8 Tdo 935/2021 – Nejvyšší soud

8 Tdo 935/2021-7175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 10. 2021 o dovoláních obviněných K. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Praha-Ruzyně, a O. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 3 To 37/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 33/2018, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného K. M. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 17 T 33/2018, byl obviněný K. M. uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, který spáchal dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a dílem sám. Za to byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb po 4 000 Kč, tedy v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené době vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody na 1 rok. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 7 let. Obviněný O. M. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 6 let. Obviněný R. H. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 za použití § 58 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 6 let. Obviněný L. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 5 let. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění K. M., O. M. a L. odvolání, která směřovala do výroku o vině i trestu. Všechna odvolání byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 3 To 37/2020, podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění dopustili pokračujícího zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby tím, že 1. všichni obvinění po předchozí domluvě a ve vzájemné součinnosti v XY a na dalších místech se záměrem zkrátit daň z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) nebo vylákat výhodu na této dani a neoprávněně se tak obohatit na úkor České republiky vytvořili účelové obchodní řetězce, na kterých se účastnily společnosti: - P. s. i., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný K. M., - T. O., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný O. M., - N. G., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný R. H., - O. S., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný L. M., - D., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný L. M., a v jejich rámci při nákupu pneumatik ze Slovenské republiky předstírali, že od slovenských dodavatelů – společností B., IČ XY, se sídlem XY, I. G., IČ XY, se sídlem XY, a P. D., IČ XY, se sídlem XY, jako první tuzemští příjemci zboží nakupují společnosti T. O. (zastupovaná obviněným O. M.), O. S. a D. (zastupované obviněným L. M.) a N. G. (zastupovaná obviněným R. H.), které na pozici tzv. ztracených obchodníků takto formálně předstíraly pořízení zboží z jiného členského státu Evropské Unie podle § 16 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v tehdy účinném znění (dále též jen „zákon o DPH“), a to již s počátečním úmyslem z těchto obchodů neodvést České republice DPH, což se také ve všech případech bez výjimky stalo, přičemž skutečným kupujícím – příjemcem, zboží byla vždy společnost P. s. I., zastupovaná obviněným K. M., který veškerou tuto činnost inicioval a řídil a spoluobviněným R. H., O. M. a L. M. udílel pokyny, jak mají postupovat; a to konkrétně: obvinění K. M. a O. M. a) obviněný K. M. pro společnost P. s. I., objednal a nakoupil zboží od společnosti B., tedy pořídil zboží ze Slovenské republiky, přičemž však byly tyto nákupy fiktivně vykazovány v účelově vytvořeném řetězci na společnost T. O., za kterou jednal obviněný O. M., který poté úmyslně nesplnil svou povinnost podle § 25 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 1 zákona o DPH za společnost T. O., řádně a včas přiznat a odvést DPH, a to konkrétně ve zdaňovacích obdobích III. - IV. čtvrtletí roku 2010, I. - IV. čtvrtletí roku 2011, I. - IV. čtvrtletí roku 2012 a III. - IV. čtvrtletí roku 2013, a současně obviněný K. M. jménem společnosti P. s. I., v podaných daňových přiznáních k DPH za období od 1. 8. 2010 do 31. 8. 2013 neoprávněně uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu za totéž zboží nakoupené formálně od společnosti T. O., a to za rok 2010 ve výši 336 372 Kč, za rok 2011 ve výši 1 988 801 Kč, za rok 2012 ve výši 746 306 Kč a za rok 2013 ve výši 82 142 Kč, ačkoli ve skutečnosti společnost P. s. I., podle § 25 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 1 zákona o DPH vznikla při pořízení zboží z jiného členského státu EU s místem plnění v tuzemsku povinnost přiznat a odvést DPH a nárok na uplatnění odpočtu DPH vůbec neměla; konkrétně se jednalo o nabytí zboží na základě následujících faktur vystavených společností T. O., na společnost P. s. I.: § následuje podrobný výčet konkrétních faktur vydaných v období od srpna 2010 do srpna 2013 s přesnou výší plnění bez DPH i výší DPH (v českých korunách), čímž obvinění K. M. a O. M. u daňového subjektu P. s. I., dílem zkrátili DPH a dílem vylákali výhodu na této dani v celkové výši 3 153 621 Kč, obvinění K. M. a L. M. b) obviněný K. M. pro společnost P. s. I., objednal a nakoupil zboží od společností I. G. a B., tedy pořídil zboží ze Slovenské republiky, přičemž však byly tyto nákupy fiktivně vykazovány v účelově vytvořeném řetězci na společnosti O. S., a D., za které jednal obviněný L., který poté úmyslně nesplnil svou povinnost podle § 25 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 1 zákona o DPH za společnosti O. S., a D., řádně a včas přiznat a odvést DPH, a to konkrétně u společnosti O. S., ve zdaňovacích obdobích IV. čtvrtletí roku 2011, I. - IV. čtvrtletí roku 2012, leden a únor roku 2013 a u společnosti D., ve zdaňovacím období květen 2013, a současně obviněný K. M. jménem společnosti P. s. I., v podaných daňových přiznáních k DPH za období od 1. 11. 2011 do 31. 5. 2013 neoprávněně uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu za totéž zboží nakoupené formálně od společnosti O. S., za rok 2011 ve výši 799 548 Kč, za rok 2012 ve výši 1 119 456 Kč a za rok 2013 ve výši 260 977 Kč a za zboží formálně nakoupené od