10 As 337/2022 — Nejvyšší správní soud

30 A 74/2022- 292 - text 15 30 A 74/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobců: a) městys Luka nad Jihlavou, IČO: 00286192 sídlem ul. 1. máje 76, Luka nad Jihlavou b) obec Vysoké Studnice, IČO: 42634610 sídlem Vysoké Studnice 122, Vysoké Studnice c) obec Kozlov, IČO: 00839591 sídlem Kozlov 68, Kozlov d) obec Bítovčice, IČO: 00839582 sídlem Bítovčice 124, Bítovčice všichni společně zastoupeni advokátem Mgr. Petrem Šmídem sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava za účasti osoby zúčastněné na řízení: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., IČO: 49455842 sídlem Soběšická 820/156, Lesná, Brno zastoupená advokátem Mgr. Markem Vojáčkem sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nečinnosti žalovaného v podobě nezahájení řízení o zrušení povolení k provozování vodovodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalovaný obdržel 9. 5. 2022 podnět žalobců k zahájení správního řízení z moci úřední o zrušení povolení k provozování tzv. skupinového vodovodu (dále jen „vodovod“) pro stávajícího provozovatele – osobu zúčastněnou na řízení (dále jako „VAS“). Žalovaný na tento podnět reagoval sdělením z 10. 6. 2022, ve kterém uvedl, že řízení z moci úřední zahajovat nebude. Žalobci totiž jako noví majitelé vodovodu nastoupili k 1. 2. 2022 [kdy nastaly účinky rozhodnutí žalovaného z 5. 11. 2021 č. j. KUJI 98835/2021 (dále jen „rozhodnutí ze dne 5. 11. 2021“)] do již předtím uzavřené provozní smlouvy do pozice pronajímatele. Na vodovod se vztahuje provozní smlouva ve znění Dodatku č. 9 uzavřeného dne 29. 5. 2019 mezi původním vlastníkem vodovodu a provozovatelem VAS. Žaloba 2. Žalobci (čtyři obce) podali dne 29. 7. 2022 podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů žalobu na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nečinnosti žalovaného v podobě nezahájení řízení o zrušení povolení k provozování vodovodu dle § 6 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Domáhají se určení, že nezahájení řízení z moci úřední o zrušení povolení uděleného k provozování vodohospodářského majetku žalobců je nezákonným zásahem, a aby soud přikázal žalovanému zahájit řízení dle § 6 odst. 7 zákona o zrušení povolení k provozování vodohospodářského majetku žalobců. Konkrétně v žalobě požadovali, aby soud rozhodl takto: „I. Určuje se, že nezahájení řízení z moci úřední Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem životního prostředí a zemědělství, o zrušení povolení k provozování společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., IČO 49455842, sídlem Soběšická 820/156, Lesná, 638 00 Brno k vodohospodářskému majetku: - výtlačný řad Luka nad Jihlavou, - přívodní řad V. Beranov – Luka nad Jihlavou, - studny (vrty) Rytířsko, - napojovací a svodné řady z prameniště, - odkyselovací stanici, vodojem, - odradonovací stanici; je nezákonným zásahem. II. Krajskému úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství, se přikazuje zahájit řízení podle § 6 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, o zrušení povolení k provozování společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., IČO 49455842, sídlem Soběšická 820/156, Lesná, 638 00 Brno k vodohospodářskému majetku: - výtlačný řad Luka nad Jihlavou, - přívodní řad V. Beranov – Luka nad Jihlavou, - studny (vrty) Rytířsko, - napojovací a svodné řady z prameniště, - odkyselovací stanici, vodojem, - odradonovací stanici, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.“ 3. Žalobci tvrdí, že se stali vlastníky vodovodu na základě rozhodnutí ze dne 5. 11. 2021. Namítají, že tento majetek provozuje VAS, aniž by s žalobci jako vlastníky uzavřela provozní smlouvu zakládající jí právo užívat a provozovat majetek žalobců. Názor VAS a žalovaného o přechodu práv a povinností (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4497/2017, a ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 270/2019, dostupné na www.nsoud.cz) z provozní smlouvy uzavřené mezi Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen „SVAK“) a VAS dne 17. 12. 1996 není správný už proto, že provozní smlouva není běžná nájemní smlouva, ale obsahuje i ustanovení typické pro smlouvu o dílo a příkazní, které nelze oddělit od ostatních ujednání smlouvy. Nadto pro jistotu žalobci odstoupili od provozní smlouvy (pro neplacení nájemného). VAS nesplňuje podmínku, aby mohl provozovat majetek žalobců ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona, jelikož nemá s vlastníky majetku uzavřenou smlouvu o provozování, a proto je žalovaný povinen zahájit řízení o zrušení povolení VAS k provozování majetku žalobců. Žalobci odkazují na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb.NSS, ve věci ŽAVES a uvádějí, že jsou faktickou nečinností žalovaného přímo dotčeni na vlastnickém právu k jejich vodohospodářskému majetku, jelikož je jim odepíráno právo ho užívat, požívat a nakládat s ním, především rozhodnout o tom, kdo má majetek provozovat. Podle žalobců nezahájení řízení o zrušení povolení k provozování vodovodu a kanalizace brání tomu, aby obce jako vlastník vodohospodářského majetku mohly naplňovat svou vůli zvolit si vlastního provozovatele. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech uvedených ve sdělení žalobcům ze dne 9. 5. 2022 a navrhl její zamítnutí. Dodal, že mu není známo, že by žalobci podali platnou výpověď z provozní smlouvy. Žalovaný též odkázal na rozsudky NSS ze dne 30. 3. 2023, č. j. 6 As 269/2021-47 a ze dne 25. 4. 2023, č. j. 8 As 224/2021-182, podle nichž nelze majetkoprávní nároky obcí vystoupivších ze SVAK vypořádat konstitutivním rozhodnutím žalovaného, což zpochybňuje správnost rozhodnutí, jímž žalovaný přikázal vodohospodářský majetek žalobcům. Jde o další důvod, proč nelze zrušit stávající povolení udělené VAS. Vyjádření VAS 5. VAS ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Obdobně jako žalovaný poukázal na judikaturu NSS týkající se nedostatku pravomoci žalovaného rozhodovat při vypořádání vodohospodářského majetku SVAK o přikázání majetku do vlastnictví vystoupivších obcí (žalobcům). Rozhodnutí ze dne 5. 11. 2021 o přikázání vodohospodářského majetku žalobcům je proto nicotné. VAS má rovněž za to, že žalobci i v případě zániku práva hospodaření SVAK s vodohospodářským majetkem vstoupili žalobci do právního postavení pronajímatele a nedošlo k zániku provozní smlouvy na základě analogické aplikace § 680 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), neboť provozní smlouva nese znaky pachtu (rozsudky soudu ze dne 8. 2. 2023, čj. 31 A 89/2021-71, a ze dne 19. 10. 2022, čj. 31 A 12/2021-123, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4497/2017). Smlouva opravňuje VAS užívat vodohospodářský majetek a brát z něj užitky v podobě výběru vodného a stočného. VAS naopak platí žalobcům řádně nájemné z vodohospodářského majetku dle mechanismu který je součástí provozní smlouvy. Skutečnost, že provozní smlouva obsahuje ujednání odchylná od ustanovení občanského zákoníku, nic nemění na její povaze. Odstoupení žalobců od provozní smlouvy je dle VAS neplatné a neúčinné, ve vztahu k dotčenému vodohospodářskému majetku je bez významu, neboť žalobci nemohli odstoupit dříve, než na ně přešla práva a povinnosti z provozní smlouvy. Platnost provozní smlouvy byla navíc standardně prodloužena na základě dodatku č. 9 ze dne 29. 5. 2019 do 31. 12. 2025. K přechodu práv z provozní smlouvy na nového vlastníka není třeba souhlasu orgánů obcí, neboť k němu dochází ze zákona. Replika žalobců 6. Žalobci v replice setrvali na názoru o protiprávním nezahájení řízení o zrušení povolení k provozování vodohospodářského majetku. Vyjádřili dále skepsi nad postupem soudů při vypořádání vodohospodářského majetku SVAK. Názor prezentovaný v rozsudcích citovaných žalovaným a VAS ohledně pravomoci žalovaného rozhodovat o vypořádání vodohospodářského majetku není dle názoru žalobců obhajitelný z pohledu ochrany práv nabytých v dobré víře. Ostatně soudy ani správní orgány nikdy nezpochybnily právo žalobců na jeho vydání. Je proto tristní, že žalobci nemohou s vodohospodářským majetkem hospodařit. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2021, kterým byl žalobcům přikázán tzv. skupinový vodovod bylo pravomocné a vyvolávalo účinky. Pokud jde o judikaturu soudů, na níž odkázal VAS, ta se podle žalobců týká pouze přechodu práv z nájemní a pachtovní smlouvy, nikoli