— Nejvyšší správní soud

67 A 4/2017- 93 - text 8 pokračování 67A 4/2017 67A 4/2017-93 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci navrhovatele: přípravný výbor pro konání místního referenda ve městě Velké Meziříčí k zahájení projektové přípravy dle výsledku architektonicko-urbanistické soutěže o návrh Náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí, jednající zmocněncem T. B., bytem Na V. 4, V. M., zastoupený Mgr. Pavlem Černým, advokátem Frank Bold advokáti, s.r.o., se sídlem Údolní 33, Brno, proti odpůrci: město Velké Meziříčí, se sídlem Radnická 1, Velké Meziříčí, o návrhu na vyhlášení místního referenda ve městě Velké Meziříčí, t a k t o : I. Vyhlašuje se místní referendum ve městě Velké Meziříčí o této otázce: Souhlasíte s tím, aby město Velké Meziříčí udělalo veškeré možné kroky k zahájení projektové přípravy obnovy Náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí dle vítězného návrhu jednokolové projektové architektonicko-urbanistické soutěže vyhlášené dne 7.4.2016 městem Velké Meziříčí? II. Místní referendum se bude konat souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech 20. a 21.10.2017. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 8.9.2017 domáhal podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), vyhlášení místního referenda ve městě Velké Meziříčí o této otázce: Souhlasíte s tím, aby město Velké Meziříčí udělalo veškeré možné kroky k zahájení projektové přípravy obnovy Náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí dle vítězného návrhu jednokolové projektové architektonicko-urbanistické soutěže vyhlášené dne 7.4.2016 městem Velké Meziříčí? Navrhovatel požadoval konání místního referenda souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech 20. a 21.10.2017, eventuálně současně s prvním kolem volby prezidenta republiky ve dnech 12. a 13.1.2018. I. Shrnutí procesního postoje navrhovatele Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tím, že zastupitelstvo města dne 5.9.2017 na svém jednání o vyhlášení referenda nerozhodlo, neboť pro jeho vyhlášení bylo jen 11 hlasů (a k vyhlášení bylo třeba 12 hlasů). Navrhovatel má za to, že o navržené otázce konat referendum lze, vyhlášení referenda nic nebrání a požaduje tedy, aby soud o vyhlášení referenda rozhodl. II. Shrnutí procesního postoje odpůrce Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že zastupitelstvo města o vyhlášení referenda nerozhodlo, přestože bylo jeho vyhlášení radou města doporučeno. Podle odpůrce vyjádřili někteří zastupitelé pochybnosti o souladu navrženého referenda se zákonem (konkrétně s § 7 písm. d/ a e/ zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, dále jen „zákon o místním referendu“), neboť by položená otázka či rozhodnutí o ní mohlo být v rozporu s § 23 odst. 6 zákona č. 137/2006 S., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Pojem zvláštní řízení použitý v § 7 písm. e) zákona o místním referendu pak může dopadat právě na jednací řízení bez uveřejnění. Někteří členové zastupitelstva se také domnívali, že položená otázka není jednoznačná, neboť pojem „vítězný návrh“ (který je v ní použitý) se v soutěžních podmínkách architektonické soutěže ani v protokolu o hodnocení návrhů nikde nevyskytuje; není tak jasné, že se jedná o návrh, který se podle hodnocení poroty umístil na prvním místě. Odpůrce závěrem uvedl, že se v případě vyhlášení místního referenda ztotožňuje s termínem navrženým v návrhu. III. Posouzení věci soudem Podle § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. se lze návrhem u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat vyhlášení místního referenda. Zvláštním zákonem je zákon o místním referendu. Podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu má právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu přípravný výbor, jestliže zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu je třeba návrh podat nejpozději do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí. V nyní posuzované věci zastupitelstvo města o návrhu na vyhlášení místního referenda rozhodovalo dne 5.9.2017 a místní referendu nebylo vyhlášeno. Navrhovatel podal návrh ke zdejšímu soudu (který je soudem věcně i místně příslušným) dne 8.9.2017. Návrh na vyhlášení místního referenda tak byl podán včas a je přípustný Zdejší soud proto v dalším kroku posuzoval, zda lze o navržené otázce místní referendum konat, a dospěl k závěru, že možnost občanů vyjádřit se formou místního referenda k otázkám rozvoje své obce, pod který navržená otázka nepochybně spadá, představuje jejich ústavně zaručené politické právo a za splnění zákonných podmínek mají občané na vyhlášení místního referenda právní nárok. Z obecného pohledu tedy o navržené otázce místní referendum konat lze. Posouzení navržené otázky náleží již podle zákona o místním referendu zastupitelstvu a soud v řízení ve smyslu § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. vstupuje do pozice zastupitelstva; v nyní posuzované věci lze soudem do pozice zastupitelstva vstoupit. Rozhodnutí soudu pak nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva (§ 57 odst. 3 zákona o místním referendu). Tato specifická konstrukce ingerence soudní moci do procesu rozhodování zastupitelstva, jako orgánu územního samosprávného celku, je dána významem referenda jako projevu politického práva zakotveného v čl. 21 Listiny základních práv a svobod. Soud poznamenává, že i poměrně krátká lhůta, která váže soud k tomu, aby o návrhu ve smyslu § 91a s.ř.s. rozhodl (30 dnů), je dána právě specifickou úlohou soudu, který má v případě nezákonného omezení politického práva sjednat rychlou nápravu. Podle § 13 odst. 1 zákona o místním referendu zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15) /písm. a)/, o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat /písm. b)/. Podle § 1 písm. a) zákona o místním referendu tento zákon upravuje provádění místního referenda v obci, není-li územně členěným statutárním městem, v městské části nebo v městském obvodu územně členěného statutárního města a v městské části hlavního města Prahy. Podle § 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města. Podle § 7 zákona o místním referendu nelze místní referendum konat o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města (písm. a/), o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání (písm. b/), o volbě a odvolání starosty nebo primátora územně nečleněného statutárního města (dále jen "starosta obce"), primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy (dále jen "primátor"), místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen "rada obce"), členů rady statutárního města a hlavního města Prahy (dále jen "rada statutárního města") a dalších členů zastupitelstva obce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce a statutárního města (písm. c/), jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy (písm. d/), v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení (písm. e/), o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti (písm. f/) nebo o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce (písm. g/), jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců (písm. h/). Právní předpisy, které upravují konání místního referenda, je třeba především vykládat s ohledem na klauzuli obsaženou v čl. 22 Listiny základních práv a svobod, která má za úkol limitovat kterýkoli subjekt vykládající a aplikující právo při normotvorbě, výkladu i použití politických práv. Tam vyjádřená zásada nezavazuje pouze zákonodárce, nýbrž také orgány moci výkonné i soudy, a projevuje se v tom, že výklad a aplikace pravidel obsažených v zákoně o místním referendu nesmějí být v rozporu se smyslem a účelem zákona o místním referendu. Jinými slovy, výkladem a aplikací právních předpisů by nemělo docházet k to