8 Tdo 935/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 935/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:6. 10. 2021 Spisová značka:8 Tdo 935/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.935.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Vyloučení orgánů činných v trestním řízení Výměra trestu Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1,3 tr. zákoníku § 30 odst. 1 tr. ř. § 39 odst. 1,2,3 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 935/2021-7175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 10. 2021 o dovoláních obviněných K. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Praha-Ruzyně, a O. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 3 To 37/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 33/2018, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného K. M. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 17 T 33/2018, byl obviněný K. M. uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, který spáchal dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a dílem sám. Za to byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb po 4 000 Kč, tedy v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené době vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody na 1 rok. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 7 let. Obviněný O. M. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 6 let. Obviněný R. H. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 za použití § 58 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 6 let. Obviněný L. byl uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byl podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní korporace na dobu 5 let. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění K. M., O. M. a L. odvolání, která směřovala do výroku o vině i trestu. Všechna odvolání byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 3 To 37/2020, podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění dopustili pokračujícího zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby tím, že 1. všichni obvinění po předchozí domluvě a ve vzájemné součinnosti v XY a na dalších místech se záměrem zkrátit daň z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) nebo vylákat výhodu na této dani a neoprávněně se tak obohatit na úkor České republiky vytvořili účelové obchodní řetězce, na kterých se účastnily společnosti: - P. s. i., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný K. M., - T. O., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný O. M., - N. G., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný R. H., - O. S., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný L. M., - D., IČ XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem a společníkem byl obviněný L. M., a v jejich rámci při nákupu pneumatik ze Slovenské republiky předstírali, že od slovenských dodavatelů – společností B., IČ XY, se sídlem XY, I. G., IČ XY, se sídlem XY, a P. D., IČ XY, se sídlem XY, jako první tuzemští příjemci zboží nakupují společnosti T. O. (zastupovaná obviněným O. M.), O. S. a D. (zastupované obviněným L. M.) a N. G. (zastupovaná obviněným R. H.), které na pozici tzv. ztracených obchodníků takto formálně předstíraly pořízení zboží z jiného členského státu Evropské Unie podle § 16 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v tehdy účinném znění (dále též jen „zákon o DPH“), a to již s počátečním úmyslem z těchto obchodů neodvést České republice DPH, což se také ve všech případech bez výjimky stalo, přičemž skutečným kupujícím – příjemcem, zboží byla vždy společnost P. s. I., zastupovaná obviněným K. M., který veškerou tuto činnost inicioval a řídil a spoluobviněným R. H., O. M. a L. M. udílel pokyny, jak mají postupovat; a to konkrétně: obvinění K. M. a O. M. a) obviněný K. M. pro společnost P. s. I., objednal a nakoupil zboží od společnosti B., tedy pořídil zboží ze Slovenské republiky, přičemž však byly tyto nákupy fiktivně vykazovány v účelově vytvořeném řetězci na společnost T. O., za kterou jednal obviněný O. M., který poté úmyslně nesplnil svou povinnost podle § 25 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 1 zákona o DPH za společnost T. O., řádně a včas přiznat a odvést DPH, a to konkrétně ve zdaňovacích obdobích III. - IV. čtvrtletí roku 2010, I. - IV. čtvrtletí roku 2011, I. - IV. čtvrtletí roku 2012 a III. - IV. čtvrtletí roku 2013, a současně obviněný K. M. jménem společnosti P. s. I., v podaných daňových přiznáních k DPH za období od 1. 8. 2010 do 31. 8. 2013 neoprávněně uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu za totéž zboží nakoupené formálně od společnosti T. O., a to za rok 2010 ve výši 336 372 Kč, za rok 2011 ve výši 1 988 801 Kč, za rok 2012 ve výši 746 306 Kč a za rok 2013 ve výši 82 142 Kč, ačkoli ve skutečnosti společnost P. s. I., podle § 25 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 1 zákona o DPH vznikla při pořízení zboží z jiného členského státu EU s místem plnění v tuzemsku povinnost přiznat a odvést DPH a nárok na uplatnění odpočtu DPH vůbec neměla; konkrétně se jednalo o nabytí zboží na základě následujících faktur vystavených společností T. O., na společnost P. s. I.: § následuje podrobný výčet konkrétních faktur vydaných v období od srpna 2010 do srpna 2013 s přesnou výší plnění bez DPH i výší DPH (v českých korunách), čímž obvinění K. M. a O. M. u daňového subjektu P. s. I., dílem zkrátili DPH a dílem vylákali výhodu na této dani v celkové výši 3 153 621 Kč, obvinění K. M. a L. M. b) obviněný K. M. pro společnost P. s. I., objednal a nakoupi