3 Ao 9/2011 — Nejvyšší správní soud

29 Af 17/2018- 165 - text  12 29 Af 17/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobce: ELTODO a.s., IČO 45274517 sídlem Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390 sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 1. 2018, č. j. ÚOHS-R0202/2017/VZ-02965/2018/323/EBr, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 1. 2018, č. j. ÚOHS-R0202/2017/VZ-02965/2018/323/EBr, a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 10. 2017, č. j. ÚOHS-S0395/2017/VZ-30854/2017/521/JRo, se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Výše označeným rozhodnutím předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „předseda žalovaného“) zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2017, č. j. ÚOHS-S0395/2017/VZ-30854/2017/521/JRo. Tímto rozhodnutím žalovaný podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) zastavil řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období od 1. 5. 2017 oblast 09 Pardubická“, neboť k návrhu navrhovatele – společníků společnosti „Zajištění zimní a běžné údržby – Pardubický kraj“ – žalobce a společnosti PROSTOR a.s., IČO 41188519, ze dne 2. 10. 2017 na zahájení správního řízení nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. 2. Předseda žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí předně uvedl, že žalovaný rozhodl v souladu s právními předpisy. K námitce nesprávné interpretace definice dokladu o doručení ve smyslu § 114 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách uvedl, že v případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, je třeba takový návrh považovat za vadný, přičemž vady návrhu představují obligatorní zákonný důvod pro zastavení řízení. Zdůraznil, že novela zákona o veřejných zakázkách č. 40/2015 Sb. přenesla na navrhovatele větší odpovědnost za řádnost návrhu a dodržení všech formálních náležitostí, jejichž nesplnění spojuje přímo nebo nepřímo s právním následkem zastavení řízení. K námitce žalobce, že okamžik dodání námitek do datové schránky zadavatele má být považován současně za okamžik jejich doručení, předseda žalovaného uvedl, že se ztotožňuje se stanoviskem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v rozsudku ze dne 24. 4. 2013, č. j. 1 Afs 2/2013-46 (všechna v tomto rozsudku uvedená rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), že vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Dle předsedy žalovaného nelze institut námitek chápat jako zjevný projev veřejnoprávní ingerence státu do vztahu mezi zadavateli a dodavateli, neboť jejich vyhověním ze strany zadavatele lze napravit nesprávný postup zadavatele bez jakéhokoliv přezkumu ze strany Úřadu. Zadavatel jako objednatel nevystupuje v žádné fázi zadávacího řízení vůči navrhovateli ve vrchnostenském postavení, přičemž ani z pohledu svého obecného právního postavení nemusí být orgánem veřejné moci, když v postavení zadavatele vystupují též jiní podnikatelé. Dle předsedy žalovaného tedy nelze dovozovat, že pro účely podání námitek se pro doručování zadavateli uplatní ustanovení pro doručování orgánu veřejné moci [§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“)]. Vzhledem k tomu, že tento zákon obsahuje pro doručování do datové schránky mezi soukromými osobami speciální právní úpravu, na doručení námitek se vztahuje § 18a odst. 2 zákona, dle kterého je písemnost doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Pokud tedy žalobce k návrhu přiložil doklad o odeslání, potažmo dodání do datové schránky zadavatele, tento doklad nevypovídá o konkrétním dni, kdy se zadavatel do datové schránky přihlásil a kdy nastal podle citované právní úpravy okamžik doručení. Zákonem předvídaný doklad o doručení nemůže být bez dalších okolností nahrazován dokladem o dodání. Předseda žalovaného nepřisvědčil ani námitce, že na doručování zásilek zadavateli by měl být aplikován § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Fikce doručení podle občanského zákoníku nemůže nahradit speciální úpravu pro doručování do datové schránky dle zákona o elektronických úkonech. Předseda žalovaného uzavřel, že žalovaný rozhodl správně, když zastavil řízení podle § 117a písm. d) zákona o veřejných zakázkách, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí předsedy žalovaného i prvostupňové rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 4. Žalobce souhlasí s tvrzením žalovaného, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem v rámci zadávacích řízení dle zákona o veřejných zakázkách je primárně vztahem soukromoprávním, některé úkony v rámci tohoto vztahu však mají veřejnoprávní povahu, neboť se jedná o úkony, kdy jedna ze stran jedná v pozici obdobné pozici orgánu veřejné moci. Doručení námitek zadavateli je jedním z nich. Účelem institutu podání námitek je zajištění souladu postupu zadavatele s procesními pravidly uvedenými v zákoně o veřejných zakázkách, který je normou veřejného práva, nikoli přizpůsobení postupu zadavatele požadavkům dodavatelů. Institut námitek představuje formalizovaný proces zajištění zákonnosti postupu zadavatele v první fázi bez ingerence orgánu veřejné moci, nikoli soukromoprávní „smírčí řízení“ mezi zadavatelem a dodavatelem. Zadavatel s dodavatelem o podaných námitkách nejedná, ale autoritativně o nich rozhoduje v pozici obdobné pozici správního orgánu. 5. Žalobce rovněž namítal, že řádné doručení námitek zadavateli je nutným předpokladem pro zahájení správního řízení ze strany žalovaného. Pro zajištění základních principů právního státu je přitom nezbytné, aby jakékoliv požadavky na zahájení správního nebo soudního přezkumu postupu některé ze strany zadávacího řízení byly formulovány takovým způsobem, aby nemohlo být naplnění těchto podmínek zmařeno jednostranným jednáním či opomenutím některého subjektu. V případě, že by bylo podání námitek pro účely posouzení jejich doručení prostřednictvím datové schránky považováno za ryze soukromoprávní úkon, bylo by datum přesného doručení zcela závislé na jednání či opomenutí zadavatele a dodavatel by naplnění podmínek pro zahájení přezkumu jednání zadavatele nemohl svými činy nijak ovlivnit. V případě podání námitek proti postupu zadavatele např. v rámci zjednodušeného podlimitního řízení by byly datové schránky pro podání námitek nevyužitelné, neboť lhůta 10 dnů k podání námitek je stejná jako lhůta pro nástup fikce doručení datové zprávy dle zákona o elektronických úkonech. Žalobce má za to, že právní předpisy není možné vykládat tak, aby docházelo k zásadnímu zkrácení stanovených lhůt, nebo dokonce k úplnému znemožnění určitého podání, přitom odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79, publikované pod č. 2131/2010 Sb. NSS, rozsudek ze dne 7. 8. 2013, č. j. 1 Afs 57/2013-39, a rozsudek ze dne 24. 4. 2013, č. j. 1 Afs 2/2013-46). Není podle něj možné, aby zadavatel do jisté míry rozhodoval o možnosti správního přezkumu jeho rozhodnutí, což by byla situace, kdy by námitky byly zadavateli doručeny až v okamžiku jeho přihlášení do datové schránky. Pokud má být okamžik doručení písemností, které mají vliv na možnost zahájení správního řízení, určen objektivně, aby jej zadavatel nemohl ovlivnit svým jednáním, je třeba konstatovat, že pro potřeby doručení datové zprávy musí být tato zpráva doručena svým dodáním do dispoziční sféry zadavatele. Ač se citované rozsudky Nejvyššího správního soudu vztahují k doručení stejnopisu návrhu na zahájení správního řízení zadavateli dle § 114 zákona o veřejných zakázkách, a nikoli k doručení námitek dle § 110 daného zákona, je všech případech povaha posuzovaného úkonu dovozována jako veřejnoprávní na základě skutečnosti, že toto doručení je podmínkou zahájení správního přezkumu postupu zadavatele. 6. Dále žalobce namítal, že úkon zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení je