8 Afs 80/2007 — Nejvyšší správní soud

29 Af 21/2022- 88 - text 16 29 Af 21/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: KOVO-Kopeček s.r.o., IČ: 29309115 sídlem Drnovice 89, 679 76 Drnovice zastoupený advokátem JUDr. Janem Streličkou sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2022, č. j. 1001/22/5200-11434-711926, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 24. 1. 2022, č. j. 1001/22/5200-11434-711926 (dále také „napadené rozhodnutí“) žalovaný změnil dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 11. 9. 2020, č. j. 4054512/20/3007-50524-704522 a č. j. 4054636/20/3007-50524-704522, kterými byla podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a podle § 147 a § 143 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016 a roku 2017 a současně byla uložena zákonná povinnost uhradit penále. V rámci odvolacího řízení žalovaný změnil dodatečné platební výměry tak, že snížil doměřenou daň z příjmu právnických osob (dále též „DPPO“) za jednotlivá zdaňovací období. 2. Žaloba směřuje proti napadenému rozhodnutí v části, v níž žalovaný potvrdil výrok dodatečného platebního výměru na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016 v části zvýšení základu DPPO o částku ve výši 386 290 Kč a současně o zvýšení základu daně o částku neodvedené daně z přidané hodnoty ve výši 97 921 Kč z důvodu „neuspokojivého doložení rozdílu ceny prodávaného pozemku mezi spojenými osobami od ceny, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek“ přičemž předmětem sporu činí zejména otázku právního posouzení určení základu DPPO v kontextu § 56 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Sporným je pozemek parc. č. X o výměře 1727 m2, v katastrálním území Drnovice (dále též „Pozemek“). 3. Žalobce DPPO za zdaňovací období roku 2016 doměřenou dodatečným platebním výměrem č. j. 4054512/20/3007-50524-704522 v dalších částech nerozporuje, stejně tak žaloba nesměřuje proti DPPO za zdaňovací období roku 2017 doměřené dodatečným platebním výměrem č. j. 4054636/20/3007-50524-704522. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Napadené rozhodnutí je v uvedené části nezákonné, nepřezkoumatelné a spočívá na nesprávném právním posouzení a nesprávném posouzení skutkového stavu. Žalovaný se řádně nevypořádal s námitkami a argumentací žalobce a s důkazy. 5. Napadené rozhodnutí vychází ze závěrů rozhodnutí žalovaného ve věci DPH, konkrétně rozhodnutí ze dne 26. 2. 2021, č. j. 7319/21/5300-22441-705341 (dále též „rozhodnutí o DPH“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru, kterým byla doměřena DPH ve výši 97 921 Kč a uložena povinnost uhradit penále ve výši 19 584 Kč. Žalovaný bez dalšího aplikoval závěry tohoto rozhodnutí také na stanovení DPPO v souvislosti s úplatným převodem pozemku, ke kterému žalobce uplatnil osvobození od DPH dle § 56 zákona o DPH. Proti rozhodnutí o DPH podal žalobce správní žalobu projednávanou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Af 29/2021. Výsledek tohoto řízení bude určující i pro řízení nynější. Nesprávné právní posouzení věci 6. Závěr, že Pozemek nesplňuje podmínky pro osvobození od DPH, je založen na nesprávné aplikaci obecných právních podmínek a nesprávném výkladu definice stavebního pozemku ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH. Účelem osvobození dodání pozemku od DPH není zahrnout do okruhu stavebních pozemků jakékoliv pozemky, u nichž je možné budoucí zastavění. 7. Pokud by možnost zhotovení stavby měla být z hlediska zákona o DPH dostačující také u obecně formulovaných správních úkonů dle § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH, pak by to bylo v tomto ustanovení uvedeno. Jakýkoliv jiný výklad podmínek osvobození od DPH je tak nesprávný a nemá oporu v účelu sledovaném restriktivním výkladem podmínek osvobození od daně. Správní úkon učiněný v souvislosti s územním plánem by musel zahrnovat konkrétní údaje budoucí stavby pevně spojené se zemí, včetně údajů o umístění. V daném případě nebyl identifikován žádný správní akt, z něhož by vyplývaly parametry umístění budoucí stavby. 8. Nic nevede k závěru, že v době uzavření kupní smlouvy byl Pozemek stavební. Žalobce prokázal opak. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 57 Af 6/2017-36 lze dovodit, že až vydáním stavebního rozhodnutí se pozemky staly stavebními. Rozhodující nebylo, zda a jak jsou pozemky zmiňované v územně plánovací dokumentaci. Z komentářové literatury k § 56 odst. 1 písm. b) zákona o DPH vyplývá, že za podmínek zde uvedených nemůže obstát argumentace žalovaného, podle které měly být splněny podmínky pro navýšení základu daně z příjmů ve smyslu § 23 odst. 3 písm. a) bod 1. a 19. ve spojení s § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nesprávné zjištění skutkového stavu 9. Dle žalovaného je Pozemek stavební s odkazem na územní plán obce Drnovice. Neuvedl však, co konkrétně z něj má vyplývat ve vztahu k Pozemku. Žalovaný vychází ze skutkových okolností nemajících časovou souvislost s převodem Pozemku – vychází z okolností nastalých s odstupem více než jednoho roku od prodeje. Žalovaný svůj závěr opírá o vyjádření stavebního úřadu, který se nemůže vyjadřovat, zda je pozemkem stavební dle daňových zákonů. Absurdní je argumentace, že ve znaleckém posudku (č. 656/28/2016 ze dne 8. 6. 2016) je Pozemek označen jako stavební, pokud na druhou stranu uvádí, že z nosné části znaleckého rozsudku nelze vycházet. Posudek byl vyhotoven za účelem stanovení ceny obvyklé, nikoliv za účelem jeho posouzení jako stavebního ve smyslu zákona o DPH. Dle posudku je Pozemek materiálně zemědělského charakteru. Nesprávné hodnocení důkazů a zjištění skutkového stavu – určení ceny pozemku 10. Nemůže obstát závěr o tom, že žalobce neprokázal, že cena, za níž Pozemek převedl na třetí osobu, byla cenou obvyklou. Žalovaný odmítl závěry znaleckého posudku s tím, že je pravděpodobnější, že byl vyhotoven pro účely daně z převodu nemovitostí. Posudek byl vyhotoven bezprostředně před uzavřením kupní smlouvy, vychází ze skutečností relevantních pro stanovení ceny obvyklé. Nelze dojít k závěru, že je pravděpodobnější jiná cena, zvlášť pokud se obvyklá cena určená správcem daně opírá o vágní závěry týkající se pozemků třetích osob. Žalovaný vybočil ze zákonných mezí uvážení a hodnocení důkazů, k čemuž žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) ze dne 16. 1. 2020, č. j. 8 Afs 23/2018-37. 11. Nelze souhlasit s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. 8. 2015 č. j. 52 Af 14/2014-195. Není jasné, z čeho žalovaný dovodil, že znalecký posudek neobstojí formálním a obsahovým náležitostem. V tom je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Není jasné, co žalovaný dovozuje z právního názoru soudu ohledně nutnosti stejně pečlivého hodnocení znaleckého posudku, pokud toto v daném případě sám nedodržel a preferoval vlastní uvážení založené na ryze subjektivních a vágních okolnostech a domněnkách. Jestliže žalovaný dospěl k závěru, že cena Pozemku má být šestinásobná než ta ve znaleckém posudku, pak je tento závěr nepřezkoumatelný a neudržitelný. 12. Žalobce zrušení napadeného rozhodnutí, případně zrušení platebního výměru správce daně. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 13. Ve vyjádření k žalobě žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení a odkázal na napadené rozhodnutí a setrval na svém právním názoru. Žalovaný nerozporuje vliv doměřené DPH na DPPO, probíhala však dvě řízení, dvě daňové kontroly, skutkový stav byl zjišťován samostatně. Žalobní námitky zcela nesměřují do merita věci, naplnění podmínek § 56 zákona o DPH nebylo rozhodující. Žalobce nevysvětlil a nedoložil zjištěný cenový rozdíl, neunesl tak důkazní břemeno, které jej tížilo. Žalovaný odkazuje na rozsudek NSS ze dne 27. 6. 2007, č. j. 1 Afs 60/2006-97. To, zda jde o stavební pozemek, vyplývá z územního plánu. Účelem bylo vyloučit ty, které nejsou a nemají být předmětem výstavby. Na Pozemku je nyní novostavba rodinného domu. Již roku 2016 byly činěny úkony k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. O záměru žalobce není pochyb. Správce daně dovozoval záměr kupujícího z uceleného obrazu ve smyslu judikatury SDEU (např. C543/11 Woningstiching Maasdriel). Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 57 Af 6/2017-36 nelze jednoznačně vyvodit, že pouze vydáním stavebního povolení je poz