3 Ads 50/2013 — Nejvyšší správní soud

33 A 50/2020- 49 - text 14 33 A 50/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci žalobce: A. Š. zastoupen zákonnou zástupkyní Ing. H. Š. oba bytem ………….. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2020, č. j. MPSV-2020/153825-921, sp. zn. SZ/MPSV-2019/201718-921, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 4. 9. 2019, č. j. 279928/2019/BBA, nepřiznal žalobci příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“). Dle zdravotního posudku městské správy sociálního zabezpečení žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá 1 základní životní potřebu – osobní aktivity. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. II. Žaloba 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Namítá, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, došlo k překvapivému rozhodnutí a žalovaný nevycházel z podkladové dokumentace a nevypořádal se se vznesenými námitkami. Žalovaný při vlastním vyšetření žalobce používal manipulativní a návodné otázky, neprováděl vyšetření na základě diagnostických metod a nevyužil přítomnosti dalšího odborníka před posudkovou komisí. Žalovaný sám popírá kvalitu provedeného sociálního šetření („Sociální šetření se opírá o údaje sdělené pečující osobou“), jehož výsledky nezákonně nezohlednil, aniž by však jinak zkoumal schopnosti žalobce v přirozeném prostředí. 3. Žalobci je diagnostikován Aspergerův syndrom s komorbidními projevy poruchy aktivity a pozornosti – postižení ve všech oblastech autistické triády; též s narušením komunikačních schopností charakteru dyslálie. Porucha autistického spektra se typicky projevuje poruchou orientace a komunikace. Je však zjevné, že staří posudkoví lékaři mají tyto osoby spíše za nevychované děti. Stejným způsobem se posudková komise chovala i při osobním jednání se žalobcem za přítomnosti matky a psychologa Mgr. B. 4. Žalobce samostatně nezvládá základní životní potřebu mobility. K cestě do školy i jinam potřebuje doprovod, neboť jinak by bez uvážení vběhl pod auto, nedošel do cíle své cesty. Není schopen koordinovat svůj pohyb s myšlenkami na cíl a plánovat a úzkostně reaguje na hlasité podněty. Zvládání mobility dle žalobce není dáno jen fyzickou poruchou pohybového aparátu, ale je nutné je hodnotit dle § 3 písm. g) zákona o sociálních službách též s ohledem na duševní, smyslové nebo kombinované postižení. Se vznesenými námitkami se správní orgány nevypořádaly. 5. Žalobce má opožděný vývoj řeči a narušené chování. Nelze dovozovat, že žalobce se přiměřeně orientuje v situaci odpovídající jeho věku (např. zdravé děti jsou schopny sedět a poslouchat výklad ve škole, v tělocviku zvládají usměrněné cvičení, dokáží dát ve dveřích přednost druhé osobě, pozdravit, na povel se ztišit). Žalobce nezvládá orientaci, protože není schopen reflektovat tyto běžné situace. Je nutný speciální přístup, aby byl schopen v daných situacích reagovat. Doložené zprávy popisují u žalobce sníženou orientaci v čase a komunikaci, problematickou adaptaci na školní zátěž. Je nutná celodenní mimořádná péče matky, která si de facto nemůže najít žádné zaměstnání. Žalobce se rychle unaví a nezvládá běžné školní tempo. 6. Přímo o snížené orientaci v čase i prostoru hovoří ve svých zprávách také MUDr. K.: „Patrná je snížená orientace v čase. Prostorová orientace přítomna na dobře známých místech a trasách po nácviku, je výrazně zhoršena úzkostí separačního charakteru až na úrovni paniky (odmítá spát sám, sám neusne), tento stav je potenciálně ohrožující – pacient obecně není schopen vyhodnotit věku přiměřené nebezpečné situace; v afektu hrozí zesílení impulzivního chování s možností nekontrolovatelného chování, např. přebíhání přes silnici apod.“ Sníženou orientaci v čase dokládá i zpráva z logopedie PaedDr. L. N. a psychologa Mgr. B.: „Přetrvávají potíže v praktické orientaci v běžných životních situacích. Když se naruší očekávaný režim, má s tím problém, obtížně se adaptuje.“ 7. Žalovaný se k základní životní potřebě orientace vyjádřil prostým konstatováním, že není dokumentovaná závažná porucha smyslových funkcí, která by bránila rozeznávat zrakem a sluchem, což je však pouze jedno z hledisek. Žalovaný se nevypořádal s předloženými důkazy, posudek je nekonkrétní, nepřiměřeně stručný a nepřesvědčivý. 8. Žalobce nezvládá ani základní životní potřebu komunikace. Komunikuje nestandardním způsobem, ke komunikaci užívá obrázky, má vývojovou poruchu řeči. Z lékařských zpráv vyplývá, že v komunikaci je snížená reciprocita a snížené projevy přímého zájmu o druhé osoby. Řeč je pseudoadultně působící, jednosměrná převážně. Dle zpráv MUDr. V. žalobce není schopen komunikovat běžnou formou. Je nutné užití obrázků a speciálních technik komunikace, je narušena technika řeči. Není schopen přijímat běžné pokyny a dávat je do souvislostí, neřekne si, že ho něco bolí, nevysvětlí běžné obtíže. Dle zprávy MUDr. K. je v komunikaci zřetelně snížena orientace – konkretistické a doslovné chápání řečeného, nechápe metaforu, nadsázku, přirovnání, obecně abstrakci. V sociální situaci rovněž – nediferencuje spolehlivě účelové jednání druhých osob, zvýšené riziko zneužitelnosti. Snížena reciprocita a snížené projevy přímého zájmu o druhé osoby. Dle zprávy Mgr. B. se v komunikaci s žalobcem osvědčuje vizualizace, vyhovují mu instrukce v algoritmické podobě (potřebuje jasné a stručné instrukce k provedení úkolu). Nezvládání komunikace dokládá i to, že ve škole museli zavést šeptací krabičku, do které má žalobce své výhrady zašeptat, aby nerušil okolí. Dle psycholožky Mgr. H. je pro žalobce obtížné porozumět situaci i tomu, co mu další osoba říká. Rušivým elementem v jeho komunikaci je také potřeba opravovat ostatní tak, aby říkali slova, která se mu líbí. Dochází k tomu, že neadekvátně vyjadřuje své potřeby např. křikem a dalšími nevhodnými způsoby. 9. I posudková komise ověřila při jednání, že žalobce skáče do řeči, opravuje, co bylo kým řečeno, do svých oblíbených tvarů. V posudku se dále uvádí, že žalobce je usměrnitelný. Usměrnitelnost žalobce, a to nikoli pouze v komunikaci, je dána mimořádnou každodenní celodenní péčí, která svým rozsahem a intenzitou převyšuje péči o stejně staré zdravé dítě. Také zpráva ze Speciálně pedagogického centra ze dne 13. 12. 2018 uvádí, že žalobce „hovoří v jednodušších větách, řeč je místy agramatická. Celkově je komunikace typově zvláštní. S porozuměním složitějších instrukcí má Toník v některých subtestech potíže, je třeba je vícekrát opakovat, připomínat konkrétní požadavek. Chlapec má výrazné potíže s porozuměním.“ Také v případě této základní životní potřeby je posudek žalovaného nepodložený, nepřiměřeně stručný a nepřesvědčivý. 10. Také základní životní potřebu stravování žalobce nezvládá. Zpráva MUDr. K. ze dne 31. 8. 2018 uvádí vysokou selektivitu v oblasti jídla; trvání na určitém uspořádání vnější reality a neschopnost se najíst s příborem, případně neschopnost nalít samostatně nápoj. Žalovaný se vůbec nevypořádal s tvrzením lékařské zprávy, že žalobce potřebuje při mytí, česání, přijímání stravy a oblékání každodenní dohled nebo pomoc ve srovnání se zdravými vrstevníky. 11. Žalobce je při své diagnóze neschopen vzít a obléci si nachystané oblečení. Je nutné je nachystat přesně. Nedokáže řešit nastalou situaci (např. tričko spadne na zem). Ve zprávě ze dne 27. 3. 2018 MUDr. L. uvádí neobratnost jemné a hrubé motoriky, ve zprávě ze dne 21. 5. 2019 uvádí zvláštnost chování v oblékání – potřeba rukavic na veškerou činnost. Současně popisuje neschopnost rozeznat rub a líc, neschopnost zacházet s oblečením přiměřeně věku. MUDr. K. ve zprávě ze dne 31. 8. 2018 popisuje závažnou rigiditu – žalobce lpí na konkrétní formě oděvů a jejich kombinaci, oblékne si gumáky, i když nejsou kaluže, problém se zapínáním zipu, knoflíků, nezaváže tkaničky. 12. Při výkonu fyziologické potřeby je běžné, že se dítě v žalobcově věku očistí samo. Dle sociálního šetření i zprávy MUDr. L. ze dne 21. 5. 2019 žalobce nezvládá očistu po velké potřebě, je mu to nepříjemné, na očistu nutný dohled. Jak dokládají zprávy MUDr. V., žalobce „Nezvládá přiměřené oblékání a obouvání. Není schopno pracovat na úrovni zdravého vrstevníka. Stejně tak je neschopen běžného stravování. Konzumace je zásadně ovlivněna stylem práce s dítětem. I přes to není schopen jíst pravidelně, způsobem běžným a obvyklé potraviny. K tomu pak přináleží jeho neschopnost dodržovat pravidla tělesné hygieny samostatně a běžně. Nerozezná špinavé/čisté. Odmítá očistu těla, pokud není provedena přesně stanovenými postupy v určitém prostoru.“ 13. Ve vztahu namítaným základním životním potřebám zjevně nedo