8 Tdo 74/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 74/2025-1030 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání obviněné L. T. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 44 To 69/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 107/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se odmítá dovolání obviněné L. T. i v části směřující proti výroku o náhradě nemajetkové újmy poškozenému M. Š. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 1. 2022, sp. zn. 7 T 107/2019, byla obviněná L. T. (dále též jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) shledána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině) a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině), za což byla podle § 345 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. Š. se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněná, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 i poškozený M. Š. Obviněná svým odvoláním brojila proti výrokům o vině a trestu, odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněné a odvolání poškozeného směřovala proti výroku o náhradě škody. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 44 To 69/2022, byl podle § 258 odst. 1 písm. b), c), e), f) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušen. Podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněná byla shledána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině) a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině), za což byla podle § 345 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit poškozenému M. Š. jako náhradu za ztížení společenského uplatnění částku 200 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený se zbytkem svého nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Pro úplnost je třeba uvést, že soudy nižších stupňů nerozhodovaly ve věci obviněné poprvé. Obviněná byla nejprve trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 T 107/2019, uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině), přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině) a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 3. výroku o vině), za což byla podle § 345 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. Š. se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení občanskoprávní. Proti tomuto trestnímu příkazu podala obviněná odpor, v důsledku čehož byl trestní příkaz zrušen a trestní věc obviněné byla projednána v hlavním líčení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 7 T 107/2019, byla obviněná uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině), přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině) a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 3. výroku o vině). Za to byla podle § 345 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. V dalším bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněné nahradit poškozenému M. Š. částku 327 000 Kč. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání zaměřené proti všem jeho výrokům. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. 44 To 37/2020, byl podle § 258 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. napadený rozsudek zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Následně byla obviněná rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 7 T 107/2019, uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině) a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině). Za to byla podle § 345 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozenému M. Š. částku 327 000 Kč. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání směřující proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 44 To 14/2021, podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o trestu a ve výroku o přiznání nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou při nezměněném výroku o vině přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku odsoudil podle § 345 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit poškozenému M. Š. nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti označenému rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná dovolání, z jehož podnětu Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2021, sp. zn. 8 Tdo 774/2021, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 44 To 14/2021, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 7 T 107/2019, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V řízení po přikázání věci soudy rozhodly způsobem rekapitulovaným pod body 1. a 2. tohoto usnesení Nejvyššího soudu. 4. Obviněná podala dovolání i proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 44 To 69/2022, a dovolací soud usnesením ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 8 Tdo 1157/2022, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 44 To 69/2022, a to ve výroku, jímž byla obviněné L. T. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit poškozenému M. Š. jako náhradu za ztížení společenského uplatnění částku 200 000 Kč a jímž byl podle § 229 odst. 2 tr. ř. tento poškozený se zbytkem svého nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, jakož i další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 2 tr. ř. s přiměřeným použitím § 265 tr. ř. poškozeného M. Š. odkázal s uplatněným nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny. 5. Proti tomuto usnesení Nejvyššího soudu podali ústavní stížnost obviněná a poškozený M. Š. Ústavní stížnost stěžovatelky L. T. byla usnesením Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 1649/23, odmítnuta. O ústavní stížnosti stěžovatele M. Š. rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. IV. ÚS 1551/23, tak, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, č. j. 8 Tdo 1157/2022-885, bylo v částech, jimiž bylo rozhodnuto o nároku stěžovatele na náhradu nema