8 Tdo 901/2023 – Nejvyšší soud

8 Tdo 901/2023-4132 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2023 o dovolání obviněného M. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 7 To 9/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 7/2020, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 73 T 7/2020, byl obviněný M. K. (dále též jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným pod bodem I. zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem II. zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, pod bodem III. zločinem vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. i), j) tr. zákoníku a zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku spáchanými v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za to a za sbíhající se trestné činy loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem I., znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku pod bodem II., znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá tr. zákoníku pod bodem V. a těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem VI., kterými byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 73 T 7/2020, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, byl obviněný podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 54 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k výjimečnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 28 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení sexuologické v ústavní formě. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 73 T 7/2020, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného zaplatit poškozené Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČ 4711321, se sídlem Praha 4, Roškotova 1225/1, škodu ve výši 5 962 Kč a poškozené České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, škodu ve výši 200 000 Kč, poškozenému AAAAA (pseudonym), nar. XY, trvale bytem XY, XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení, poškozené J. S., nar. XY, bytem XY, XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 450 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení a poškozené M. P., nar. XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené M. P. a J. S. se zbytkem svých nároků na náhradu nemajetkové újmy odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Označený rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními obviněný M. K. a poškozené J. S. a M. P. Obviněný brojil proti výroku o vině, navazujícímu výroku o trestu, náhradě škody a nemajetkové újmy a proti výroku, jímž mu bylo uloženo ochranné léčení. Poškozené svá odvolání zaměřily proti výroku o náhradě nemajetkové újmy. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 7 To 9/2023, podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně z podnětu podaných odvolání částečně zrušil, a to ve výroku o vině pod bodem III., ve výroku o trestu, ve výroku o ochranném opatření a ve výrocích o náhradě škody a nemajetkové újmy. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného M. K. uznal vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. i), j) tr. zákoníku, zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za to a zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pod bodem I. a za zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku pod bodem II. napadeného rozsudku, které zůstaly tímto rozhodnutím Vrchního soudu v Praze nedotčeny, a dále za sbíhající se zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem I., zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku pod bodem II., přečin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá tr. zákoníku pod bodem V. a zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem VI. z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 73 T 7/2020, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, byl obviněný podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 54 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k výjimečnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 28 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení sexuologické v ústavní formě. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 73 T 7/2020, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 To 86/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného zaplatit poškozeným Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČ 4711321, se sídlem Praha 4, Roškotova 1225/1, škodu ve výši 5 962 Kč a poškozené České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, škodu ve výši 200 000 Kč, poškozenému AAAAA, nar. XY, trvale bytem XY, XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení, poškozené J. S., nar. XY, bytem XY, XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 550 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení a poškozené M. P., nar. XY, adresa skryta, na náhradě nemajetkové újmy částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 19. 8. 2020 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené M. P. a J. S. se zbytkem svých nároků na náhradu nemajetkové újmy odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku dopustil tím, že: I. v přesně nezjištěný den v období listopadu až prosince 2017, v době kolem 21:00 hodin, přijel svým vozidlem pro poškozenou V. K., nar. XY, do místa jejího bydliště v XY, ul. XY, poškozená k němu do vozidla nasedla a zde ji v úmyslu vykonat na ní soulož uvedl do stavu bezbrannosti lstí, když jí podal přesně nezjištěnou omamnou či psychotropní látku ve vánočním cukroví, po jejím požití poškozená začala pociťovat dechovou nedostatečnost, bušení srdce a necitlivost nohou, kdy navíc v důsledku požití neznámé látky poškozená nebyla schopna opustit vozidlo, přičemž dveře od vozidla vnímala jako zablokované, obviněný odjel s vozidlem na blíže nezjištěné opuštěné parkoviště zřejmě na území Prahy XY, kde již poškozená nohy necítila vůbec, udělalo se jí nevolno, nemohla mluvit a klást větší fyzický odpor, po celou dobu plakala, obviněný však svého jednání nezanechal a počal poškozené vyhrožovat, že v případě, že se nepodvolí, budou zabiti její rodiče osobami, které se právě nachází u nich v domácnosti, po sundání kalhot a kalhotek na poškozené obviněný na předním sedadle spolujezdce nalehl, vyhrožoval jí zbitím a usmrcením, a i přes snahu poškozené se jeho jednání bránit voláním o pomoc a odstrkováním obviněného, na ní vykonal vaginální soulož, poté si pořídil na svůj mobilní telefon bez souhlasu poškozené fotografie jejího odhaleného hrudníku a pohlavních orgánů, následně poškozené, která se stále nebyla schopná vlivem neznámé látky bránit, vložil do úst svůj penis, nato poškozenou postupně ve svém vozidle ještě převezl na další blíže nezjištěná místa u benzínových čerpacích stanic v blízkosti místa bydliště poškozené, kde se pokusil ve vozidle na poškozené vykonat anální soulož, což se mu však pro odpor poškozené, na niž přestávala neznámá látka účinkovat, ji