6 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

64 A 6/2016- 99 - text 28 pokračování 64 A 6/2016 64 A 6/2016 - 99 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci navrhovatelů: a) P. K., bytem V. N. 5, K., b) Ing. A. P., bytem Ú. 452/44, P., oba právně zastoupeni JUDr. Danou Novákovou, advokátkou se sídlem Nádražní 2229/54, Žďár nad Sázavou, proti odpůrci: Město Žďár nad Sázavou, IČ: 00295841, se sídlem Žižkova 227/1, Žďár nad Sázavou, právně zastoupenému Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - územního plánu města Žďár nad Sázavou, vydaného usnesením zastupitelstva ze dne 8. 9. 2016, č. 16/2016/ORÚP/8, s účinností ke dni 4. 10. 2016, v části týkající se pozemků p.č. 9075, 9076 a 9077 v katastrálním území Žďár nad Sázavou, t a k t o : I. Opatření obecné povahy - územní plán města Žďár nad Sázavou vydaný usnesením zastupitelstva ze dne 8. 9. 2016, č. 16/2016/ORÚP/8, s účinností ke dni 4. 10. 2016 s e z r u š u j e v části týkající se pozemku p.č. 9076 v k. ú. Žďár nad Sázavou dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se návrh z a m í t á . III. Odpůrce j e p o v i n e n zaplatit navrhovateli ad a) náhradu nákladů řízení ve výši 5 320 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně JUDr. Dany Novákové, advokátky se sídlem Nádražní 2229/54, Žďár nad Sázavou. IV. Odpůrce j e p o v i n e n zaplatit navrhovateli ad b) náhradu nákladů řízení ve výši 5 320 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně JUDr. Dany Novákové, advokátky se sídlem Nádražní 2229/54, Žďár nad Sázavou. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu na zrušení části opatření obecné povahy Zdejšímu soudu byl dne 16. 11. 2016 doručen návrh ze dne 15. 11. 2016 na zrušení části opatření obecné povahy (dále též „OOP“) – územního plánu města Žďáru nad Sázavou (dále též „územní plán“) vydaného dne 8. 9. 2016 (účinnost dnem 4. 10. 2016), a to v části týkající se pozemků p.č. 9075, 9076 a 9077 v katastrálním území Žďár nad Sázavou. Navrhovatelé jako spoluvlastníci pozemků p.č. 9075, 9076 a 9077 jsou předmětným OPP zkráceni na svých právech, neboť předmětné pozemky spadající do ploch „Individuální rekreace – zahrady – I“ a „Veřejná prostranství a zeleň – Z“ byly bezdůvodně vyvedeny do ploch zemědělských „NZ.1 – orná půda a NZ.2 – trvalé travní porosty“. Došlo tak k jejich mnohonásobnému znehodnocení a zamezení zamýšlené možnosti jejich využití pro původní záměr – individuální rekreaci, která je ve fázi zpracování podkladů pro územní rozhodnutí. Změna na úkor pozemků v jejich vlastnictví proběhla ve prospěch jiných pozemků v dané lokalitě, a to zejména parcel p.č. 9177 a 9118, vedených podle současně platného územního plánu jako plocha zemědělská – orná PO/I, čímž došlo k jejich mnohonásobnému zhodnocení. Navrhovatelé shrnují, že v rámci schvalovacího procesu podali k návrhu napadeného územního plánu námitky, kde žádali o zachování platného funkčního využití ploch podle platného územního plánu z roku 2003. V námitkách uvedli, že nesouhlasí s nově navrhovaným územním plánem, neboť pozemky v jejich vlastnictví byly dosud zahrnuty jako plocha individuální rekreace s možností výstavby zahrádkářské osady popřípadě individuální rekreace. S takovým využitím již delší dobu počítali a pozemky nabídli zájemcům k tomuto účelu. Změnou územního plánu by jejich investorský záměr nebylo možné realizovat. Jejich námitce nebylo vyhověno. Navrhovatelé považují odůvodnění odpůrce v části, kde nebylo vyhověno jejich námitce, jako účelové. Předmětné pozemky totiž splňují podmínky pro rozvoj rekreace v menších izolovaných lokalitách, aniž by došlo k narušení vzhledu krajiny. Pozemky ve vlastnictví navrhovatelů se nachází v obdobné vzdálenosti od ostatních rekreačních lokalit jako pozemky p.č. 9177 a 9118. Jejich pozemky jsou nadto lépe dopravně dostupné, protože sousedí se silnicí – p.č. 8984/1 a lze je napojit na inženýrské sítě. Nedojde přitom k podstatným zásahům do okolních pozemků, a to na rozdíl od pozemků p.č. 9177 a 9188, které žádný z těchto parametrů nesplňují. Nově navrhovaná lokalita vyčleněná pro rekreaci je nejen z hlediska řešení dopravy a inženýrských sítí neekonomická, nýbrž je i v rozporu s deklarovaným záměrem zpracovatele územního plánu. Napojení nové lokality na inženýrské sítě a zajištění dopravní obslužnosti bude totiž znamenat velký zásah do vzhledu krajiny a její ochrany. Pozemky jim sice byly na základě restitučních zákonů navráceny do dispozice, avšak nyní nezávisle na jejich vůli dochází změnou územního plánu k podstatnému dotčení jejich uživatelských práv, a to nikoliv pouze v míře, kterou lze po každém vlastníkovi spravedlivě požadovat. OOP porušuje principy proporcionality a zásady minimalizace zásahu do práv vlastníků dotčených pozemků. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR by navrhovatel územního plánu měl stanovovat změny využití jednotlivých ploch tak, aby nedošlo změnou způsobu využití pozemku ke snížení pozemkové renty vlastníka dotčeného pozemku o více než 70 %, pokud se v bezprostřední blízkosti nachází pozemek, jehož renta by fakticky žádným způsobem snížena nebyla nebo by dokonce došlo k navýšení renty u těchto pozemků. Tržní cena pozemků ve vlastnictví navrhovatelů se z částky 21 376 090 Kč v důsledku změny územního plánu snížila na částku 1 690 520 Kč, když průměrná cena zemědělských pozemků v katastrálním území města Žďár nad Sázavou činí maximálně 20 Kč/m2. Cena dotčených pozemků byla snížena o 92,1 %. Schválená změna využití jejich pozemků nesleduje veřejný zájem deklarovaný v odůvodnění územního plánu, nýbrž se jedná o individuální uspokojení potřeb jiného vlastníka pozemků v dané lokalitě, a to na jejich úkor. II. Vyjádření odpůrce Odpůrce nejprve uvedl, že územním plánem města Ždár nad Sázavou je vymezena zastavěná a nezastavěná část území a nově jsou definovány zastavitelné plochy a plochy změn v krajině. Územní plán vytváří předpoklady pro odstranění disproporcí v prostorové a funkční struktuře města. Mezi priority pro zajištění udržitelného rozvoje území, které vyplývají z požadavků zadání územního plánu, patří zachování a obnova rozmanitosti krajiny, posílení její ekologické stability, ochrana pozitivních znaků krajinného rázu a zachování či citlivé doplnění výrazu města Žďár nad Sázavou. Z rozvojové oblasti krajského významu Obk 4 a zařazení města do významných středních center osídlení vyplývá požadavek zadání ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídle a stanovit směry jejich využití, a to s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochrany krajiny. Městský úřad jako pořizovatel územního plánu obdržel v rámci druhého veřejného projednávání návrhu územního plánu dne 8. 10. 2014 od navrhovatelů písemnou námitku. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu a zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu Žďár nad Sázavou. Námitka navrhovatelů byla označena jako námitka č. 224. Pořizovatel původně navrhoval námitce částečně vyhovět, neboť smyslem územního plánování je vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s přihlédnutím k veřejnému zájmu. Po prověření požadavku na vymezení rozsáhlé zastavitelné plochy pro rekreaci bylo na pracovním jednání pořizovatele s určeným zastupitelem a s projektanty návrhu územního plánu navrženo námitce č. 224 nevyhovět. Důvodem byla skutečnost, že se koncepce nového územního plánu liší od původního územního plánu zejména tím, že při vymezování ploch pro rekreaci je kladen větší důraz na ochranu krajinného rázu. Z důvodu zachování přirozeného měřítka krajiny byly rozsáhlé rozvojové plochy rekreace v návrhu územního plánu redukovány. Cílem koncepce územního plánu byla atomizace ploch pro rekreaci, nikoliv jejich kumulace do jedné rozsáhlé lokality. Menší izolované lokality nebudou narušovat vzhled krajiny. Dále pořizovatel obdržel od navrhovatelů písemnou námitku podanou dne 17. 2. 2016 k upravenému návrhu územního plánu, která byla vyhodnocena jako námitka č. 6. Ta se však nevztahovala k částem řešení, které byly na opakovaném veřejném projednání návrhu projednány. Bylo navrženo námitce nevyhovět a nezohlednit ji v návrhu územního plánu. K námitkám, které se netýkají provedených úprav, se totiž v této fázi přijímání územního plánu nepřihlíží (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015 - 53). Na základě návrhu rozhodnutí o námitkách nebyly již provedeny v návrhu územního plánu žádné další úpravy. K údajné bezdůvodnosti změny funkčního využití pozemků navrhovatelů odpůrce konstatoval, že se nejednalo o změnu bezdůvodnou, nýbrž o změnu opřenou o legitimní důvody, které byly řádně vyjádřeny i v odůvodnění textové části územního plánu. Důvodem