu ve výši nejméně 508 938,13 Kč, a takto jednala, ač si byla vědoma toho, že s odstraňováním stavby bude započato v rozporu s usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 6. 3. 2018, číslo jednací 21 E 5/2012-302, bez vědomí Úřadu pro civilní letectví jakožto speciálního stavebního úřadu pro letecké stavby podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a aniž by byly tímto úřadem pravomocně stanoveny podmínky odstranění stavby podle § 130 odst. 2 uvedeného zákona, přičemž letiště požívá ochrany podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a dále si byla vědoma toho, že bude s odstraňováním stavby započato bez řádné a včasné koordinace s provozovatelem letiště společností L. P., zvláště pak bez včasného upozornění na termín a rozsah prováděných prací tak, aby mohla být provozovatelem letiště přijata adekvátní bezpečnostní opatření, tedy zároveň jednala v rozporu s § 85b zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, stanovícím obecnou prevenční povinnost ve vztahu k ochraně civilního letectví, přičemž si musela být vědoma toho, že takto může ohrozit bezpečnost provozu na letišti, k čemuž skutečně došlo, neboť přibližně v 7:45 hodin zahájilo civilní letadlo tovární značky PIPER M600, poznávací značky XY, pilotované M. R., přistávací manévr na popsaným způsobem poškozenou přistávací a vzletovou dráhu, na které byly současně umístěny stavební stroje, a to pásové bourací kladivo CAT 323D, nákladní vozidlo registrační značky XY a podvalník registrační značky XY, bezprostředně tak hrozila havárie přistávajícího letadla a tím ohrožení zdraví a života pilota a nejméně 10 osob pohybujících se na dráze a dále ohrožení majetku nejméně poškozením letadla značky PIPER M600 v hodnotě minimálně 2 881 152 USD (k 1. 6. 2018 22,137 Kč/USD = 63 780 062 Kč), k havárii nedošlo jen díky včasné reakci pilota, který provedl a zvládl úhybný manévr s letadlem poté, co uvedené překážky na vzletové a přistávací dráze na poslední chvíli zpozoroval v době, kdy letadlo PIPER M600 bylo ve výšce asi 50 metrů nad zemí a 500 až 700 metrů od prahu poškozené přistávací a vzletové dráhy, přičemž rychlost letadla v daném okamžiku byla asi 200 kilometrů za hodinu a do střetu s překážkou zbývalo 15 sekund. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2022, sp. zn. 12 To 19/2022, podala obviněná I. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž odkázala na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení skutku, protože nebyly naplněny obligatorní znaky přečinu poškození cizí věci a přečinu obecného ohrožení z nedbalosti. 5. Obviněná ve svém mimořádném opravném prostředku kladla důraz především na to, že podle vlastníka pozemku a přistávací a vzletové dráhy nevznikla žádná škoda a že k demolici došlo na základě vykonatelného rozsudku. Soud se podle ní nevypořádal ani s tím, komu by měla být škoda uhrazena a z jakého důvodu vznikla škoda společnosti L. P., když vlastníkem pozemku je I. Z., matka obviněné, a vlastníkem stavby je společnost A. S., jehož jednatel byl vyslechnut na úřední záznam a uvedl, že společnosti jednáním obviněné nevznikla žádná škoda. Obviněná z uvedeného důvodu navrhovala výslech jednatele zmíněné společnosti, k čemuž se však soud i státní zástupce postavili v rozporu se základními principy trestního práva zamítavě, ač jejich povinností je provádět důkaz nejen v její neprospěch, ale také ve prospěch. K tomu odkázala na judikaturu Ústavního soudu věnující se tzv. opomenutým důkazům. Obviněná uzavřela, že soudy obou stupňů postupovaly v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť zamítly důkazní návrhy, aniž pro to byly splněny judikaturou stanovené podmínky. Měla za to, že celé řízení je vedeno tendenčně, za účelem jejího odsouzení. 6. Poukázala na § 120 odst. 3 tr. ř., podle něhož musí popis skutku vyjadřovat mimo jiné všechny skutečnosti významné pro právní kvalifikaci. Odvolací soud v souladu s tímto požadavkem nepostupoval, obviněná měla za to, že znaky skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 tr. zákoníku nejsou naplněny. V tomto ohledu odkázala na znalecké posudky. Shrnula závěry znalce Ing. Václava Matouška, podle něhož se při přistá