8 Tdo 688/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 688/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 8. 2024 Spisová značka:8 Tdo 688/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.688.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Okolnosti polehčující Okolnosti přitěžující Rodičovská zodpovědnost Subjektivní stránka Týrání osoby žijící ve společném obydlí Týrání zvířat Zásada přiměřenosti trestní sankce Dotčené předpisy:§ 198 odst. 1, 2 písm. b), c), d) tr. zákoníku § 302 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku § 302 odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku § 884 odst. 2 předpisu č. 89/2012 Sb. § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku § 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku § 39 až § 42 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 688/2024-1182 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2024 o dovolání obviněného M. Š., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Praha Pankrác, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 7 To 229/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 137/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 1 T 137/2022, byl obviněný M. Š. uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. b), c), d) tr. zákoníku a zločinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku, jichž se dopustil skutkem popsaným tak, že nejméně od roku 2014 do 8. 7. 2021, v Praze XY, XY č. p. XY, v bytě č. XY v XY. podlaží, i na dalších místech, psychicky i fyzicky týral své nezletilé děti AAAAA (pseudonym), nar. XY, BBBBB, nar. XY, a CCCCC, nar. XY, které opakovaně svým hrubým a bezcitným jednáním psychicky deptal, zastrašoval a snižoval jejich lidskou důstojnost, když minimálně vůči AAAAA a CCCCC používal zcela nepřiměřených výchovných postupů a trestů, například nezletilého AAAAA v době jeho předškolního věku chytil za nohy a mlátil s ním o postel, opakovaně jej bil páskem, oba chlapce přes hýždě i vařečkami, které byly pojmenované Cyril a Max, s nezletilým CCCCC jednou smýkl o zem a poté mu tlačil nohou na jeho břicho v úmyslu jeho zklidnění, jednou s ním bil o zeď, aby jej probudil, oba syny také často a pravidelně pohlavkoval a fackoval; nezletilé BBBBB s odkazem na možné uzdravení díky víře v Boha odpíral nosit lékařem předepsané brýle ke korekci diagnostikované oční vady (myopie); dále z náboženských důvodů zakazoval všem nezletilým dětem užívat volný čas způsobem odpovídajícím jejich věku a mentální vyspělosti, když jim zejména zakazoval sledování běžných televizních pohádek s nadpřirozenými postavami v podobě čertů atp., hraní her a čtení literatury odpovídací jejich věku a s odkazem na jeho vlastní výklad Bible jim odpíral účastnit se jakýchkoliv soutěží, a nejpozději od roku 2019 zakazoval všem nezletilým styk s prarodiči s tím, že u nich je „duchovně strašné prostředí“; dále oběma synům opakovaně hrubě vulgárně nadával, např. nejstaršího syna nazýval nukleárním hovadem, oba syny dále hajzly, tupci, blby, spratky, lenochy či debily a nezletilému AAAAA říkal, že „je k ničemu“; nezletilé AAAAA a CCCCC i na dobu několika hodin vykazoval z bytu a neumožňoval jim návrat do bytu, a to i při nepříznivém počasí; k psychickému deptání nezletilých využíval i jejich náklonnosti k domácím zvířatům, ve kterém spatřoval v rámci svého výkladu Bible zakázané modlářství, a se kterými v jejich přítomnosti zacházel zvlášť surovým a trýznivým způsobem, když nejméně v jednom případě v průběhu léta roku 2019 uchopil silou do jedné ruky jejich strakatou kočku, opakovaně ji vystrčil z otevřeného okna bytu a držel ji ve volném prostoru s tím, že jí vyhodí, přičemž tomuto jeho jednání byli přítomni všichni tři nezletilí, kteří jej s pláčem prosili, aby to nedělal, jindy topil jejich kočku ve vaně a zavíral ji do pračky, dále přesně nezjištěného dne v době od 9. 3. 2021 do 23. 3. 2021, poté, co kočka jménem Vločka v pokoji nezletilých převrhla vázu či květináč, za trest vložil v přítomnosti všech tří nezletilých dětí v kuchyni do kovového tlakového hrnce, kterému říkal vězení, uzavřel víko tlakového hrnce, pročež kočka v tomto hrnci uhynula, načež ji před nezletilými vyndal z tlakového hrnce mrtvou, a poté požadoval, aby o tom nikde nemluvili, respektive aby zavinění za smrt kočky vzali na sebe; přičemž tímto jeho dlouhodobým, bezohledným a bezcitným jednáním jeho nezletilé děti psychicky i fyzicky trpěly a kruté jednání je traumatizovalo natolik, že ze svého otce měly velký strach, kdy toto dlouhodobé psychické a fyzické týrání s citovou a podnětovou deprivací vedlo u nezletilého AAAAA k rozvoji komplexní posttraumatické stresové poruchy (komplexní trauma) a syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN) a u BBBBB a CCCCC k rozvoji syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN), přičemž u všech dětí prožité události ovlivnily negativně celkový osobnostní vývoj, kdy narušení jejich vývoje je natolik závažné, že následky traumatizace budou velmi pravděpodobně trvalé. 2. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné léčení psychiatrické ve formě ambulantní. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody nezletilým AAAAA částku 100.000 Kč, CCCCC částku 75.000 Kč a BBBBB 50.000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli všichni se zbytky nároků na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 7 To 229/2023, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněný je povinen zaplatit podle § 228 odst. 1 tr. ř. na náhradě nemajetkové újmy všem třem dětem náhradu za nemajetkovou újmu ve shodné výši, jako to učinil soud prvního stupně (viz bod 2. shora) s tím, že k tomu přiznal všem nezletilým též úrok z prodlení ve výši 15 % od 16. 9. 2022 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozené se zbytky nároků na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních částech ponechal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. II. Z dovolání obviněného 4. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. dovolání, které zaměřil proti všem jeho výrokům. 5. S odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytýkal, že učiněná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že naplnil subjektivní stránku trestného činu týrání svěřené osoby, protože je silně věřící a děti vždy vychovával v souladu se svojí vírou. Nedopustil se vůči nim ani nepřiměřeného násilí, neboť fyzické tresty, které užil, byly vždy pouze výchovného charakteru a volil je jen v krajních případech. Neměl v úmyslu ohrozit psychický stav svých dětí, ani nebyl srozuměn s jeho možným ohrožením. Pokud soudy jeho úmyslné jednání dovodily, neměly pro takový závěr dostatečné podklady. U trestného činu týrání zvířat soudy podle něj nesprávně své závěry opřely pouze o výpovědi nezletilých, když neexistuje jediný další důkaz, ze kterého by bylo možné dovodit, že svým jednáním tuto skutkovou podstatu naplnil, zejména pak není podložen závěr o naplnění znaků veřejnosti a dlouhodobosti této trestné činnosti vůči domácím zvířatům. Odkázal v tomto směru na závěrečnou řeč svého obhájce. Jestliže soudy nebraly do úvahy jeho náboženské přesvědčení, považuje to za projev diskriminace neslučující se se zásadami právního státu. 6. Prostřednictvím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný brojil proti nepřiměřenosti a přísnosti mu uloženého trestu, při jehož ukládání nebyl respektován princip proporcionality (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 603/06, a nález ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Uložený trest v kombinaci s povinností nahradit nemajetkovou újmu považoval za likvidační s tím, že soud prvního stupně neposuzoval komplexně všechny podmínky vymezené trestním zákoníkem v § 38 a 39 odst. 1 tr. zákoníku, protože dostatečně nezvažoval jeho rodinné, osobní a majetkové poměry, obzvláště, když plní vyživovací povin