8 Tdo 977/2023 — Nejvyšší soud

8 Tdo 977/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 11. 2023 Spisová značka:8 Tdo 977/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.977.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příčetnost Rozumová a mravní vyspělost Společenská škodlivost Subsidiarita trestní represe Vydírání Dotčené předpisy:§ 175 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 13 odst. 1 tr. zákoníku § 25, 26, 27 tr. zákoníku § 5 odst. 1 z. s. m. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 2. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 977/2023-149 USNESENÍ Nejvyšší soud, soud pro mládež, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2023 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), proti usnesení Krajského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 13 Tmo 8/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tm 10/2022, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 13 Tmo 8/2023, a rozsudek Okresního soudu v Kladně, soudu pro mládež, ze dne 29. 12. 2022, sp. zn. 4 Tm 10/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Kladně, soudu pro mládež, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně, soudu pro mládež, ze dne 29. 12. 2022, sp. zn. 4 Tm 10/2022 (dále „soud prvního stupně“ nebo „okresní soud“), byl obviněný mladistvý AAAAA (dále „mladistvý“) uznán vinným proviněním vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným tak, že dne 7. 12. 2021 v blíže nezjištěné době od 13.30 hodin do 14.00 hodin v ulici XY v XY-XY před bytovými domy č. p. XY a XY bránil držením poškozené nezletilé BBBBB (pseudonym), nar. XY (dále „poškozená“), odejít, říkal jí, že ho chce „vykouřit“, proti její vůli ji líbal na rty, následně jí rozepnul bundu a sahal jí přes oblečení na hýždě, na prsa a mezi nohy, načež se nezletilé poškozené podařilo mladistvého odstrčit a z místa utéct. 2. Za toto provinění byl mladistvý odsouzen podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a § 31 odst. 1 z. s. m. k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 33 odst. 1 z. s. m. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. 3. Krajský soud v Praze jako odvolací soud pro mládež (dále „soud druhého stupně“ nebo „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 13 Tmo 8/2023, z podnětu odvolání mladistvého podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 222 odst. 2 tr. ř. věc mladistvého pro skutek popsaný v obžalobě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 1 Zt 160/2022, že „dne 7. 12. 2021 v blíže nezjištěné době od 13:30 hodin do 14:00 hodin v ulici XY v XY-XY, před bytovými domy č. p. XY a XY chytil za použití síly oběma rukama poškozenou okolo pasu, říkal jí, že „jí chce mrdat“, požadoval po ní, aby jej orálně uspokojila, proti její vůli jí líbal a olizoval jazykem, následně jí rozepnul bundu, sahal jí přes oblečení na prsa a mezi nohy, načež se nezletilé poškozené podařilo mladistvého odstrčit a z místa utéct“, postoupil Magistrátu města Kladna, neboť nejde o provinění, ale skutek by mohl být posouzen jako přestupek. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch mladistvého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. f), h) tr. ř. dovolání, protože se neztotožnil s postoupením věci Magistrátu města Kladna, neboť odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně postoupení věci odůvodnil nedostatečnou mírou společenské škodlivosti vyžadovanou pro dovození trestní odpovědnosti při závěru o naplnění všech formálních znaků provinění vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. Úvahy odvolacího soudu rozvedené v odůvodnění nepovažoval za správné s ohledem na zásady a principy vymezené v § 13 odst. 1 a § 12 odst. 2 tr. zákoníku a rozvedené ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr., jež na posuzovaný případ mladistvého nedopadá. Neztotožnil se s tím, že míra škodlivosti byla snižována absencí slovního či brachiálního násilí nebo zjištěním, že mladistvý trpí středně těžkou mentální retardací, která mohla mít vliv na motivaci jeho jednání. Proto, že nedostatečnou společenskou škodlivost činu je možné dovodit jen ve výjimečných případech, nejde o takový případ, neboť odvolací soud nepřihlédl k významu chráněného zájmu dotčeného protiprávním jednáním a jeho následku a nebral ohled na předchozí chování mladistvého. 5. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že mladistvý po slovním vyjádření požadavku pohlavního styku užil násilné jednání spočívající v tom, že poškozenou držel a bránil jí tak v odchodu z místa, a proto poškozená byla nucena strpět jeho líbání a přes oblečení osahávání intimních partií svého těla. Tato aktivita mladistvého svou intenzitou a charakterem postačovala, aby mohl zrealizovat sexuální obtěžování, které trvalo do té doby, než se poškozené podařilo mladistvého odstrčit a z místa činu utéct. Šlo podle státního zástupce o jednání nejen nevhodné, ale i nebezpečné, v jehož důsledku byla poškozená rozrušená (brečela a svěřila se matce). Osoba mladistvého škodlivost činu nesnižuje. I když nebyl jeho duševní stav znalecky zkoumán, nebyla zpochybněna jeho příčetnost ve smyslu § 26 tr. zákoníku, ani dostatečná úroveň rozumová a mravní vyspělost. Ze zprávy 7. základní školy v Kladně se podává, že mladistvý v době činu navštěvoval speciálně zřízenou třídu mimo jiné pro děti se středně těžkým mentálním postižením, jímž trpí. Ve školním roce 2020/2021 se opakovaně řešily jeho neomluvené absence, pozdní příchody a nevhodné chování k dětem i dospělým, neprojevoval zájem o učení, vyvolával konflikty, provokoval spolužáky, nerespektoval vyučující, již dříve spolužačky osahával, slovně je provokoval, byl sprostý a měl vůči nim sexuální narážky. Je proto zjevné, že je osobou s opakovanými výchovnými problémy, které se přes veškerou snahu nedařilo řešit cestou domluvy ani projednání výchovnou komisí. 6. Uvedené skutečnosti podle dovolatele odůvodňují závěr, že vůči mladistvému je již nezbytné učinit razantnější opatření, která jednoznačně označí jeho chování za neakceptovatelné a konfrontují ho s tím, že je pro svou závažnost postihováno právě prostředky trestního práva, jež budou dostatečně účinná k nápravě jeho chování tak, aby si jeho závažnost a společenskou škodlivost uvědomil. Soud pominul osobu poškozené, patnáctiletou dívku, a tedy dítě ve smyslu § 126 tr. zákoníku, navíc trpící rovněž středně těžkou mentální retardací, čehož si byl mladistvý vědom. 7. S ohledem na to, že v průběhu trestního řízení nebyly zjištěny takové relevantní skutečnosti, které by konání mladistvého z hlediska společenské škodlivosti snižovaly pod spodní hranici trestnosti jiných běžně se vyskytujících trestných činů (provinění) dané skutkové podstaty, a odvolací soud chybně dovodil, že jednání mladistvého není proviněním, ale mohlo by se jednat pouze o přestupek, dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, soudu pro mládež, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjádřil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. 8. Přestože dovolání nejvyššího státního zástupce bylo v opise zasláno mladistvému k případnému vyjádření, ten do rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání tohoto svého oprávnění nevyužil. III. Přípustnost a další formální podmínky dovolání 9. Nejvyšší soud jako soud dovolací pro mládež (dále „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) po zjištění, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. ř., bylo podáno