8 Tdo 694/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 694/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 8. 2025 Spisová značka:8 Tdo 694/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.694.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Spolupachatelství Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Poškození cizí věci In dubio pro reo Spravedlivý proces Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 694/2025-446 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 o dovolání obviněného P. M. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 2. 2025, č. j. 4 To 2/2025-349, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 6 T 33/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Obviněný P. M. (dále zpravidla jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 11. 2024, č. j. 6 T 33/2024-306, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (ad 1. výroku rozsudku) a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (ad 2. výroku rozsudku). Za tyto trestné činy (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) byl podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku mu byl také uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů ve výměře 12 (dvanácti) měsíců. O nároku poškozené společnosti na náhradu škody bylo rozhodnuto podle 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. Týmž rozsudkem byl obviněný podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek (popsaný ve výrokové části citovaného rozsudku), v němž byl obžalobou spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný. Ve vztahu k zprošťujícímu výroku byla poškozená společnost podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. (Týmž rozsudkem byl uznán vinným i spoluobviněný L. Z., který dovolání nepodal). 2. Z podnětu odvolání obviněného a spoluobviněného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 13. 2. 2025, č. j. 4 To 2/2025-349, podle 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o náhradě škody, a podle 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému P. M. a spoluobviněnému L. Z. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozené společnosti MAXIHIT CB spol. s r. o., IČO 25187309, se sídlem Bavorovice 127, Hluboká nad Vltavou, částku ve výši 617 332 Kč. Ve zbytku zůstal napadený rozsudek nezměněn. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Obviněný má za to, že byl uznán vinným za stavu důkazní nouze, kdy nelze z provedených důkazů dovodit, by se skutku, který mu byl kladen za vinu, dopustil. V této souvislosti poukázal na to, že doznání spoluobviněného Z. je procesně nepoužitelné, jelikož bylo učiněno v přípravném řízení, a nikoliv během hlavního líčení, přičemž také uvedl, že spoluobviněný neučinil doznání svobodně, nýbrž byl donucován policisty a byl pod vlivem psychotropních a omamných látek. Obviněný má také za to, že spoluobviněný mluvil pouze o nějakém P., z čehož nelze nade vší pochybnost dovodit, že se mělo jednat o něj. Dále uvedl, že svobodným úkonem nebyl ani omluvný dopis spoluobviněného, jelikož sepsání daného dopisu měla být podmínka Policie ČR, aby mohl být spoluobviněný propuštěn domů. Dále s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. II. ÚS 268/03, uvedl, že výslech policistů k obsahu úředního záznamu o vysvětlení a k výpovědi ohledně prověrky na místě je procesně nepoužitelným úkonem. V této souvislosti také dodal, že i výpověď spoluobviněného o prověrce na místě, která byla rovněž provedena v přípravném řízení, ovšem nikoliv jako neodkladný či neopakovatelný úkon, nelze procesně použít, přičemž poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 8 Tdo 809/2009. Podle dovolatele ani výpis o uskutečněném telekomunikačním provozu neprokazuje jeho vinu, jelikož bydlí nedaleko místa, kde došlo k vloupání, a proto není neobvyklé, že byl hovor zachycen v dosahu sídla prodejny MAXIHIT. Dle obviněného i vozidlo zachycené na kamerovém záznamu mohl řídit někdo jiný. V souvislosti s hodnocením důkazů poukázal na řadu nálezů Ústavního soudu s tím, že při respektování zásady presumpce neviny nelze z provedeného dokazování učinit závěr, že je pachatelem skutku uvedeného v obžalobě. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň navrhl, aby byl odložen výkon jeho trestu. 4. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který po stručném shrnutí dosavadního průběhu trestního řízení a obsahu dovolání uvedl, že námitky obviněného v podstatné části neodpovídají uplatněným dovolacím důvodům a ve zbývající části je nelze považovat za opodstatněné, přičemž obviněný své námitky směřující do zákonnosti provedených důkazů již uplatnil před soudy nižších stupňů a tyto soudy se s nimi dostatečně a správně vypořádaly. Státní zástupce dále uvedl, že nelze přisvědčit námitkám obviněného stran procesní nepoužitelnosti výpovědi spoluobviněného, jelikož z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že by se jednalo o důkaz vynucený, či že by se spoluobviněný při podání vysvětlení nacházel ve stavu ovlivnění psychotropními a omamnými látkami. Dle státního zástupce nelze za procesně nepoužitelný důkaz považovat ani prověrku výpovědi spoluobviněného. V této souvislosti uvedl, že již z povahy tohoto důkazu je zřejmé, že se jednalo o neodkladný důkaz, když z něj policejní orgán čerpal základní informace potřebné pro základní objasnění skutečností potřebných pro zahájení trestního stíhání. Ve vztahu k dalším námitkám obviněného státní zástupce uvedl, že nepřekračují meze prosté polemiky s hodnocením provedených důkazů, přičemž jednotlivé důkazy nelze hodnotit izolovaně, jak činí obviněný, ale je třeba je vyhodnocovat komplexně, jak učinily soudy nižších stupňů, přičemž na základě tohoto úplného hodnocení důkazů neměly o vině obviněného pochybnosti. Podle státního zástupce námitky obviněného nenaplňují žádný jím uplatněný dovolací důvod. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, přičemž současně navrhl, aby takto Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., případně aby podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. bylo v neveřejném zasedání učiněno i jiné než navrhované rozhodnutí. II. Přípustnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 6. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 7. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly ne