8 Tz 34/2025 — Nejvyšší soud

8 Tz 34/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 9. 2025 Spisová značka:8 Tz 34/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TZ.34.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vazba Předvedení Stížnost Dotčené předpisy:§ 67 písm. a), c) tr. ř. § 68 odst. 1 tr. ř. § 73 odst. 8 tr. ř. § 73a odst. 5 tr. ř. § 90 tr. ř. § 147 odst. 1 tr. ř. § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 34/2025-51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného J. F., v části směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5 To 4/2024, a rozhodl t a k t o : Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5 To 4/2024, byl v neprospěch obviněného J. F. porušen zákon v ustanoveních § 67 písm. a), c) tr. ř., § 68 odst. 1 věty druhé tr. ř., § 73 odst. 8 tr. ř., § 73a odst. 5 tr. ř., § 90 tr. ř., § 147 odst. 1 tr. ř., § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušují tato usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. O d ů v o d n ě n í: I. 1. Nejvyššímu soudu byla tato trestní věc opětovně předložena k rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ze dne 12. 11. 2024, č. j. MSP-540/2024-ODKA-SPZ/7, ve prospěch obviněného J. F. na základě kasačního nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. I. ÚS 404/25, jímž Ústavní soud vyslovil, že „Výrokem I rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 8 Tz 62/2024 bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, odst. 2, odst. 5 Listiny základních práv a svobod. II. Výrok I rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 8 Tz 62/2024 se proto ruší“. 2. Uvedeným výrokem I. rozsudku ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 8 Tz 62/2024, Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5 To 4/2024. 3. Protože uvedený výrok v bodě I. byl zmíněným nálezem Ústavního soudu zrušen, Nejvyšší soud je nyní povinen o příslušné části původně předložené stížnosti pro porušení zákona směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5 To 4/2024, rozhodnout. Týkala-li se stížnost pro porušení zákona i dalších rozhodnutí o vazbě v posuzované věci vydaných soudy nižších stupňů, bylo o ní již předchozími rozhodnutími Nejvyššího soudu rozhodnuto (viz usnesení ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 8 Tz 62/2024-II., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 8 Tz 62/2024 v bodě II.). II. 4. V obsahu podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal na to, že obviněný J. F. byl stíhaný pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a dílem nedokonaný ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a), odst. 6 tr. zákoníku. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018, byl obviněný vzat do vazby podle § 68 odst. 1, § 73 odst. 8, § 73a odst. 5 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. a současně bylo rozhodnuto podle § 73a odst. 5 tr. ř. o zrušení peněžité záruky, snížené usnesením téhož soudu ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 1 T 8/2018, na částku 3.000.000 Kč. Vrchní soud v Praze stížnost obviněného podanou proti citovanému rozhodnutí usnesením ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5 To 4/2024 [ad 1)], jako nedůvodnou zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Protože je Nejvyšší soud současně vázán názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. I. ÚS 404/25, vydaném ohledně usnesení o vazbě ad 1), nemůže se obejít bez vazby na názory vyjádřené v nálezu Ústavního soudu, které je Nejvyšší soud povinen respektovat (srov. § 314h odst. 1 tr. ř.). 5. V těchto citovaných rozhodnutích krajského soudu ministr spravedlnosti spatřoval porušení zákona v ustanoveních § 67 písm. a), c) tr. ř., § 68 odst. 1 věty druhé tr. ř., § 73 odst. 8 tr. ř. a § 73a odst. 5 tr. ř. a v rozhodnutích stížnostního soudu v ustanoveních § 147 odst. 1 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., u obou stupňů shledal porušení zákona v ustanovení § 71 tr. ř. 6. Krajskému soudu vytýkal, že pochybil, jestliže ve vazebním zasedání dne 19. 12. 2023 po zrušení peněžité záruky, nahrazující důvody vazby, přijaté od obviněného v souvislosti s jeho propuštěním z vazby na svobodu na podkladě usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2017, sp. zn. 33 T 4/2017, přistoupil znovu ke vzetí obviněného do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. s odůvodněním, že ze znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu obviněného, operativně-pátracích prostředků (sledování osoby obviněného, údaje o telekomunikačním provozu) vyšlo najevo, že obviněný ohledně svého zdravotního stavu uváděl nepravdivé informace, a v důsledku těchto jeho omluv z neúčasti u hlavního líčení pro jeho nedobrý zdravotní stav doložených i lékařskými zprávami, nemohla být konána v průběhu roku 2023 po řadu měsíců hlavní líčení a muselo být přistoupeno k předvedení obviněného, po jehož realizaci soud ihned rozhodl o konání předmětného vazebního zasedání ještě téhož dne. To vyústilo ve vzetí obviněného do vazby s odkazem na důvod podle § 67 písm. a) tr. ř., protože se obviněný s poukazem na svůj špatný zdravotní stav hlavnímu líčení aktivně a sofistikovaně vyhýbal. Důvod předpokládaný v § 67 písm. c) tr. ř. odůvodnil obavou z opakování stíhané trestné činnosti, která je mimořádně rozsáhlá a závažná vzhledem k výši škody způsobené, hrozící i připravované, představující řádově desítky milionů Kč. Podle ministra spravedlnosti toto usnesení krajského soudu ze dne 19. 12. 2023 o vzetí obviněného do vazby, jakož i rozhodnutí o zamítnutí žádostí obviněného o propuštění z vazby, která po něm následovala, jsou rozhodnutími nezákonnými, jelikož v případě osoby obviněného nebyly pro takový krok splněny zákonné podmínky. 7. K tomu ministr spravedlnosti konstatoval, že pobyt obviněného na svobodě trval více než 6 a půl roku od jeho propuštění z vazby, tj. od 15. 5. 2017, přičemž v tomto časovém úseku se nedopustil žádné trestné činnosti, pro kterou by byl odsouzen, ani z žádného trestně postižitelného jednání nebyl podezřelý. Navíc podle objektivních informací prodělal obviněný od konce roku 2022 tři operační zákroky, a to operaci ledvinového nádoru, operaci břišní kýly a naposledy operaci (krční) páteře s nutností následné rehabilitace. Pokud obviněný svou neúčast u jednotlivých hlavních líčení, postupně nařizovaných v roce 2023, omlouval nedobrým zdravotním stavem, včetně doplnění tohoto tvrzení příslušnou lékařskou zprávou, i přes zjištění krajského soudu, že obviněný i přesto vede naprosto běžný život, nejde bez dalšího o důvod ke vzetí do vazby. S ohledem na mimořádnou délku trestního řízení totiž podle názoru ministra spravedlnosti nelze po obviněném požadovat, aby si nemohl zajistit základní záležitosti běžného života, přičemž rychlá jízda automobilem či krátkodobá návštěva sousedního státu, jež zjevně nebyla konána za účelem útěku, nemohla bez dalšího založit obavu ve smyslu vazebního důvodu podle § 67 písm. a) tr. ř., který nemůže být naplněn ani tím, že obviněný u znaleckého vyšetření neposkytl znalci součinnost a nepodrobil se prohlídce těla v oblasti dříve operované krční partie, nebo že v jednom případě nevyhověl výzvě krajského soudu, aby se dostavil dne 19. 12. 2023 k hlavnímu líčení, ačkoliv bylo zároveň krajským soudem dopředu avizováno, že bude bez jeho účasti bez konání odročeno. Důvodem nemůže být ani to, že vůči němu bylo využito opatření ve formě jeho předvedení, neboť tak bylo učiněno pouze v jednom jediném případě a okamžitě vedlo k jeho vzetí do vazby. Skutkov