4 Ads 51/2016 — Nejvyšší správní soud

22 A 130/2014- 49 - text  pokračování 2 22 A 130/2014 22 A 130/2014-49 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: M. T., zast. Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem se sídlem Moravské náměstí 15, 602 00 Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Veveří 7, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2014, č. j. 5920/13/47091/010/PJ/4613/5708-98/2013/PE8, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalované ze dne 3. 10. 2014, č. j. 5920/13/47091/010/PJ/4613/5708-98/2013/PE8 (dále též „žalované“) bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále též „MSSZ Brno“) ze dne 30. 5. 2013, č. j. 47002/037929/13/130/Wer a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím MSSZ Brno ze dne 30. 5. 2013 bylo na základě návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let a osobu závislou na péči jiné osoby podle ust. § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto tak, že ode dne 20. 3. 2000 do dne vystavení napadeného rozhodnutí, tj. do dne 30. 5. 2013 nelze žalobkyni považovat za osobu pečující o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění (dále též „zdp“) do dne 31. 12. 2006 a o osobu závislou na péči jiné osoby ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. s) zdp ve znění účinném ode dne 1. 1. 2007 do dne 31. 12. 2013 o jejího syna J. K., nar. ... Proti citovanému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla dne 3. 10. 2014, toto rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu. V žalobě ze dne 5. 12. 2014 doručené téhož dne zdejšímu soudu, vyslovila žalobkyně nesouhlas se závěry PK MPSV ČR v Brně ze dne 22. 7. 2014 a ze dne 29. 8. 2014 s tím, že ačkoliv již jednou bylo rozhodnutí žalované zrušeno Krajským soudem v Brně, odvolací orgán nedodržel pokynů a právního názoru soudu a vydal rozhodnutí, které vykazuje stejné vady jako rozhodnutí dříve vydané. Vytkla, že skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn. Posudková komise ve zdůvodnění zvládání jednotlivých základních životních potřeb argumentuje buď fakty, které z její strany nejsou rozporovány, nebo konstrukcemi a fakty vytrženými z kontextu, opakovaně se nevyjadřuje k námitkám, které byly z její strany v odvoláních a žalobě opakovaně vzneseny. Namítla, že u komise byl jako přísedící přítomen psychiatr, který byl již v minulosti členem předchozí odvolací komise. Navrhla, aby byl stupeň závislosti znovu přehodnocen ve smyslu jejích námitek k jednotlivým základním životním potřebám a byl vypracován nový revizní posudek. Navrhla proto, aby rozhodnutí žalované bylo zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 16. 1. 2015 popsala genezi hodnocení zdravotního stavu syna žalobkyně J. K., nar. ….. z hlediska splnění kritérií pro osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou vyžadující mimořádnou péči ode dne jeho narození, tj. 20. 3. 2000 a ode dne 1. 1. 2007 dle kritérií z hlediska závislosti na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) dle ust. § 5 odst. 1, písm. s) zdp ve znění účinném ode dne 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaná neshledala důvody k postupu dle ust. § 95 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), jelikož žalobkyni nebylo možno vyhovět v plném rozsahu, předala žalovaná dne 26. 11. 2014 věc k provedení přezkumného řízení Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z písemného sdělení žalované ze dne 10. 11. 2016 týkající se stavu přezkumného řízení bylo konstatováno, že dopisem ředitele odboru sociálního pojištění MPSV ČR ze dne 22. 1. 2015, č. j. 2014/77906-71 byl konstatován uvedený výsledek: „Jelikož námitky v plném rozsahu směřují proti posouzení zdravotního stavu, zabýval se případem odbor posudkové služby MPSV ČR, který konstatoval, že v postupu lékařské posudkové služby MSSZ Brno nebylo shledáno porušení právních předpisů ani pochybení, které by zakládalo důvody pro zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení podle ust. § 94 a následující správního řádu. S ohledem na výše uvedené ředitel odboru sociálního pojištění MPSV ČR podnět k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k oběma rozhodnutím, tj. rozhodnutí ze dne 30. 5. 2013 a ze dne 3. 10. 2014 odložil, neboť jej neshledal důvodným.“ Soud vycházel z šetření provedeném ve správním řízení a to zejména z vypracovaných posudků. Ze spisu MSSZ Brno bylo zjištěno, že posudkový lékař MUDr. M. B. ve svém posudku ze dne 30. 10. 2012 měl k dispozici zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře a odborné nálezy jednak psychologický z FN Brno z 9. 11. 2011, pedagogicko-psychologický ze dne 17. 9. 2012 hospitalizační zprávu FN Brno ze 7. 11. až 10. 11. 2011 a sociální šetření ÚP provedené dne 14. 6. 2012. Dále měl k dispozici ještě další nálezy sice z oboru alergologie, imunologie, interní nález a genetický. Z posudkového závěru vyplývá, že posuzovaný potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při základní životní potřebě – písm. i) – osobní aktivity tj. že nezvládá jednu základní životní potřebu. S ohledem na to, že nezvládá alespoň 3 základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 108/2006 Sb., nebyl shledán osobou do 18 ti let věku, která by mohla být považována za závislou osobu na pomoci jiné fyzické osobě. Shodný posudek ve věci byl vystaven MSSZ Brno dne 23. 5. 2013 MUDr. A. S., lékařkou posudkové služby, vycházející z obdobných lékařských nálezů. Dále se nachází ve spise i posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 22. 5. 2013, v němž bylo sice konstatováno, že sociální šetření nekoreluje se zdravotním stavem dle doložené zdravotní dokumentace a opírá se o údaje sdělení pečující osobou, nikoliv o vlastní objektivizaci, ale že jde o osobu do 18 ti let věku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby při zvládání jedné základní životní potřeby k datu vydání napadeného rozhodnutí a že není medicínský důvod k nezvládání ostatních základních životních potřeb přiměřených věku. K datu vydání napadeného rozhodnutí rozsah a tíže poruchy funkčních schopností má vliv na schopnost zvládání základních životních potřeb a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby pouze při osobních aktivitách. Ohledně mobility nebyla prokázána těžká porucha nebo ztráta funkce pohybového nebo nosného aparátu, v otázce orientace posuzovaný má smyslové a duševní schopnosti v chápání v dostatečné míře toho, kdo je, kde je a v jakém čase se nachází, je schopný pochopit a řešit situace vyplývající ze zvládání základních životních potřeb, které jsou realizované v obvyklém prostředí a přiměřené věku. Z hlediska komunikace je schopný se dorozumět a porozumět mluvenou srozumitelnou řečí, psanou zprávu malého rozsahu a je schopen používat běžné komunikační prostředky přiměřené věku a potřebám. Zvládá obouvání a oblékání, tělesnou hygienu i výkon fyziologické potřeby. Závěr PK MPSV je, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo o osobu do 18 ti let věku, která se podle § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžadovala každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby, nebyla však neschopna zvládat alespoň tři základní životní potřeby. Ze spisu odvolacího orgánu sice z posudku ze dne 16. 10. 2013 vypracovaného PK MPSV ČR v Brně byl nezletilý posouzen obdobným způsobem s tím, že nebyl u něho zjištěn objektivní důvod, proč by při průměrném intelektu (nebo i lehké mentální retardaci, která je uváděná až v nálezech doložených k posouzení u OSSZ k podanému návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o osobu závislou v roce 2013) mělo dojít ke ztrátě již získaných schopností v rámci zvládání základních životních potřeb v oblasti orientace v přirozeném prostředí, běžné komunikace adekvátní věku dítěte. Specifické poruchy např. v učení, v pozornosti a aktivitách, je limitována jeho schopnost vzdělávání a také zmiňována sociální a emoční nezralost, je nutná potřeba mimořádné péče v oblasti osobních aktivit při vstupování do vztahu s jinými osobami, stanovení a dodržení denního režimu, vzdělávání a vyřizování svých záležitostí. Proto vzhledem k nepřiměřenému zvládání aktivit v rámci ostatních základních potřeb je nutná přiměřená péče, ale přesto byl posouzen, že nejde o osobu do 18 ti let