3 Ads 50/2013 — Nejvyšší správní soud

32 A 5/2019- 63 - text Pokračování 17 32 A 5/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: L. S. bytem X zastoupen X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26. 11. 2018, č. j. MPSV-2018/236786-921, sp. zn. SZ/MPSV-2017/195937-921, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 28. 8. 2017, č. j. 286472/2017/BBA (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že se žalobci odnímá příspěvek na péči ode dne 1. 9. 2017 a současně se ode dne 1. 9. 2017 odnímá i zvýšení příspěvku na péči podle ustanovení § 12 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o sociálních službách“), neboť žalobce nelze považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve 3 oblastech základních životních potřeb posuzovaných podle ustanovení § 9 zákona o sociálních službách. Žalobce dle prvostupňového rozhodnutí nezvládá z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 2 základní životní potřeby, a to péči o zdraví a osobní aktivity. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný shrnul průběh řízení a odvolací námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalovaný si vyžádal pro účely odvolacího řízení posouzení stupně závislosti Posudkovou komisí MPSV, oddělení výkonu posudkové služby v Brně (dále jen „PK MPSV“). 4. Posouzení stupně závislosti bylo provedeno PK MPSV dne 20. 6. 2018 bez přítomnosti žalobce i jeho zákonné zástupkyně. PK MPSV dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o osobu do 18 let věku, která se podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o sociálních službách nepovažuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžadovala každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby, nebyla však neschopna zvládat aspoň tři základní životní potřeby. Tento stav trval i k datu 2. 5. 2016. PK MPSV zhodnotila, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který mu neumožňuje zvládat dvě ze sledovaných základních životních potřeb, a to péči o zdraví a osobní aktivity. Ostatní hodnocené základní životní potřeby doložený zdravotní stav žalobce umožňuje přiměřeně zvládat. Dle PK MPSV nebyly zjištěny objektivní medicínské důvody pro jejich nezvládání. 5. PK MPSV ve svém posudku ze dne 20. 6. 2018 ke zdravotnímu stavu žalobce uvedla, že je žalobce sledovaný neurologicky pro Sturge-Weberům syndrom, klinicky naevus flameus v distribuci I. větve n.V. vpravo a symptomatické epileptické paroxysmy, iniciálně komplikované febrilní křeče, manifestace v 10/2007, poslední paroxysmus v 7/2010 v úvodu febrilního infektu, dále bez záchvatů, dále frontální bolesti hlavy nekonstantně s vegetativním doprovodem s efektem analgetik, pokud jsou podána včas. Intelekt žalobce je v hraničním pásmu lehkého mentálního deficitu se silnější verbální složkou (celkově výkon v pásmu podprůměru), slabší perforační složka (výkon v pásmu hraničním, lehký mentální deficit). Dle psychologického vyšetření jsou dokumentovány známky atypického autismu, lehká symptomatika. V klinickém obraze dominují zvláštnosti v oblasti sociálního chování, komunikace i představivosti – oslabená reciprocita a sdílení, snížená emoční reaktivita, obtížné reflektování reality, komunikační egocentrismus, narušení pragmatické stránky řeči. Adaptabilita snížená, rigidita při organizaci hry i denních aktivit. Bez poruchy řeči, aktivní slovník v širší normě. Žalobce má zachované duševní, mentální kompetence, které jsou k orientaci, komunikaci a k vykonávání jednoduchých úkonů základních životních potřeb dostačující mimo uznaných za nezvládané, přiměřeně věku. Dle praktického lékaře žalobce vyžaduje zvýšený dohled nad medikací a při přípravě do školy, je bez smyslové poruchy, která by omezovala orientaci či komunikaci, bez motorického deficitu, kardiopulmonálně kompenzovaný, kontinentní. Ostatní onemocnění dle PK MPSV neomezují zásadním způsobem funkční schopnosti ve vztahu k vykonávání základních životních potřeb. PK MPSV prostudovala sociální šetření ze dne 26. 8. 2016, přičemž sociální šetření nekoreluje se zdravotním stavem žalobce dle doložené zdravotní dokumentace a opírá se o údaje sdělené pečující osobou. Udávaná poskytovaná pomoc je nad rámec potřeby vyplývající z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 6. Zákonná zástupkyně následně požadovala účast žalobce a sebe samé při jednání PK MPSV, přičemž tyto skutečnosti shledal žalovaný jako důvodné k vyžádání doplňujícího posouzení PK MPSV, proto si vyžádal další posouzení zdravotního stavu žalobce. Zdravotní stav žalobce byl znovu přezkoumán a zhodnocen na jednání PK MPSV dne 31. 10. 2018 za přítomnosti žalobce a jeho zákonné zástupkyně. Po opětovném prostudování podkladové dokumentace i nově doložených nálezů vyhodnotila PK MPSV skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku, a neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru. Nálezy předložené v průběhu odvolacího řízení nepřinášejí jiné posudkově významné skutečnosti, které by PK MPSV nebyly známy. Při jednání PK MPSV při přešetření přísedící neuroložkou byl žalobce bez lateralizace, bez kloubního omezení, bez známek těžké poruchy duševních, mentálních funkčních schopností. 7. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že mezi podklady pro rozhodnutí nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro rozhodování. Posudkový závěr PK MPSV je náležitě odůvodněn a PK MPSV se v něm vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Proto po prostudování vyžádaného posudku dospěl žalovaný k závěru, že posudkový závěr lze považovat za úplný a přesvědčivý. K žalobcem tvrzeným nezvládaným základním životním potřebám konstatoval žalovaný s ohledem na závěry PK MPSV následující. 8. PK MPSV neshledala objektivní medicínský podklad ve zdravotním stavu žalobce pro uznání základní životní potřeby mobility za nezvládanou. Dolní končetiny žalobce neztratily svou funkci, plni funkci opěrnou i dynamickou, z neurologického hlediska není dokumentované paretické/plegické postižení dolních končetin, z ortopedického hlediska není závažně omezena hybnost kyčelních a kolenních kloubů. Žalobce je schopen zvládat vstávání i usedání, stoj zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem v dosahu alespoň 200 metrů, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky. Není odkázán na invalidní vozík. 9. Stran základní životní potřeby orientace uvedla PK MPSV, že je žalobce orientovaný místem, osobou a má intelektově dostatečné duševní schopnosti. Není u něj dokumentována závažná porucha smyslových funkcí, která by bránila poznávání a rozeznávání zrakem a sluchem. Jeho smyslové a duševní schopnosti jsou dostatečné k chápání toho, kdo je a kde se nachází, má i přiměřené duševní kompetence přiměřené věku ke zvládání základních životních potřeb v přirozeném sociálním prostředí. U žalobce nebyla prokázána oboustranná praktická nebo úplná hluchota, slepota, hluchoslepota. Nebyla prokázána střední, těžká nebo hluboká mentální retardace, ani středně těžká a těžká demence, těžké psychické postižení s prokazatelnými dlouhodobými těžkými poruchami orientace. 10. K základní životní potřebě komunikace PK MPSV konstatovala, že u žalobce nebyla prokázána praktická a úplná nevidomost obou očí, praktická nebo úplná hluchota, těžké formy hluchoslepoty, poruchy řeči. Nebyla prokázána střední, těžká nebo hluboká mentální retardace s průměrnou hodnotou IQ obvykle nižší než 50, nebo středně těžká a těžká demence, ani jiné těžké psychické postižení s prokazatelnými dlouhodobými těžkými poruchami komunikace. Žalobce byl schopen se dorozumět a porozumět mluvenou srozumitelnou řečí, neztratil schopnost psát. 11. Stran základní životní potřeby stravování PK MPSV uvedla, že žalobce je schopen si vybrat hotovou stravu v pevném i tekutém stavu a dát na talíř, nalít nápoj, posunout na místo konzumace, najíst se a napít se. Dietu nedrží. Nebyly u něj prokázány anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin, nebo anatomické ztráty podstatných částí obou horních končetin s nemožností vy