1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 9/2021- 117 - text 13 65 A 9/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci navrhovatele: obec Kostice sídlem nám. Osvobození 445/14, 691 52 Kostice zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Jurečkou sídlem Sadová 1688/1, 695 01 Hodonín proti odpůrci: Jihomoravský kraj sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno zastoupený advokátem JUDr. Petrem Fialou sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno za účasti: NET4GAS, s.r.o., IČ 27260364 sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 21 Praha 4 zastoupený advokátem Mgr. Vítem Stehlíkem sídlem Na Příkopě 854/14, 110 00 Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydaného Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2836/20/Z33, účinného ode dne 31. 10. 2020 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 29. 10. 2021 doručeným krajskému soudu téhož dne domáhal zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydaného Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2836/20/Z33, účinného ode dne 31. 10. 2020 (dále jen „aktualizace zásad územního rozvoje“). II. Obsah návrhu 2. Navrhovatel vymezil celkem 5 bodů, na základě nichž dovozuje nezákonnost vydané aktualizace zásad územního rozvoje. 3. Usnesení zastupitelstva Jihomoravského kraje, kterým byla aktualizace zásad územního rozvoje schválena, je neurčité a není v něm dána jasná vůle, neboť není přesně uvedeno, co znamená pojem „podle návrhu uvedeného v příloze zápisu“. V době hlasování zastupitelstva nemohl existovat zápis ani přílohy, jelikož se zápis vyhotovuje do 10 dnů od jednání zastupitelstva. V důsledku toho je uvedené usnesení neplatné a neurčité. Naopak mělo být odkázáno na přílohu samotného usnesení, aby bylo zřejmé, o čem přesně členové zastupitelstva hlasovali a vytvářeli tak vůli územně samosprávného celku. 4. V průběhu přijímání aktualizace zásad územního rozvoje došlo k nezákonnému postupu ve způsobu projednání týkajícího se účasti veřejnosti, jejíž práva byla porušena. Veřejnosti bylo upřeno právo podávat ústní připomínky. Projednávání se odehrávalo formou vzdáleného přístupu, v důsledku čehož veřejnost nemohla podávat ústní připomínky, ani se přímo účastnit samotného projednávání. Na základě aplikace metodiky Ministerstva pro místní rozvoj odpůrcem byly znevýhodněny osoby bez přístupu k internetu. Odpůrce přitom mohl vyčkat na lepší pandemickou situaci. 5. Nezákonnost navrhovatel spatřuje rovněž v rámci rozhodování o námitkách. I v tomto případě bylo usnesení zastupitelstva formulováno „uveden v kapitole J) textové části odůvodnění přílohy zápisu“, ale v době hlasování zápis z jednání zastupitelstva nemohl existovat, stejně tak ani jeho přílohy. Navíc odpůrce nedostatečně vypořádal podané námitky. U námitky N 01 podané městem Břeclav uvedl, že této námitce „vyhovuje částečně“, ale neuvedl již, v jaké části bylo vyhověno, navíc ve výroku k této námitce chybí, že se ve zbytku tato námitka zamítá. V důsledku toho je rozhodnutí o této námitce neúplné a neurčité, tudíž i nepřezkoumatelné. Námitky podané samotným navrhovatelem pak byly vyřízeny povrchně. Odpůrce se nevypořádal se všemi skutečnostmi, zejména zásahem do územní samosprávy, zvětšením omezení možnosti využití území v katastrálním území navrhovatelem nebo zásahem do jeho vlastnického práva. Dále neodůvodnil přiměřenost zásahu do samostatné působnosti navrhovatele. Tímto byly porušeny rovněž základní zásady činnosti správních orgánů. Ve vztahu k aktualizaci zásad územního rozvoje přijatému řešení uváděl svá tvrzení obsažená v podaných námitkách, tj. přesvědčení o vhodnosti zachování původní trasy koridoru plynovodu (označeného TEP03) neomezující možnosti využitelnosti pozemků na území navrhovatele v místech, kde jsou navrženy územní rezervy, či aby nevznikaly další limity v území, které je již nyní zatíženo ochrannými a bezpečnostními pásmy ochrany VTL plynovodu. Nové vedení koridoru vytváří zásah do území, byť je tento koridor TEP03 částečně vede v souběhu se stávajícím VTL plynovodem jiného vlastníka, tak jeho trasu zcela nekopíruje, nadto je nově navrhovaná trasa delší. Lze připomenout, že trasa koridoru se může měnit ještě i v územním řízení. V rámci aktualizace zásad územního rozvoje tak byl respektován jediný zájem, a to zájem soukromoprávního subjektu na finančním výsledku celého stavebního řešení koridoru, zatímco zájmem obcí se odpůrce nezabýval. 6. Podle navrhovatele nezákonnost aktualizace zásad územního rozvoje spočívá rovněž při postupu dle § 40 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném ke dni vydání aktualizace zásad územního rozvoje (dále jen „stavební zákon“). Nesouhlasí s jejím hodnocením s Politikou územního rozvoje, územním plánováním a požadavky stavebního zákona. Bude se jednat o nový liniový prvek v krajině, který bude indikovat nové případné střety s hodnotami území. 7. V neposlední řadě navrhovatel uvádí nezákonnost při aplikaci proporcionality, jelikož se odpůrce zásahem do samostatné působnosti navrhovatele vůbec nezabýval, ačkoliv to uplatnil ve svých námitkách proti aktualizaci zásad územního rozvoje. Neakceptoval ani závěry plynoucí z usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. III. ÚS 2833/19, spočívající v minimalizaci zásahu do samostatné působnosti obce při stanovení funkčního využití území a jeho rozvoji při splnění všech cílů a zásad územního plánování. Napadená aktualizace zásad územního rozvoje tak byla vydána v rozporu se zásadou přiměřenosti. Navíc nebyly poskytnuty technické parametry navrhovaného plynovodu a existuje vhodnější řešení méně zasahující do samostatné působnosti obce. III. Vyjádření odpůrce 8. Odpůrce se k podanému návrhu vyjádřil podáním ze dne 9. 12. 2021, v němž poukázal na shodnost návrhových námitek s námitkami, které navrhovatel podal proti aktualizaci zásad územního rozvoje. V kapitole A odůvodnění aktualizace zásad územního rozvoje podrobně popsal postup jejího pořízení. Slovní spojení „podle návrhu uvedeného v příloze zápisu“ se vztahuje k výsledku, tj. odkazuje čtenáře zápisu na jeho přílohu. Členové zastupitelstva měli v době hlasování všechny potřebné informace. Způsob projednání dálkovým přístupem odpůrce zvolil již při aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, která již byla rovněž řešena krajským soudem, přičemž zvolený způsob projednání soud nezpochybnil (odpůrce odkázal na věc projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 65 A 6/2021). Navrhovatel ve svém právu zkrácen nebyl a práva využil, neboť podal námitku, se kterou odpůrce v odůvodnění vypořádal (kapitola A odůvodnění). Ve vztahu k nevypořádání se s námitkou podanou Břeclaví odpůrce poukázal na nedostatek aktivní legitimace navrhovatele k této námitce. K nové trase plynovodu uvedl, že tato vede prakticky v souběhu s plynovodem stávajícím, změna trasy koridoru k další fragmentaci nevede, navíc tato nová trasa vede dál od zastavěného území navrhovatele a vede stávajícím ochranným pásmem koridoru. Podle odpůrce tak byl zásah do samosprávy přiměřený. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 9. Osoba zúčastněná na řízení se k dané věci vyjádřila podáním ze dne 10. 1. 2022, v němž argumentovala ve shodě s odpůrcem a navrhla zamítnutí návrhu. Na základě zahájení přípravy dokumentace pro vydání územního rozhodnutí dospěla k návrhu konkrétního umístění trasy záměru, přičemž ve dvou oblastech se preferovaným řešením ukázalo umístění záměru mimo oblast vymezenou původním koridorem TEP03 (mj. i katastrální území navrhovatele). Proto došlo ke zpracování návrhu aktualizace zásad územního rozvoje. V této souvislosti argumentovala technickými aspekty vedoucími k umístění záměru mimo původní koridor. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud v Brně na základě včas podaného návrhu přezkoumal napadenou aktualizaci zásad územního rozvoje (tato je opatřením obecné povahy), vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době přijetí této aktualizace (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). O návrhu soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. za splnění podmínek § 76 odst. 1 ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 11. Soud konstatuje, že návrh byl podán v zákonné lhůtě (dle § 101b odst. 1 s. ř. s.) a navrhovatel je procesně legitimován k podání návrhu. Aktivně legitimován k podání návrhu je podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ten