1 Afs 45/2010 — Nejvyšší správní soud

29 Af 76/2019- 388 - text  12 29 Af 76/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci žalobce: Hlavní město Praha sídlem Mariánské nám 2., Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 6. 2019, č. j. ÚOHS-R0071/2019/VZ-18134/2019/323/JKt, ze dne 23. 7. 2019, č. j. ÚOHS-R0092/2019/VZ-19986/2019/323/JKt, ze dne 29. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0114/2019/VZ-23823/2019/323/JKt, a ze dne 1. 10. 2019, č. j. ÚOHS-R0135/2019/VZ-26738/2019/323/PM takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se podanými žalobami domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda ÚOHS“), kterými zamítl rozklady podané žalobcem a potvrdil napadená rozhodnutí žalovaného. Konkrétně se jedná o následující rozhodnutí žalovaného: i. rozhodnutí ze dne 11. 4. 2019, č. j. ÚOHS-S0078/2019/VZ-10403/2019/531/Mki, v němž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce spáchal přestupek ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“) tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, u které byl zadavatelem, s názvem „Vybavení posiloven Hlídkového útvaru a Útvaru psovodů pro potřeby strážníků Městské policie hl. m. Prahy“ na základě „Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ ze dne 7. 5. 2015, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, při stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Vhodnost pro potřeby MP HMP“ nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) ZVZ, v návaznosti na § 6 odst. 1 ZVZ, když ve výzvě k podání nabídky neuvedl dostatečné upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení shora jmenovaného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria, resp. jaké nabízené vlastnosti považuje žalobce pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle předmětné výzvy k podání nabídky vyšším bodovým ohodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a žalobce uzavřel dne 24. 7. 2015 smlouvu s vybraným dodavatelem. Žalovaný dále ve výroku II. v důsledku aplikace pozdější příznivější zákonné úpravy dovodil, že žalobce v souvislosti s výše uvedenou zakázkou dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „ZZVZ“) tím, že v rozporu s § 126 ZZVZ v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) ZZVZ neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy. Zákonná lhůta tedy marně uplynula dne 24. 8. 2015, a oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo žalobcem odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 30. 10. 2015. Za oba uvedené přestupky uložil žalovaný žalobci výrokem III. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 16 500 Kč (řízení původně samostatně vedeno pod sp. zn. 29 Af 76/2019); ii. rozhodnutí ze dne 30. 4. 2019, č. j. ÚOHS-S0107/2019/VZ-11983/2019/523/Jma, v němž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce spáchal přestupek ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, u které byl zadavatelem, s názvem „Vybavení posilovny OŘ 4 a Útvaru poříčního pro potřeby strážníků Městské policie hl. m. Prahy“, u níž žalobce ve výzvě k podání nabídky výslovně uvedl, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení podle § 38 ZVZ. Její předpokládaná hodnota byla stavena ve výši 1 150 000 Kč bez DPH. Uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit tím, že při stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Vhodnost pro potřeby MP HMP“ nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) ZVZ, v návaznosti na § 6 odst. 1 ZVZ, když ve výzvě k podání nabídky neuvedl dostatečné upřesňující údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení shora jmenovaného subjektivního dílčího hodnotícího kritéria, resp. jaké nabízené vlastnosti považuje žalobce pro něj za nejpřínosnější, a které tedy následně budou hodnoceny podle předmětné výzvy k podání nabídky vyšším bodovým ohodnocením, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a žalobce uzavřel dne 3. 6. 2015 smlouvu s vybraným dodavatelem. Žalovaný dále ve výroku II napadeného rozhodnutí v důsledku aplikace pozdější příznivější zákonné úpravy dovodil, že se žalobce v souvislosti s výše uvedenou zakázkou dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že v rozporu s § 126 v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) ZZVZ neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy. Zákonná žalobcem odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 30. 10. 2015. Za oba uvedené přestupky uložil žalovaný žalobci výrokem III napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 18 000 Kč (řízení původně samostatně vedeno pod sp. zn. 29 Af 81/2019); iii. rozhodnutí ze dne 12. 6. 2019, č. j. ÚOHS-S0165/2019/VZ-16505/2019/522/PKř, v němž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce spáchal přestupky ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ jednak tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, u které byl zadavatelem, s názvem „Vybavení posilovny OŘ 1 pro potřeby strážníků Městské policie hl. m. Prahy“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 16. 1. 2015 odesláním písemné výzvy k podání nabídky č. j. MPPH 4414/2015 z téhož dne, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele, postupoval v rozporu s § 40 odst. 3 ZVZ, neboť prostřednictvím oznámení o změně zadávacích podmínek č. j. MPPH 16704/2015 ze dne 11. 2. 2015 provedl úpravu zadávacích podmínek v tom smyslu, že místo původního požadavku na dodání jednoručních činek uvedených v položkách č. 30 až 39 přílohy č. 1 citované výzvy k podání nabídky o přesně stanovených vahách, nově požadoval dodání uvedených činek splňujících váhové rozmezí 2 kg u každé z uvedených položek, a současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přestože se jednalo o změnu zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a obviněný uzavřel dne 21. 4. 2015 s vybraným uchazečem kupní smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Žalovaný tento výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že v daném řízení není pochyb o tom, že žalobce provedl změnu zadávacích podmínek, která může, a to minimálně v rovině potenciality, rozšířit okruh možných dodavatelů, jelikož se jednalo o změnu zmírňující původní požadavek žalobce, aniž by však v souladu s § 40 odst. 3 ZVZ prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, která od 16. 1. 2015 do 12. 2. 2015 činila 26 dnů a 9 hodin. Žalovaný dále ve výroku II dospěl k závěru, že žalobce se přestupku ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ dále dopustil tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZVZ, ve spojení s § 44 odst. 3 písm. h) ZVZ, když v části nadepsané „Způsob hodnocení nabídek“ výzvy k podání nabídky č. j. MPPH 4414/2015 ze dne 16. 1. 2015 stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Vhodnost pro potřeby MP HMP“ v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť nevymezil, jaké parametry budou vypovídat o kritériu kvality zpracování zařízení, kvality použitých materiálů a robustnosti konstrukce, jaké parametry těchto vlastností žalobce preferuje a jak konkrétně bude postupovat při přidělování bodů, přičemž uvedený postup žalobce mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a žalobce uzavřel dne 21. 4. 2015 s vybraným uchazečem kupní smlouvu na plnění citované veřejné zakázky. Žalovaný tento výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce nikterak nepopsal parametry, které hodlá v rámci výše uvedeného subjektivního dílčího kritéria hodnotit. Za oba uvedené přestupky uložil žalovaný žalobci výrokem III napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 20 000 Kč (řízení původně samostatně vedeno pod sp. zn. 29 Af 90/2019); iv. rozhodnutí ze dne 12. 7. 2019, č. j. ÚOHS-S0220/2019/VZ-19203/2019/512/ŠMr, v němž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce spáchal přestupek dle § 269 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, u které byl zadavatelem, s názvem „VZ 81116 – Dodávky letních a zimních ponožek pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“,