8 Tdo 904/2022 — Nejvyšší soud

8 Tdo 904/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 11. 2022 Spisová značka:8 Tdo 904/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.904.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Ohrožení pod vlivem návykové látky Zákaz činnosti Dotčené předpisy:§ 274 odst. 1 tr. zákoníku § 73 odst. 1,3 tr. zákoníku § 2 odst. 1 předpisu č. 56/2001 Sb. § 3 odst. 2,4 předpisu č. 56/2001 Sb. § 80, 80a předpisu č. 361/2000 Sb. § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C EU Zveřejněno na webu:6. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 904/2022-193 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2022 o dovolání obviněného J. B., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 To 84/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 89/2021, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 To 84/2022, i rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 11. 2021, sp. zn. 18 T 89/2021. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 11. 2021, sp. zn. 18 T 89/2021, byl obviněný J. B. (dále „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle § 274 odst. 1, § 67 odst. 2 písm. a) a § 68 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 70 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby byla stanovena částkou 400 Kč, tedy celkem 28 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 To 84/2022, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný dopustil shora označeného přečinu tím, že „dne 12. 6. 2021 kolem 22:15 hodin ve XY pod vlivem alkoholu řídil elektrický scooter, výr. č. XY, bez registrační značky, o výkonu 1500 W, přičemž dechovou zkouškou bylo u něj zjištěno v 22:20 hodin 1,74 g/kg alkoholu a v 22:31 hodin 1,64 g/kg alkoholu“. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 To 84/2022, podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání, ve němž odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a i) tr. ř. 5. Dovolatel v úvodu svého mimořádného opravného prostředku připomenul, že odvolací soud doplnil dokazování o znalecký posudek z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, podle něhož byl měřením výkonu na inkriminované koloběžce zjištěn indikovaný výkon v kW od hodnot 0,82, 1,16, 2x 1,19 a 1,21, přičemž při třicetiminutovém výkonu byla průměrná hodnota výkonu 0,82 kW s tím, že naměřená hodnota okamžitého špičkového výkonu činila až 1,27 kW. Podle odvolacího soudu se tak jednalo o hodnotu překračující limit 1 000 W stanovený vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška č. 341/2014 Sb.“), konkrétně přílohou 12 bod C) odst. 8 písm. c) pro vozidla, která lze ještě považovat za jízdní kola. Obviněný však po celou dobu řízení namítal, že podle shora označené vyhlášky se za jízdní kolo považuje i motorový dopravní prostředek, který je vybaven motorkem, jehož výkon nepřesáhne 1 kW a maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h. Pokud však soud uzavřel, že se jedná o motorové vozidlo, resp. motocykl, je nezbytné posuzovat výkon elektrického motoru z pohledu schvalování technické způsobilosti motocyklu. 6. V tomto případě měl být aplikován předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EKH OSN) č. 85 – Jednotná ustanovení pro schvalování spalovacích motorů nebo elektrických hnacích ústrojí určených k pohonu motorových vozidel kategorie M a N z hlediska měření netto výkonu a maximálního třicetiminutového výkonu elektrických hnacích ústrojí. Z uvedeného předpisu plyne, že výkon elektrického hnacího ústrojí pro posouzení, zda překračuje hranici 1 kW, je nezbytné posuzovat nikoliv z nejvyšší okamžité hodnoty, nýbrž z maximální hodnoty trvalého výkonu dosahovaného při třicetiminutovém výkonu elektrického hnacího ústrojí. Ze znaleckého posudku nicméně vyplývá, že tento rozhodný výkon činí pouze 0,82 kW, a proto se nejedná o motorové vozidlo, nýbrž pouze jízdní kolo. Dovolatel vyzdvihl, že takto změřený výkon plně koresponduje s údaji v kupní smlouvě k inkriminované koloběžce. Odvolací soud tak opomenul aplikovat závazný předpis EKH OSN užívaný pro měření výkonu jednostopých vozidel a nesprávně právně posoudil otázku, zda dovolatel řídil motorové vozidlo, nebo pouze jízdní kolo, neboť v opačném případě není možné uložit trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. 7. Na základě výše zmíněného dovolatel vyjádřil názor, že soud mu nebyl oprávněn předmětný trest uložit, neboť k tomu neměl zákonný podklad. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku tak může učinit v případě, že se pachatel dopustí trestného činu v souvislosti s určitou konkrétní činností. Podle § 73 odst. 3 tr. zákoníku spočívá trest zákazu činnosti mimo jiné v tom, že odsouzenému se zakáže výkon takové činnosti, ke které je potřeba zvláštního povolení. Obviněný akcentoval, že se protiprávního jednání dopustil jako cyklista, nikoliv jako řidič motorového vozidla, a z důvodu, že k této činnosti není potřeba zvláštního povolení či oprávnění, nebylo možné uložit mu trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. V této souvislosti odkázal také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 4 Tz 109/2009. 8. S ohledem na shora uvedené dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, č. j. 5 To 84/2022 123, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 11. 2021, č. j. 18 T 89/2021-95, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Uherském Hradišti věc znovu projednat a rozhodnout. 9. V souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. se k podanému dovolání písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Úvodem zmínil, že uplatněné důvody dovolání se mají vztahovat k odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti, jakožto soudu prvního stupně, a že usnesení soudu odvolacího chtěl dovolatel patrně napadnout prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. Dále si povšiml, že dovolatel zopakoval svoji obhajobu, se kterou se již soudy obou stupňů vypořádaly. S jejich argumentací se státní zástupce plně ztotožnil a v podrobnostech na ni odkázal, neboť nepovažoval za nezbytné ani rozumné ji v tomto vyjádření opakovat. K charakteru řízeného vozidla dodal následující. 10. Státní zástupce předeslal, že předmětná skutková podstata neobsahuje znak „motorové vozidlo“. Řízení motorových vozidel je ve smyslu ustálené judikatury soudů typickou činností naplňující znak „činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku“. Judikatura skutečně nepovažuje řízení jízdního kola ani koloběžky za činnost naplňující citovaný znak. Dovolatel proto legitimně usiluje o to, aby jím řízený stroj byl považován za elektrokolo nebo elektrokoloběžku. Podle názoru státního zástupce však toto úsilí nemá naději na úspěch. Ke správným důvodům uvedeným již soudy poukázal dále na hmotnost předmětného stroje činící podle označení převzatého do znaleckého posudku 80 kg. Bez ohledu na jakýkoliv výkon je zřejmé, že již z důvodu uvedené hmotnosti se daný stroj svou podstatou blíží mnohem více motocyklu než jízdnímu kolu. K tomu poukázal na typické hmotnosti těžších kol (elektrokol) do 25 kg a lehčích motocyklů kolem 70 kg, což doložil také odkazem na ověřené internetové zdroje. Vedle výkonu, dvousedla a celkového provedení je to především hmotnost, která sama o sobě brání tomu, aby byl předmětný stroj považován za obdobu jízdního kola. Dále státní