4 Ads 163/2009 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 35/2011- 17 - text  33 Ad 35/2011-17 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou v právní věci žalobce D. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o přeplatek na důchodu, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 8.11.2011, č.j…., s e z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalované ze dne 8.11.2011 výše uvedené značky zamítla žalovaná námitky žalobce podané do jejího rozhodnutí ze dne 11.5.2011 a toto rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutím ze dne 11.5.2011 uložila žalovaná žalobci povinnost vrátit přeplatek na invalidním a vdovském důchodu paní L. Z., podle ust. § 118 a) odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizace a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, za období od 2.6.2009 do 1.8.2009 v částce 6.079,- Kč do 15-ti dnů od právní moci rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno 16.5.2011. Ve včas podaných námitkách žalobce namítal, že nesouhlasí s uložením povinnosti vrátit přeplatek na důchodu zesnulé paní L. Z. Uvedl, že není jejím dědicem a nemůže být ani pokládán za příjemce důchodu a odkázal na své předešlé podání a na rozhodnutí notářky JUDr. D. pokračování -2- 33Ad 35/2011 Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu, včetně uplatněných námitek v souladu s ust. § 88 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K námitkám uvedla následující: Žalovaná vyplácela paní L. Z. invalidní a vdovský důchod, který byl zasílán na účet č………………. vedený u České spořitelny a.s. Paní L. Z. 1.6.2009 zemřela. Zastavení výplaty invalidního a vdovského důchodu bylo provedeno s účinností od 2.8.2009. V době od 2.6.209 do 1.8.2009 byl žalovanou vyplácen invalidní a vdovský důchod v celkové částce 14.248,- Kč, ačkoliv nenáležel, neboť oprávněná osoba – L. Z., zemřela dne 1.6.2009. Tím vznikl přeplatek ve výši 6.079,- Kč. Částka 8.169,- Kč byla žalované vrácena Českou spořitelnou a.s. K námitkám žalobce žalovaná uvedla, že usnesením Okresního soudu ve Zlíně, č.j. 33D 1161/2009-23 ze dne 10.9.2009 bylo rozhodnuto v řízení o dědictví po paní L. Z. Dědické řízení bylo zastaveno a majetek zanechaný paní L. Z. byl vydán účastníku řízení – žalobci, včetně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o sporožirovém účtu č. ………. vedeného u České spořitelny a. s. Žalobce se tohoto vydání nezřekl a přijal tak práva a povinnosti s tímto účtem související. Na zmíněný účet žalovaná poukázala již nenáležející důchod. Určující je, že žalobce měl a mohl vědět o tom, že se jedná o invalidní a vdovský důchod vyplácený neprávem, neboť mu jako vypravovateli pohřbu paní L. Z. byla známa skutečnost, že zemřela a že její smrtí došlo k zániku nároku na důchod. Žalobce přijal nejen práva, ale i povinnosti vztahující se k bankovnímu účtu, na něž byl neprávem vyplacený důchod zaslán, z toho důvodu má povinnost vrátit žalované přeplatek na důchodu paní L. Z. ve výši 6.079,- Kč. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 118 a) odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, jestliže byl důchod vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náležel námitky zamítla a rozhodnutí potvrdila podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. Žalobce proti tomuto rozhodnutí vznesl opětovně námitky – podal podnět k provedení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 a násl. trestního řádu (zřejmě měl namysli správního řádu), kde zároveň v souladu s ust. § 95 odst. 5 zde již uvedeno správně správního řádu, požádal o pozastavení vykonatelnosti předmětného usnesení. Uvedl, že byl napadeným rozhodnutím zavázán uhradit částku 6.079,-Kč jako přeplatek na důchod po zemřelé paní L. Z. V rozhodnutí se vycházelo z toho, že je dědicem a že je tedy povinen vrátit částku, která byl poukázána na její účet po její smrti. Opětovně se odvolává na své podání ze dne 11.11.2010 a na námitky ze dne 17.5.2011, kde z nich je naprosto nesporné, že není povinným hradit zmíněný přeplatek. Správní orgán I. ani II. stupně se nezabývaly tím, že není povinou osobu. Namítl, že se na něho nemůže vztahovat ust. § 118 a) odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., není v žádném případě příjemcem ani osobou, kterou by bylo možno za příjemce pokládat ve smyslu výše uvedeného zákona. Když získal právo k účtu tj. dne 10.9.2009, bylo na účtu 0,- Kč a je tedy zřejmé, že mohl odpovídat za účet pouze v době, kdy na něm nebyl žádný pohyb. Co se dělo před tímto datem, za to neodpovídá pokračování -3- 33Ad 35/2011 – 18 ani odpovídat nemůže. Požádal ve smyslu ust. § 97 odst. 3 správního řádu, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně. Žalovaná toto podání postoupila Krajskému soudu v Brně, neboť ho posoudila jako žalobu s odůvodněním, které uvedla v napadeném rozhodnutí. Podotkla, že Okresní soud ve Zlíně usnesením č.j. 28C 359/2010 ze dne 7.1.2011 zastavil řízení ve věci žaloby, kterou od žalobce požadovala vrácení částky 6.079,- Kč podle § 451 odst. 2 občanského zákoníků s odůvodněním, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.4.2006 sp. zn. 33Odo 1149/2004 v této věci není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí, a proto věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná je povinna nakládat se státními prostředky řádného hospodáře, trvá na svém rozhodnutí a povinností žalobce vrátit přeplatek ve výši 6.079,- Kč. Žalobce na výzvu soudu v podání došlém soudu 13.1.2012 upřesnil podání z 23.11.2011 jako žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 8.11.2011 a zopakoval námitky uvedené ve svém podání ze dne 23.11.2011 a k výše uvedenému uvedl, že byl evidentně porušen zákon, neboť státní orgán, který by ho měl jako občana v jeho právech hájit, ho naopak poškodil. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. Zároveň souhlasil, aby soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí jakož i řízení předcházející jeho vydání, a to v rozsahu jejich napadení žalobou (§ 71 odst. 1 a § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasili. V tomto případě byl dán souhlas obou stran sporu, proto soud ve věci nenařizoval jednání. Po přezkoumání všech podkladů nacházejících se v soudním spise i ve správním spise žalované, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutím žalované ze dne 11.5.2011 byla žalobci podle § 118 a) odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí uložena povinnost vrátit přeplatek na invalidním a vdovském důchodu paní L. Z., za období od 2.6.2009 do 11.8.2009 v částce 6.079,- Kč do 15-ti dnů od právní moci rozhodnutí. Své rozhodnutí odůvodnila žalovaná tím, že dědické řízení proti zemřelé paní L. Z. a majetek zanechaný zůstavitelkou byl vydán žalobci, včetně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o sporožirovém účtu č. ………… vedeného u České spořitelny a. s. Žalobce se tohoto vydání nezřekl a přijal tak práva a povinnosti s tímto účtem související. Na zmíněný účet Česká pokračování -4- 33Ad 35/2011 správa sociálního zabezpečení poukázala již nenáležející důchod. Určující je, že žalobce měl a mohl vědět o tom, že se jedná o invalidní a vdovský důchod vyplácený neprávem, neboť mu jako vypravovateli pohřbu paní L. Z. byla známa skutečnost, že zemřela a že její smrtí došlo k zániku nároku na důchod. Žalobce přijal nejen práva ale i povinnosti vztahující se k bankovnímu účtu, na nějž byl neprávem vyplacený důchod zaslán, z toho důvodu má povinnost vrátit žalované přeplatek na důchodu ve výši 6.079,- Kč. Vydání rozhodnutí žalované ze dne 8.11.2011 předcházelo usnesení Okresního soudu ve Zlíně, č.j. 28C 359/2010 ze dne 7.1.2011, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žaloby, kterou od žalobce požadovala žalovaná vrácení částky 6.079,- Kč podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku s odůvodněním, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.4.2006, sp. zn. 33Odo 1149/2004 v této věci není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí, a proto věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí žalované ze dne 8.11.2011 brojil žalobce žalobou ze dne 23.11.2011, kde namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť není dědicem zemřelé ani příjemcem předmětného důchodu. Pouze mu jako vypraviteli pohřbu byl vydán její majetek nepatrné hodnoty a dědické řízení bylo zastaveno. Práva a povinnosti k ú