4 As 72/2006 — Nejvyšší správní soud

31 A 84/2020- 86 - text 14 31 A 84/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: B. P., nar. X bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Romanou Dvořákovou sídlem nám. Svobody 210/18, 669 02 Znojmo proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. P. R., nar. X bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Romanou Dvořákovou sídlem nám. Svobody 210/18, 669 02 Znojmo o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. března 2020, č. j. SPU 092456/2020, sp. zn. SP14986/2019-202001 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. května 2020 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. března 2020, č. j. SPU 092456/2020, sp. zn. SP14986/2019-202001, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, Pobočky Znojmo ze dne 8. srpna 2019 o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X a v části katastrálního území X, č. j. 308818/2019/Rt. 2. Správní orgán prvního stupně jako příslušný správní úřad dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 19 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl dne 8. srpna 2019 dle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách tak, že návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X a v části katastrálního územní X, zpracovaný obchodní společností AGROPROJEKT PSO s. r. o., se sídlem Slavíčkova 840/1b, 638 00 Brno, pod č. zakázky 116-2743-15, se schvaluje. II. Obsah žaloby 3. Předně shrnul skutkový stav a uvedl, že je vlastníkem nemovitých věcí – pozemků zapsaných na LV č. X v katastrálním území X a je také zemědělským podnikatelem – fyzická osoba, která podniká v zemědělství na základě zápisu do evidence zemědělského podnikatele pod IČ: 499 49 349, zaměření rostlinná výroba a živočišná výroba. 4. Podstatný okruh žalobních námitek se týkal především nesouhlasu s nově navrhovanými pozemky v komplexní pozemkové úpravě. Tento nesouhlas vyjádřil správnímu orgánu na základě jím učiněné výzvy (č. j. SPU 438108/2018/Rt) dne 8. října 2018. Nesouhlas se týkal především nově navrženého pozemku parcely X s trojúhelníkovým tvarem, ve kterém se navíc nachází vodojem, včetně přístupové cesty k němu. Vzhledem k této situaci bylo iniciováno jednání o možnostech nového umístění pozemků zapsaných na LV č. X a zpracovatel připravil šest variant návrhu, které byly žalobci zaslány. Z celkem šesti navrhovaných variant pak s variantou č. 6 nesouhlasil, neboť ta by vyžadovala jednání s dalšími 12 dotčenými vlastníky, u varianty č. 1, 2, 4 a 5 by došlo k překročení zákonného kritéria ceny. Vzhledem k této skutečnosti pak jedinou vyhovující variantou byla varianta č. 3, tedy umístění parcely X uprostřed honu v lokalitě Úročník, která byla v povolených kritériích. S touto variantou však nesouhlasilo Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavy (dále též „zemědělské družstvo“). Zdůrazňuje, že šlo o řešení, kdy by byla parcela X umístěna na původních parcelách žalobce, proto mělo být toto řešení uvažováno na prvním místě. Jediným důvodem pro nepřijetí byla dle žalobce skutečnost, že by došlo k rozdělení navrhovaného honu sceleného pro zemědělské družstvo. Také člen sboru pan Ing. B. H. konstatoval, že návrh trojúhelníkového tvaru pozemku není zcela v souladu s racionálním hospodařením. Situace dospěla k závěru, že žádné z navrhovaných variantních řešení nelze realizovat. Žalobce trvá na tom, aby byla realizována varianta č. 3, tedy umístění parcely X uprostřed honu v lokalitě Úročník, a to i přes nesouhlas zemědělského družstva. Nesouhlas zemědělského družstva nemůže dle žalobce mít větší váhu než jeho nesouhlas. V tomto postupu spatřuje upřednostňování velkých hospodařících celků na úkor malých subjektů, nadto se žalovaný v řízení vůbec nezabýval otázkou porovnání míry omezení práv ve vztahu k oběma subjektům, tak aby měl dostatečný podklad pro posouzení námitek nesouhlasu obou zemědělských subjektů. Shrnuje, že tímto postupem žalovaný nesprávně posoudil skutkový stav v rozporu s § 3 resp. také § 50 odst. 3 správního řádu a nesprávně aplikoval povinnost pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo tak, jak mu ukládá § 50 odst. 4 správního řádu. 5. Oprávněným zájmem žalobce je možnost racionálního hospodaření na nově umístěných pozemcích a udržení konkurenceschopnosti. Je přesvědčen, že celou situaci bylo možno řešit tím, že bude realizována varianta č. 3, kterou navrhl zpracovatel a která byla odmítnuta z důvodu nesouhlasu zemědělského družstva. V této věci bylo nařízeno několik jednání, nicméně těchto jednání se zemědělské družstvo neúčastnilo. V takovém postupu spatřuje porušení zásady správního řízení o rovném postavení dotčených osob při uplatňování procesních práv. 6. V řízení také došlo k porušení zásady vyjádřené v § 2 odst. 3 správního řádu, dle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká. Rovněž došlo k porušení § 7 odst. 1 správního řádu, dle kterého dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán je povinen vůči dotčeným osobám postupovat nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. 7. Je přesvědčen, že komplexní pozemkové úpravy v dotčeném území byly provedeny v rozporu s veřejným zájmem, kdy v současné době státní orgány proklamují tvorbu menších půdních celků z důvodů ekologické stability území, přičemž v tomto řízení správní orgán jednal tak, že sledoval cíl vytvoření velkých půdních bloků, čemuž odpovídá také zvýhodňování procesního, potažmo následného ekonomického postavení zemědělského subjektu, který hospodaří na velké výměře a snaha o co největší scelení ve prospěch tohoto subjektu. 8. Nakonec konstatuje, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí konkrétní úvahy ohledně jednotlivých odvolacích námitek. Žalovaný pouze rekapituluje průběh řízení, připojuje vyjádření správního orgánu prvního stupně, avšak konkrétní úvahy, kterými by se vypořádal s odvolacími námitkami, absentují. Je přesvědčen, že jde o vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný v rámci svého vyjádření ze dne 3. července 2020 navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K samotným žalobním námitkám uvedl následující. 10. Ke konstatování, že žalobce je zemědělský podnikatel, žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z evidence LPIS nezjistil, že by byl v katastrálním území X v tehdejší době hospodařícím subjektem. K žalobním námitkám zaměřeným na projednávání návrhu se žalovaný vyjádřil od str. 20 napadeného rozhodnutí. K tomu dodává, že v rámci komplexních pozemkových úprav nelze posuzovat návrhy jen dvou subjektů (vlastníků) vůči sobě, ale dosažení cílů pozemkových úprav je nutné posuzovat za celé území v obvodu pozemkových úprav. 11. Žalovaný má za prokázané, že s žalobcem bylo v rámci celého procesu komplexních pozemkových úprav jednáno zákonným způsobem. Zpracovatel se snažil se žalobcem komunikovat ve věci návrhu nového uspořádání pozemků, ten však až do výzvy dle § 9 odst. 21 zákona o pozemkových úpravách nereagoval. K tvaru a obdělávatelnosti navrhovaného pozemku X žalovaný odkazuje na své vyjádření na str. 21 napadeného rozhodnutí, kdy tvar pozemků v této lokalitě ovlivňuje katastrální hranice a schválený plán společných zařízení. 12. K tvrzení, že správní orgán rozhodl v rozporu s veřejným zájmem a vytváří bloky na úkor menších celků, žalovaný odkazuje k § 2 zákona o pozemkových úpravách. Ve věci veřejného zájmu žalovaný odkazuje např. k rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. února 2018, č. j. 177/2016-58, nebo také k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2011, č. j. 1 As 96/2011-1436. 13. Uzavírá, že v případě žalobce byla dodržena zákonem stanovená kritéria přiměřenosti (viz § 10 zákona o pozemkových úpravách) a návrhem nových pozemků tak nebyl poškozen. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 14. Osoba zúčastněná na řízení (Ing. P. R.) dne 18. září 2020 doručila prostřednictvím právní zástupkyně zdejšímu soudu vyjádření k žalobě, ze kterého vyplývá, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k přímému zásahu do jejích práv. 15. Ing. P. R. je vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. X v katastrální