8 Tdo 928/2023 — Nejvyšší soud

8 Tdo 928/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 11. 2023 Spisová značka:8 Tdo 928/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.928.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Doprava In dubio pro reo Nedbalost vědomá Spravedlivý proces Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 147 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:18. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 829/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 928/2023-623 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2023 o dovolání obviněného B. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 5 To 91/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 4 T 112/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného B. S. odmítá. O d ů v o d n ě n í: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný B. S. (dále též „dovolatel“) byl rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 2. 2. 2023, sp. zn. 4 T 112/2021, uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil tak, že mezi obcemi XY a XY, okres Zlín, dne 2. 8. 2020 ve 14.20 hodin na silnici č. XY řídil motocykl zn. Suzuki V-Strom 650, RZ XY, přičemž před křižovatkou s místní komunikací vedoucí k zadní bráně společnosti XY., nerespektoval dopravní značku „Zákaz předjíždění“ a levým odbočovacím jízdním pruhem přes plnou souvislou čáru předjížděl před ním jedoucí nezjištěný osobní automobil, čímž porušil § 4 písm. a), c), § 5 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1, odst. 5 písm. e) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon č. 361/2000 Sb.“), a v důsledku toho zezadu narazil nejprve do před osobním automobilem jedoucího skútru zn. Shenke VIA 50 MP KORADO, RZ XY, řízeného M. K., nar. XY, který, ač se zapnutým ukazatelem změny směru jízdy vlevo, nedbal zvýšené opatrnosti a včas se nezařadil do odbočovacího jízdního pruhu sloužícího pro odbočení na místní komunikaci vedoucí k zadní bráně společnosti XY., a přejel od pravého okraje vozovky z přímého směru jízdy do tohoto levého odbočovacího jízdního pruhu přes podélnou čáru souvislou až v místě vyústění křižovatky, kde chtěl odbočit vlevo do areálu XY, a vjel tak do jízdní dráhy motocyklu řízeného dovolatelem, čímž porušil ustanovení § 4 písm. a), písm. c), § 5 odst. 1 písm. b), § 12 odst. 5, § 21 odst. 3, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., přičemž v důsledku srážky motocyklu a skútru utrpěl dovolatel popsaná závažná zranění žeber, otřesu mozku a další zlomeniny a kontuzi plic s dobou léčení 6 měsíců s citelným omezením v běžném způsobu života po dobu nejméně 8 týdnů, spoluobviněný M. K. utrpěl popsaná zranění, zejména zlomeninu VI. krčního obratle s posunem a poraněním míchy s částečným ochrnutím horních a dolních končetin a další zranění, v důsledku poranění míchy není schopen chůze, neovládá jemnou motoriku rukou a je odkázán na invalidní vozík, jeho pracovní schopnost poklesla o 70 % a od 19. 3. 2021 mu byla přiznána invalidita 3. stupně. 2. Za uvedený přečin byl obviněný B. S. odsouzen podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dva roky. Rovněž bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného M. K., který odvolání proti tomuto rozhodnutí nepodal, a o náhradě škody. 3. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 5 To 91/2023, odvolání obviněného B. S. jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Proti uvedenému usnesení podal obviněný B. S. prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání, které zaměřil proti výroku o vině, protože nesouhlasí se skutkovými i právními závěry soudů nižších stupňů. Poukazoval na to, že měl sice v úmyslu předjetí nezjištěného osobního automobilu, avšak žádný důkaz neprokazuje, že k předjetí skutečně došlo, protože samotný úmysl předjíždět či pokus o předjíždění není trestným jednáním (viz § 6 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; dále „zákon č. 250/2016 Sb.“). Vzhledem k tomu, že se jeho motocykl nedostal před předjížděné vozidlo (viz též bod 14. přezkoumávaného usnesení) a neexistuje žádná příčinná souvislost mezi údajným předjížděním a vznikem dopravní nehody, nelze v jeho činu shledávat porušení pravidel podle zákona č. 361/2000 Sb., protože takové zjištění neplyne z žádného důkazu a nelze předjímat, jak by se choval za místem střetu. Nelze odhlédnout ani od toho, že obviněnému M. K. je kladeno za vinu porušení § 4 písm. a), písm. c), § 5 odst. 1 písm. b), § 12 odst. 5, § 21 odst. 3, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., čímž tento další účastník silničního provozu ohrozil i omezil při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého dovolatele, což mělo primární vliv na zavinění dopravní nehody, a proto předjíždění automobilu dovolatelem nebylo jednoznačně příčinou nehodového děje. 5. Rozhodné podle dovolatele je, že v daném místě šlo o pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích, kdy dva byly v jeho směru jízdy, a levý nelze považovat za odbočovací, ale za řadící, a proto v daném místě nemohlo dojít k porušení pravidel o odbočování. I když zezadu narazil do před ním jedoucího skútru, nic neprokazuje, že by k tomu došlo v důsledku předjíždění automobilu. Nebylo zohledněno porušení povinnosti řidiče M. K., které bylo primární a vedlo k následku, protože náhle změnil směr jízdy, a šlo o nečekané vyjetí do trajektorie motocyklu dovolatele, jenž nemohl již reagovat tak, aby nehodě zabránil. Porušení § 4 písm. a), c), § 5 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1, odst. 5 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. je proto u dovolatele nesprávné, mimo jiné i proto, že se soud nezabýval tím, že podle fotodokumentace je zjevné celkové „vyblednutí“ směrových světel mopedu (skútru), a proto ho obviněný ani nemohl dobře vidět. 6. Extrémní rozpor v posouzení všech rozhodných skutečností spatřoval v tom, že soudy dostatečně nezjistily, že primárním podnětem pro jeho reakci bylo náhlé vjetí mopedu (skútru) do jeho jízdního pruhu, a to s poukazem na závěry znalce Ing. Františka Kropáče, který za podstatu pro zabránění střetu řidičem skútru označil pouze to, že by M. K. nevjel do jízdní dráhy dovolatele, tj. do odbočovacího jízdního pruhu (viz strany 18, 43, 44 posudku). Možnost zabránění střetu u dovolatele znalec jednoznačně neurčil. S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že soudy nemohly skutkový stav jasně zjistit, a proto měla být užita zásada in dubio pro reo, kterou však neaplikovaly. 7. Obviněný rovněž zdůraznil, že v jeho způsobu jízdy byla vyloučena příčinná souvislost se vznikem dopravní nehody, i proto, že znalec uvedl, že když jel jeho motocykl rychlostí 46 km/h, mohl i přesto odbočit vlevo, neboť měl možnost snižovat rychlost během jízdy „po oblouku“. Proto nelze souhlasit s argumentací soudu prvního stupně týkající se příčiny dopravní nehody a zavinění z jeho strany. Právní posouzení dovolatel považuje za nesprávné, protože jeho jízda až do střetu obou motocyklů nebyla závislá na tom, zda šlo o odbočení vlevo nebo o předjíždění. V dopravě je určitá hranice okolností, které může či nemůže řidič předvídat, na něž nelze dovozovat jen hypoteticky, ale je třeba vycházet z objektivních okolností konkrétní dopravní situace, která může být charakterizována celou řadou faktorů. Z hlediska zavinění z nedbalosti to znamená, že kromě míry povinné opatrnosti vyplývající z pravidel silničního provozu zde existuje i subjektivní vymezení spočívající v míře opatrnosti, kterou je schopen řidič v konkrétním případě vynaložit. O zavinění z nedbalosti může jít pouze tehdy, pokud povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem jsou dány současně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1052/2015, ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 3 Tz 182/2001). Podle obviněného, který se pohyboval (z jakéhokoli důvodu) v levém jízdním pruhu v prostoru, kde jsou jízdní pruhy odděleny podélnou čarou souvislou, rozhodně neměl žádný důvod očekávat, že jiný účastník provozu na pozemních komunikacích takovým způsobem do toho pruhu přejede. Z tohoto důvodu je nelogické a nepodložené tvrzení