5 As 64/2011 — Nejvyšší správní soud

22 A 29/2015- 40 - text  pokračování 9 22 A 29/2015 22 A 29/2015-40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: P. H., bytem …….., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 4. 2015, č. j. KUZL-68063/2014, sp. zn. KUSP-68063/2014/DOP/Mu, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 4. 2015, č. j. KUZL-68063/2014, sp. zn. KUSP-68063/2014/DOP/Mu bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod ze dne 22. 9. 2014, č. j. OS-D/1839/16/14/Po (dále též „správní orgán I. stupně“) a rozhodnutí uvedeného správního orgánu bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným tím, že dne 1. 5. 2014 kolem 11:54 hod. na komunikaci II/490, ulice M., v obci U. B., v blízkosti OD Penny Market, ve směru jízdy na obec Luhačovice, řídil motorové vozidlo zn. …., RZ: ….. nedovolenou rychlostí jízdy, neboť strážníkem Městské policie Uherský Brod pomoci silničního laserového rychloměru značky MicroDigiCam LTI, v. č. UX 018853, bylo zjištěno překročení nejvyšší povolené rychlosti jízdy v obci, byla mu naměřena rychlost jízdy 78 km/hod. v místech, kde je povolena maximální rychlost jízdy 50 km/hod. Při zvážení tolerance měřicího zařízení ±3 km/hod. mu byla jako skutečná rychlost jízdy naměřena rychlost 75 km/hod., čímž překročil nejvyšší povolenou rychlost jízdy v obci nejméně o 25 km/hod. Uvedeným jednáním porušil § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silničním provozu“) a tím se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 citovaného zákona, za což mu byla uložena podle § 125c odst. 4 písm. e) citovaného zákona ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platných předpisů (dále též „přestupkový zákon“) pokuta ve výši 3.000 Kč. V žalobních námitkách uvedl, že žalovaný nerespektoval § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), neboť zmocněnec žalobce žádal o doručování písemností na elektronickou adresu „……“, přesto žalovaný doručoval písemnosti na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce, což bylo doručeno fikcí. Takto nebylo žalobci umožněno zúčastnit se ústního jednání o přestupku, vyjádřit se k prováděným důkazům, seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu a nebyl ani vyzván k doplnění odvolání. Tímto postupem ze strany správního orgánu byl krácen na svých právech dle článku 6 odst. 1 a odst. 3 písm. c) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i dle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 74 odst. 1 zákona o přestupcích. Z hlediska skutkových námitek pak shledal rozhodnutí vadným z toho důvodu, že v úseku, kde bylo měření provedeno, byla dopravní značkou stanovena nejvyšší povolená rychlost 70 km/hod., nikoli obecnou úpravou 50 km/hod., policisté neměřili rychloměrem v. č. UX 018853, neboť žalobci ukázali ověřovací list od jiného rychloměru, jehož ověření již skončilo, jakož i nesprávně stanovené místo, kdy obec M. neexistuje. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 9. 7. 2015, k jednotlivým žalobním námitkám uvedl následující: Pokud se týká zjištěného skutkového stavu, předně nepřípadná je žalobcova námitka, že měření rychlosti proběhlo v obci M., která neexistuje. Strážníci městské policie konali měření rychlosti v obci U. H., ulice M. a nikoliv v obci M. Nesouhlasil s námitkou, že měření rychlosti rychloměrem bylo prováděno v době po ukončení platnosti ověření, což nekoresponduje se spisovým materiálem, v němž se nachází i ověřovací list Českého metrologického institutu č. 8012-OL-70219-13 ze dne 27. 9. 2013 s dobou platnosti ověření rychloměru do dne 26. 9. 2014. Výrobní číslo laserového rychloměru zapsané na ověřovacím listu pod specifikací měřidla: UX 0187853 koresponduje s číslem měřiče zaznačeném a viditelném na snímku z rychloměru prokazující překročení rychlosti – číslo je uvedeno ve spodní části snímku na pravé straně. Tvrzení, že rychlost byla měřena v úseku, kde byla povolena místní úpravou provozu na pozemních komunikacích rychlost 70 km/hod. a nikoliv 50 km/hod. žalobce žádným důkazem neprokázal, což je v rozporu i s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, dle které zpochybní-li účastník řízení provedený důkaz, je povinen provést a doložit skutečnosti, které skutkový stav zjištěný správním orgánem mohou zpochybnit. Ze svědecké výpovědi strážníka městské policie I. D. vyplynulo, že v době měření platila maximální povolená rychlost 50 km/hod. stanovená obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích. Pokud se týká tvrzení, že ve věci přestupku nebylo nařízeno jednání, nelze tomuto přisvědčit, neboť správní orgán předvolal účastníka řízení prostřednictvím jeho zmocněnce k jednání na den 4. 8. 2014 v 8:30 hod., předvolání doručoval na elektronickou adresu zmocněnce „…….“, zároveň i na jeho adresu ……., doručení však nebylo úspěšné, o čemž svědčí listiny pod pořadovým číslem 9 založené ve spise. Žalobce dále v žalobních bodech zpochybňuje doručování písemností správním orgánem I. stupně i žalovaným. V této souvislosti odkázal žalovaný na odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 7 a 8 v bodu VI. Fakticky správní orgán I. stupně učinil pokus o doručení dohromady dvou písemností na adresu „…….“ a to dne 1. 7. 2014 (viz listina č. 9 ve spise). Pokus o doručení na uvedenou elektronickou adresu byl neúspěšný, neboť formát e-mailové adresy příjemce není platný. Totožný pokus o doručení na elektronickou adresu učinil dne 12. 8. 2014, když doručoval zmocněnci žalobce uvědomění k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Rovněž i v tomto případě nebylo doručení na uvedenou elektronickou adresu úspěšné a systém elektronické pošty Microsoft odeslal informaci, že doručení na adresu „……….“ se nezdařilo, protože formát e-mailové adresy příjemce není platný. V případě, že správní orgán od dalších pokusů o doručování na elektronickou adresu upustí, nemůže být způsobena nezákonnost rozhodnutí při doručování písemností ve vztahu k § 24 odst. 1 správního řádu. I v mnoha dalších případech, kdy účastník řízení byl zastoupen jmenovaným zmocněncem, se nepodařilo doručovat písemnosti na jím uvedenou elektronickou adresu, zmocněnec převzetí písemností zásadně nepotvrzuje. V této souvislosti odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 25. 2. 2015, č. j. 52 A 47/2014-72 (všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), v němž byla řešena obdobná věc, kdy žalobce byl před soudem zastoupen rovněž Mgr. Jaroslavem Topolem. Pro přiléhavost se na tento judikát odvolal i v případě nyní projednávané věci. Z výše uvedeného vyplývá, že zmocněnci žalobce byly všechny písemnosti v řízení doručovány zákonným způsobem a není vadou v řízení, když správní orgán I. stupně po dvou neúspěšných pokusech o doručení na elektronickou adresu v dalších pokusech nepokračoval a doručoval zmocněnci žalobce standardní cestou na doručovací adresu. Pokud se týká námitky, že žalobce nebyl vyzván k doplnění odvolání, k tomuto žalovaný uvedl, že zmocněnec v odporu proti příkazu sdělil, že se odvolává též proti rozhodnutí, které bude vydáno v budoucnu. Výzva tak nebyla opodstatněná proto, že odvolání lze podat teprve až potom, co bylo rozhodnutí vypraveno. Výzva správního orgánu I. stupně k doplnění odvolání byla vypravena dne 15. 10. 2014 na doručovací adresu zmocněnce a vložena do schránky dne 29. 10. 2014. Odvolání bylo doručeno správnímu orgánu dne 17. 10. 2014, tedy dva dny po vypravení výzvy k odstranění vad podání. Zmocněnec žalobce byl seznámen s tím, aby odvolání doplnil o odvolací námitky ve lhůtě třech dnů od doručení výzvy ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu. Pokud by měl být zmocněnec žalobce vyzván opětovně stejnou písemností k tomu, aby blanketní odvolání doplnil, pak by postup správního orgánu byl striktně formalistický a za daných okolností by naprosto postrádal logiku, smysl a účel. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve správním spise je založeno oznámení o podezření ze spáchání dopravního přestupku ze dne 5. 5. 2014, č. j. MPUB-P/14/02059 popisující skutkový děj, k němuž došlo dne 1. 5. 2014 v 11:54 hod. v obci U. B. v ulici M. Dále ve spise je založen úřední záznam o uvedené události sepsaný téh