5 Afs 62/2008 — Nejvyšší správní soud

30 Af 52/2020- 38 - text 8 30 Af 52/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: M. Z. zastoupen advokátkou JUDr. Naděždou Zetkovou sídlem Vidče 509, pracoviště Bezručova 206, Rožnov pod Radhoštěm proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2020, č. j. 21661/20/5100-31461-709097 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o zamítnutí žalobcova odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 30. 12. 2019, č. j. 2140332/19/3312-70462-803381 - platebnímu výměru na daň z převodu nemovitostí (dále jen „platební výměr“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce je přesvědčen, že podstatou sporu je to, zda nemovitosti, resp. spoluvlastnický podíl na nemovitostech vložených žalobcem do obchodní společnosti RentaCom a.s. (dále jen „RentaCom“) a následně s tím spojené akcie jsou ve společném jmění manželů a zda tato skutečnost má podstatný vliv na řešení předmětné věci a také různý výklad pojmu „zánik účasti společníka“. Žalobce se s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2008, sp. zn. IV. ÚS 814/06 dovolává teleologického výkladu. 3. Dále žalobce uvádí, že spoluvlastnický podíl na nemovitostech vložených do RentaCom nabyl v období 2011 a 2012, a to za trvání manželství s paní I. Z. uzavřeného dne 22. 9. 1984. Jejich společné jmění manželů bylo zúženo teprve rozsudkem soudu, který nabyl právní moci dne 13. 2.2013. Skutečnost, že v kupních smlouvách nebylo uvedeno, že kupní cena byla hrazena z prostředků spadajících do společného jmění manželů, nemá na nabytí předmětného spoluvlastnického podílu do společného jmění manželů žádný význam. 4. Žalobce namítá, že v případě vkladu nemovitostí ve společném jmění manželů do základního jmění obchodní společnosti uplatňují osvobození od daně oba manželé, aby nemovitost sdílela společný osud. Na podporu své argumentace žalobce cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č. j. 7 Afs 29/2003-65. Žalobci je známo, že z citovaného rozsudku plyne, že společníkem se stává pouze ten manžel, který podíl nabyl a že „[r]ozhodným subjektem pro posouzení osvobození od daně je v daném případě manžel O. D., neboť jen on se stal společníkem společnosti ICEC WOOD, spol. s r. o., a od jeho účasti je tedy nutno odvíjet i nárok na osvobození od daně“. 5. Žalobce je však přesvědčen, že pokud se dostalo osvobození od daně oběma manželům, tedy osvobození, které zákon přiznává i manželce, aniž by ona sama konkrétně naplnila jeho podmínky již při vkladu, měl by tento postup být zachován logicky později i v situaci, kdy dochází u manželů fakticky i právně ke střídání jejich členství ve společnosti. Podmínka setrvání účasti společníka ve společnosti má podle žalobce ve vztahu ke společnému jmění manželů a institutu manželství absurdní důsledky. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout, jelikož vznesené námitky považuje za nedůvodné. Odkazuje na napadené rozhodnutí a argumentuje ke každému žalobnímu bodu. IV. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), a sice souhlasu účastníků. 8. Dle § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti. 10. Žalobce vložil při založení RentaCom do základního kapitálu této obchodní společnosti podíl ve výši ideální ¼ na nemovitých věcech v k. ú. Pržno, blíže specifikovaných v prohlášení vkladatelů o vložení spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech do obchodní společnosti ze dne 28. 12.2012. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vznikly dnem 11. 3. 2013 (viz rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj sp. zn. V-607/2013-810). Základní kapitál RentaCom byl rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovití hodnotě [15 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč (A01 – A15); 4 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 500 000 Kč (B01-B04); 4 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 50 000 Kč (C01-C04)]. Žalobce nabyl 2 kusy kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, 1 kus kmenové akcie na jméno o jmenovité hodnotě 500 000 Kč a 1 kus kmenové akcie na jméno o jmenovité hodnotě 50 000 Kč. O tomto právním jednání byl sepsán notářský zápis Mgr. E. V., notářkou, ze dne 28. 12.2012, sp. zn. NZ 265/2012, N 296/2012. 11. Dne 12. 6. 2013 podal žalobce přiznání k dani z převodu nemovitostí, v němž uplatnil nárok na osvobození od daně podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon o trojdani“), ve znění účinném pro období rozhodné pro stanovení daňové povinnosti žalobce, tj. ke dni 11. 3. 2013. 12. Součástí správního spisu je rovněž rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí, ze dne 9. 1. 2013, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2013 a kterým zmíněný okresní soud rozhodl tak, že společné jmění manželů I. a M. Z. vzniklé uzavřením manželství dne 22. 9. 1984 se zužuje až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Součástí správního spisu je také notářský zápis ze dne 13. 6. 2014, sp. zn. NZ 212/2014, N 243/2014, jehož přílohou je seznam akcionářů ke dni 13. 6. 2014 a dále notářský zápis ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. NZ 248/2016, N 253/2016, jehož přílohou je seznam akcionářů ke dni 11. 10. 2016. 13. Výzvou ze dne 9. 11. 2018 správce daně vyzval žalobce k prokázání skutečnosti, že trvá jeho účast v RentaCom. V reakci na výzvu žalobce správci daně sdělil, že akcie RentaCom nabyl za trvání manželství s paní I. Z. a ze společných finančních prostředků, tudíž se dle jeho názoru jedná o majetek, který je součástí společného jmění manželů. V důsledku dohody s předsedou představenstva RentaCom a v důsledku zajištění transparentnosti při hlasování na valných hromadách obchodní společnosti začala vystupovat jako nositelka práv a povinností paní I. Z. Proto byly akcie nově vedeny na její jméno. Manželka žalobce je akcionářem doposud. Jako důkazní prostředek přiložil žalobce fotokopie akcií emitovaných 15. 1. 2018, které jsou v držení jeho manželky. V případě společného jmění manželů nemůže darovat, prodat apod. obecně převést majetek ve společném jmění manželů jeden z manželů na druhého z manželů. Podle názoru žalobce jsou nadále splněny podmínky pro osvobození od daně podle § 20 odst. 6 zákona o trojdani. 14. Správce daně platebním výměrem vyměřil žalobci daň z převodu nemovitostí ve výši 120 000 Kč, jelikož neprokázal, že byly splněny podmínky pro osvobození od daně. V odůvodnění platebního výměru správce daně mimo jiné uvedl, že vzhledem k tomu, že se žalobce stal účastníkem RentaCom až poté, co bylo společné jmění manželů zúženo (právní účinky vkladu prohlášení vkladatelů do obchodní společnosti nastaly dne 3. 11. 2013), nemohl nabýt akcie RentaCom do společného jmění manželů a ani v současnosti, kdy má tyto akcie v držení paní I. Z., nemohou být tyto akcie součástí společného jmění manželů. Pokud akcionář přestane být vlastníkem akcií obchodní společnosti, zanikne i jeho účast v této společnosti, neboť právě s akcií jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov společnosti na jejím řízení, zisku a likvidačním zůstatku při zániku společnosti (§ 155 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném v roce 2013). Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání. 15. V odvolání žalobce mimo jiné argumentoval, že spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech nabyl za trvání maželství s paní I. Z. a platí, že takto nabyté věci jsou ve společném jmění manželů. Rovněž akcie nabyl za trvání manželství. Stal-li se jeden z manželů společníkem obchodní společnosti za trvání manželství, jeho práva a povinnosti společníka vyjádřené jejich majetkovou hodnotou jsou ve společném jmění manželů. 16. Napadeným ro