3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

29 Af 91/2016- 114 - text  15 29 Af 91/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobce: Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877 sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Jaruškem sídlem Radniční 7a, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: HAUX-LIFE-SUPPORT GmbH sídlem Auf der Hub 11-15, 76307 Karlsbad-Ittersbach, Spolková republika Německo zastoupený advokátem Mgr. Michalem Poupětem sídlem Štěpánská 27, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1. 7. 2016, č. j. ÚOHS-R300/2015-27422/2016/321/EDy, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1. 7. 2016, č. j. ÚOHS-R300/2015-27422/2016/321/EDy, se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to k rukám jeho advokáta Mgr. Jiřího Jaruška, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodnutím ze dne 1. 7. 2016, č. j. ÚOHS-R300/2015-27422/2016/321/EDy, zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, č. j. ÚOHS-S0388/2015/VZ-25536/2015/532/MOn (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Své rozhodnutí žalovaný přijal, jakožto orgán příslušný dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) ve správním řízení zahájeném dne 1. 7. 2015 na návrh ze dne 30. 6. 2015. Účastníky byli žalobce jakožto zadavatel, osoba zúčastněná na řízení jakožto navrhovatel, a vybraný uchazeč – společnost NORTH MED spol. s r.o. (dále jen „NORTH MED“). Řízení žalovaný vedl ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – žalobce – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace a obnova přístrojového vybavení Traumacentra Nemocnice České Budějovice, a. s. – hyperbarická komora“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2015 pod ev. č. 404399 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 18. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 054-094135 (dále také jen „předmětná veřejná zakázka“). 3. Žalovaný ve svém rozhodnutí rozhodl tak, že stanovil ve výroku: I. Zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, když ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku uchazeče NORTH MED z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, když nabídka jmenovaného uchazeče neobsahovala certifikát prokazující, že dodávaná hyperbarická komora je vybavena hasicím systémem SPRAY-FOG v souladu s normou ČSN EN 16081, jak bylo stanoveno v příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace, a následně jmenovaného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, čímž zároveň porušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, když vůči jmenovanému uchazeči uplatnil jiné podmínky ve vztahu k předložení certifikátu prokazujícího, že dodávaná hyperbarická komora je vybavena hasicím systémem SPRAY-FOG v souladu s normou ČSN EN 16081, než ty, které vyplývaly ze zadávací dokumentace, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. II. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách ruší úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky uchazeče NORTH MED, které byly zdokumentovány ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11. 5. 2015, a současně ruší i všechny následné úkony, které zadavatel v předmětném zadávacím řízení učinil, včetně rozhodnutí ze dne 26. 5. 2015 o výběru nejvhodnější nabídky. III. Dle § 119 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách se zadavateli ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. 4. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podal žalobce včasnou žalobu, v níž uvádí, že rozhodnutí předsedy Úřadu je nezákonné, neboť bylo vydáno na základě nesprávného právního hodnocení věci a na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu. Navrhl proto, aby soud zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu i žalovaného. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Žalobce v prvé řadě namítl, že návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů žalobce nebylo možné projednat, protože navrhovatel nesložil kauci ve výši předepsané zákonem o veřejných zakázkách. Na věc dopadal § 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách v té části, v níž stanoví, že navrhovatel je povinen s podáním návrh složit na účet žalovaného kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky. V daném případě 1 % z nabídkové ceny bez DPH činila částka 188 820,06 Kč. Navrhovatel však složil částku pouze 188 820 Kč. Není relevantní, že se navrhovatel v této otázce řídil pokyny žalovaného týkajícími se zaokrouhlování částek složených kaucí; zákon o veřejných zakázkách žádné takové zmocnění pro žalovaného neobsahuje. Analogicky by ani soud nemohl projednat žalobu, pokud by na soudních poplatcích bylo zaplaceno, byť v nepatrné částce, méně, než stanoví zákon, a ani soud by nebyl oprávněn zákonný poplatek snížit. Řízení ve věci návrhu navrhovatele tak měl žalovaný zastavit dle § 117a písm. c) zákona o veřejných zakázkách. 6. Dále žalobce uvedl, že je mu žalovaným vytýkáno, že nepostupoval dle § 76 odst. 1 a 6 zákona o veřejných zakázkách, když nevyloučil vybraného uchazeče z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek. Společnost NORTH MED totiž v nabídce nepředložila certifikát hasicího systému dle normy ČSN EN 16081, kdy tento požadavek byl dle žalovaného v zadávací dokumentaci jednoznačně uveden a následně jej měl žalobce potvrdit prostřednictvím dodatečných informací. 7. S názorem žalovaného žalobce nesouhlasí, neboť v zadávací dokumentaci, resp. v technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace, nebyl požadavek na předložení certifikátu obsažen; v zadávací dokumentaci je obsažen pouze požadavek na soulad hasicího systému s technickou normou ČSN EN 16081; tento požadavek vybraný uchazeč splnil, když ve své nabídce soulad s danou technickou normou deklaroval. 8. V těchto souvislostech žalobce odkázal na praxi samotného žalovaného. Konkrétně zmínil jeho rozhodnutí ze dne 6. 9. 2010, č. j. ÚOHS-S200/2010/VZ-10944/2010/510/KČe (dále jen „rozhodnutí sp. zn. S200/2010“), které na nynější věc plně dopadá; v dané věci rovněž nebyl požadavek na předložení příslušného osvědčení v zadávací dokumentaci stanoven, resp. nebyl stanoven jednoznačně, přičemž žalovaný dospěl k závěru, že neúplnost či nepřesnost zadávací dokumentace nemůže jít k tíži uchazeče. Proto ani v nynějším případě žalobce nepožadoval, aby kterýkoli z uchazečů předložil příslušný certifikát. 9. Požadavek na předložení certifikátu dle žalobce neplyne ani z odpovědi, kterou poskytl na žádost uchazeče ZMF Medical, s.r.o. (dále jen „ZMF Medical“) dne 27. 4. 2015. I pokud by z této odpovědi snad plynulo, že je třeba certifikát předložit, žalobce na tom nakonec netrval, neboť si byl vědom toho, že ve smyslu § 49 zákona o veřejných zakázkách nelze dále stanovit dodatečné zadávací podmínky či původní zadávací podmínky dále rozšiřovat. V tomto směru žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007-131, publikovaný pod č. 2535/2012 Sb. NSS; dle toho musí být předmět a podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky dodržovány po celý „život“ veřejné zakázky. Žalobce tak má za to, že jelikož v zadávací dokumentaci ani v oznámení o zakázce žádný požadavek na předložení certifikátu hasicího systému nestanovil, a protože prostřednictvím dodatečných informací k zadávacím podmínkám dle § 49 zákona o veřejných zakázkách nemohl zadávací podmínky tímto způsobem rozšiřovat či měnit, při posuzování nabídek přítomnost žádného certifikátu nevyžadoval, a to přesto, že navrhovatel vyvodil z dodatečných informací zřejmě něco jiného a certifikát součástí své nabídky učinil. Chybou by ovšem naopak bylo, kdyby žalobce takový certifikát vyžadoval. 10. Okamžik, kdy mělo přijít na řadu zkoumání certifikace hasicího systém a předložení tomu odpovídajících certifikátů přitom vyplývá až z příslušných ujednání kupní smlouvy, která byla součástí zadávacích podmínek jako příloha č. 2. Právě tímto, pro uchazeče o veřejnou zakázku, závazným obsahem kupní smlouvy žalobce v rozkladu argumentoval, předseda Úřadu na to však nereagoval. V podstatě se k této věci nevyslovil ani žalovaný. 11. Žalovaný dle žalobce pochybil i v t