Cpjn 202/2025 – Nejvyšší soud

Cpjn 202/2025S t a n o v i s k o občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2025 k výkladu § 136 odst. 3 a 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), o zálohách na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce při oddlužení za období do schválení oddlužení. ___________________________________________________________________________ 1. Nejvyšší soud, který je povolán sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů [§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů], zjistil na základě podnětu Ministerstva spravedlnosti, že po změnách zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), provedených s účinností od 1. 10. 2024 zákonem č. 252/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a po změnách vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška o odměně“), provedených s účinností od 1. 10. 2024 vyhláškou č. 253/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů, nepostupují insolvenční soudy jednotně při výkladu § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona při určování zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce při oddlužení za období do schválení oddlužení. 2. Po vyhodnocení postupu soudů podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na návrh předsedkyně občanskoprávního a obchodního kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů následující s t a n o v i s k o: [1] Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. [2] Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné. O d ů v o d n ě n í: a) Podkladové materiály 1) Rozhodnutí insolvenčních soudů prvního stupně 3. K té části pokladových materiálů, kterou představují rozhodnutí (usnesení) krajských soudů coby insolvenčních soudů prvního stupně, Nejvyšší soud úvodem uvádí, že všechna dále označená rozhodnutí jsou rozhodnutími o úpadku spojenými s rozhodnutím o povolení oddlužení, vydanými na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení, která vždy obsahují (krom jiných) výroky o zjištění úpadku dlužníka, o povolení oddlužení dlužníku, o ustanovení insolvenčního správce dlužníka a o povinnosti dlužníka platit insolvenčnímu správci od rozhodnutí o povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení určené měsíční zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů. V podrobnostech bude dále rozebrána jen podoba výroků o zálohách (a výroků s nimi spojených). Dále označená rozhodnutí krajských soudů přitom představují pouze „typové vzorky“ demonstrující přístupy insolvenčních soudů k určování záloh. 4. Tak např. Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 8. 11. 2024, č. j. KSBR 40 INS 18300/2024-A-6, uložil dlužníku (X. výrokem), aby za každý započatý kalendářní měsíc platil insolvenčnímu správci k určenému dni měsíce zálohu na odměnu ve výši 1 650 Kč a zálohu na náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč (tedy ve výši stanovené pro odměnu v § 3 odst. 2 písm. a/ vyhlášky o odměně a pro hotové výdaje v § 7 odst. 4 vyhlášky o odměně), dodávaje, že je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, bude tato částka zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty dle zákonné sazby. 5. V usnesení ze dne 8. 11. 2024, č. j. KSBR 31 INS 16701/2024-A-6, Krajský soud v Brně uložil dlužníku (IX. výrokem) platbu měsíčních záloh souhrnnou částkou 1 800 Kč dodávaje, že je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, bude tato částka činit 2 178 Kč a že zálohy platí dlužník pouze v rozsahu, ve kterém k jejich úhradě nepostačují peněžní prostředky získané postupem podle VIII. výroku usnesení. Oním VIII. výrokem usnesení insolvenční soud předtím přikázal „plátci příjmu dlužníka“ (dále označenému) nebo „plátci jiného příjmu“, aby po doručení usnesení prováděl za každý i započatý kalendářní měsíc srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležející za období do schválení oddlužení. Současně určil, že plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu provádí srážky v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky, nejvýše však v celkové výši 1 800 Kč, není-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, nebo ve výši 2 178 Kč, je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty. Nestačí-li sražená částka k uhrazení zálohy, postihnou se těmito srážkami i peněžní prostředky podléhající zajištění podle § 109 odst. 2 insolvenčního zákona. Částky sražené ze mzdy a z jiného příjmu dlužníka zašle plátce mzdy dlužníka, popřípadě plátce jiného příjmu dlužníka (určeným způsobem) insolvenčnímu správci, bez ohledu na právní moc tohoto rozhodnutí. Dále insolvenční soud dodal, že zákaz vyplatit takto postiženou část mzdy, platu nebo jiného příjmu dlužníka se vztahuje na mzdu, plat nebo jiný příjem dlužníka i u každého dalšího plátce, u kterého bude dlužník zaměstnán nebo od něhož bude pobírat jiný příjem. 6. Usnesením ze dne 7. 11. 2024, č. j. KSHK 35 INS 18665/2024-A-5, Krajský soud v Hradci Králové (XIV. výrokem) přikázal plátci mzdy dlužnice (dále označenému), aby po doručení usnesení prováděl z příjmu dlužnice za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce srážky ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky, maximálně však do výše 2 178 Kč, a takto sražené částky aby nevyplácel dlužnici, ale zasílal insolvenčnímu správci, bez zřetele k právní moci usnesení. Tamtéž insolvenční soud uvedl, že plátce mzdy je povinen oznámit mu do 1 týdne, že od něj dlužnice přestala pobírat mzdu a zaslat mu vyúčtování provedených srážek, dodávaje, že příkaz se vztahuje i na všechny pozdější plátce mzdy, popřípadě jiných příjmů dlužnice postižitelných výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné. Stejným výrokem uložil insolvenční soud dlužnici, aby v případě, že plátcem mzdy sražené peněžní prostředky v daném měsíci nepostačují k uhrazení plné výše zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, doplatila insolvenčnímu správci tuto zálohu do uvedené výše, a to vždy nejpozději ke každému 25. dni v měsíci. 7. V usnesení ze dne 16. 10. 2024, č. j. KSCB 26 INS 16851/2024-A-8, Krajský soud v Českých Budějovicích uložil dlužnici (VII. výrokem) platbu měsíčních záloh (na odměnu a náhradu hotových výdajů) souhrnnou částkou 1 800 Kč „s připočtením“ částky odpovídající dani z přidané hodnoty, je-li insolvenční správce jejím plátcem (písmeno b/), a dále platbu měsíčních záloh na odměnu za přezkoumané přihlášky ve výši „nejméně“ 2 000 Kč, opět „s připočtením“ částky odpovídající dani z přidané hodnoty, je-li insolvenční správce jejím plátcem (písmeno c/). 8. Usnesením ze dne 16. 10. 2024, č. j. KSPA 56 INS 16899/2024-A-6, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (XII. výrokem) uložil „plátci příjmu dlužnice“ (dále označenému), aby po doručení usnesení prováděl z příjmu dlužnice za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce srážky ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky, maximálně však do výše 2 178 Kč, a aby takto sražené částky nevyplácel dlužnici, ale zasílal je insolvenčnímu správci. Tamtéž insolvenční soud uvedl, že „plátce příjmu“ je povinen oznámit mu do 1 týdne, že od něj dlužnice přestala pobírat příjem a zaslat mu vyúčtování provedených srážek, dodávaje, že příkaz se vztahuje i na všechny pozdější plátce mzdy, popřípadě jiných příjmů dlužnice postižitelných výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné. Stejným výrokem uložil insolvenční soud dlužnici, aby v případě, že v daném měsíci srážka z jejího příjmu nebude dosahovat částky 2 178 Kč, poukázala neuhrazenou část zálohy insolvenčnímu správci. XIII. výrokem usnesení pak insolvenční soud uložil dlužnici, aby insolvenčnímu správci zasílala 2 500 Kč měsíčně jako zúčtovatelnou zálohu na úhradu odměny za přihlášky, splatnou vždy k 25. dni v měsíci, s tím, že tuto povinnost dlužnice nemá „v případě, že má nařízen výkon rozhodnutí,