10 As 258/2017 — Nejvyšší správní soud

62 A 24/2021- 156 - text 13 pokračování 62 A 24/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. sídlem Soběšická 820/156, Brno zastoupen Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem sídlem Na Florenci 2116/15, Praha proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, Praha za účasti: městys Luka nad Jihlavou sídlem 1. máje 76, Luka nad Jihlavou zastoupena Mgr. Petrem Šmídem, advokátem sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.1.2021, č.j. 1045/2021-MZE-15111, sp. zn. 56VH9411/2019-15111, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 12.1.2021, č.j. 1045/2021-MZE-15111, sp. zn. 56VH9411/2019-15111, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám Mgr. Marka Vojáčka, advokáta, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného dne 12.1.2021, č.j. 1045/2021-MZE-15111, sp. zn. 56VH9411/2019-15111, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), ze dne 31.1.2019, č.j. KUJI 7859/2019, kterým krajský úřad podle § 6 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 274/2001 Sb.“), zrušil povolení žalobce k provozování vodohospodářského majetku specifikovaného v rozhodnutí krajského úřadu ze dne 3.5.2004, č.j. KUJI 6705/2004 OLVHZ, KUJIP007J27B, ve znění navazujících rozhodnutí (identifikační číslo majetkové evidence /dále jen „IČME“/ 6105-688703-48460915-3/1 „Samostatná kanalizace Luka nad Jihlavou na ČOV“ a IČME 6105-688703-48460915-3/2 „Samostatná kanalizace Luka nad Jihlavou do VK“) a dále zrušil rozhodnutí krajského úřadu, OŽP ze dne 14.7.2016, č.j. KUJI 5474082016, sp. zn. OŽP 942/2016 BI-8, k majetku IČME 6105-688703-48460915-1/3 „Vodovod Luka nad Jihlavou – Otín“). 2. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí krajský úřad odložil vykonatelnost rozhodnutí ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování výše uvedeného majetku (vyjma majetku evidovaného pod IČME 6105-688703-48460915-3/2) pro nového provozovatele. 3. Důvodem, pro který krajský úřad zrušil povolení k provozování vodohospodářského majetku evidovaného pod IČME 6105-688703-48460915-3/1 je skutečnost, že vlastníkem majetku, pro který je povolení rušeno, je městys Luka nad Jihlavou (osoba zúčastněná na řízení). Podle krajského úřadu se jedná o majetek, na který jsou uzavřeny dohody o převodu investorství a o převodu hmotného majetku. Na majetek, který byl předmětem dohod o převodu investorství je třeba podle krajského úřadu nahlížet jako na majetek vložený osobou zúčastněnou na řízení do Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen „Svaz“) od 1.1.2001, tedy jako na majetek, ke kterému osobě zúčastněné na řízení svědčilo vlastnické právo. Pokud jde o majetek evidovaný pod IČME 6105-688703-48460915-3/2, jedná se o dešťovou kanalizaci, na kterou se zákon č. 274/2001 Sb. nevztahuje. Pokud jde o vodohospodářský majetek IČME 6105-688703-48460915-1/3 „Vodovod Luka nad Jihlavou – Otín“, jedná se o majetek, na který byla mezi osobou zúčastněnou na řízení a Svazem uzavřena dohoda o převodu investorství; jedná se tudíž o majetek ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení. 4. Žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím ze dne 14.5.2019, č.j. 16120/2019-MZE-15111, které bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30.9.2020, č.j. 31 A 101/2019-113, a to z důvodů nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí. V návaznosti na citovaný rozsudek žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že zamítl odvolaní žalobce a Svazu a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. I. Shrnutí žalobní argumentace 5. Žalobce namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Pro zrušení povolení žalobce provozovat vodovod nebyly splněny podmínky dle § 6 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb.; žalobce prokázal, že má jak se Svazem, tak s osobou zúčastněnou na řízení uzavřenou platnou smlouvu o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu ze dne 17.12.1996, ve znění pozdějších dodatků (dále jen „provozní smlouva“), která byla prodloužena minimálně do roku 2025. Žalovaný se podle žalobce přezkoumatelným způsobem nevypořádal s otázkou vlastnického práva k danému vodohospodářskému majetku, když dovodil, že vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení. Pokud žalovaný odkazoval na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2017, č.j. 72 Co 153/2017-650, jehož správnost žalobce rozporoval, tak žalovaný tyto námitky opět pominul. Žalobce má za to, že to byl Okresní soud v Jihlavě, jehož rozsudek byl citovaným usnesením zrušen, který věcně správně a komplexně vypořádal povahu dohod o převodu investorství (rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7.2.2017, č.j. 108 C 32/2016-621). 6. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí se týká výhradě majetku, jehož vlastníkem je Svaz, neboť se jedná o majetek vložený a majetek vybudovaný vlastní činností Svazu, což dovozuje podrobnou argumentací. Žalovaný se námitkami týkajícími se vlastnictví tohoto majetku Svazem opět nezbýval, pouze stroze přebral závěry obsažené v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2017, č.j. 72 Co 153/2017-650, které však nelze v posuzované věci aplikovat, neboť jsou rozporné mimo jiné se závěry rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.11.2020, č.j. 62 A 152/2018-102. 7. Žalobce rovněž namítá, že závěry správních orgánů o neexistenci vlastnického práva Svazu k majetku vloženému na základě dohod o převodu hmotného majetku ze dne 30.12.1997, ze dne 28.12.1998 a ze dne 27.12.2000 (dále jen „dohody o převodu hmotného majetku“) z důvodu neschválení těchto dohod zastupitelstvem obce, jsou nesprávné a nezákonné. 8. Žalobce rovněž s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2018, č.j. 26 Cdo 4497/2017-337, argumentuje ve prospěch závěru, že i kdyby byl předmětný majetek ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, tak by práva a povinnosti pronajímatele z provozní smlouvy ex lege přešly na osobu zúčastněnou na řízení a provozní smlouva by tak byla stále platná. 9. Žalobce rovněž podrobnou argumentací dovozuje, že odstoupení osoby zúčastněné na řízení od provozní smlouvy nemohlo být učiněno platně. 10. Svoji argumentaci žalobce doplnil v podané replice a s ohledem na výše uvedené navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí krajského úřadu zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 11. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné a zdůrazňuje, že na majetek pořízený na základě dohod o převodu investorství je třeba nahlížet jako na majetek, k němuž svědčilo vlastnické právo osobě zúčastněné na řízení. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení 12. Osoba zúčastněná na řízení k podané žalobě odkazuje na napadené rozhodnutí, které má za věcně správné, a argumentuje ve prospěch svého vlastnického práva k předmětnému majetku. Osoba zúčastněná na řízení má zato, že by žaloba měla být jako nedůvodná zamítnuta. IV. Posouzení věci 13. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 14. Zdejší soud s ohledem na souvislost posuzovaných právních otázek v této věci a ve věcech sporů téhož žalobce a téhož žalovaného evidovaných u zdejšího soudu pod sp. zn. 62 A 160/2020 a pod sp. zn. 62 A 86/2021 se zohledněním zásady procesní ekonomie rozhodoval ve všech těchto věcech současně, tudíž v nyní posuzované věci přednostně (§ 56 odst. 1 s.ř.s.). 15. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 16. V posuzované věci není sporu o tom, že městys Luka nad Jihlavou ukončila své členství ve Svazu ke dni 1.1.2015. Sporné je splnění zákonných podmínek pro zrušení povolení žalobce k provozování části vodohospodářského majetku podle § 6 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. z důvodu nesplnění podmínek podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 274/2001 Sb. a s tím související otázka, zda osoba zú