3 Ads 33/2011 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 27/2023- 29 - text 7 34 Ad 27/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: J. S. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2023, č. j. MPSV-2023/170735-421/1 takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobce byl rozhodnutím Úřadu práce, Krajská pobočka v Olomouci, kontaktní pracoviště Prostějov, ze dne 17. 7. 2023, č. j. PVA-1756/2023-04, ode dne 6. 6. 2023 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce podle § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („zákon o zaměstnanosti“). Žalobce totiž potenciálnímu zaměstnavateli sdělil, že bude od září 2023 studovat vysokou školu v prezenčním studiu. Do zaměstnání tak nebyl dle sdělení tohoto zaměstnavatele přijat z důvodu nemožnosti dlouhodobé spolupráce. Proti rozhodnutí úřadu práce se žalobce odvolal a žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 9. 2023, č. j. MPSV-2023/170735-421/1 („napadené rozhodnutí“), toto odvolání zamítl a rozhodnutí úřadu práce potvrdil. Proti napadenému rozhodnutí se žalobce brání žalobou. 2. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil s postupem úřadu práce. Dle žalovaného je studium soukromou záležitostí žalobce, kterou si měl zařídit tak, aby nebránila zprostředkování vhodného zaměstnání. Nelze zohlednit tvrzení žalobce, že studium nechtěl před zaměstnavatelem zatajovat, zvláště, jak tvrdí, nebránilo-li studium případnému nástupu do zaměstnání. Žalobce si byl dle žalovaného nesporně vědom toho, že pokud zaměstnavateli sdělí, že do zaměstnání nastoupit může pouze na necelé tři měsíce, zaměstnavatel o něj jako o potenciálního zaměstnance ztratí zájem. Evidence na úřadu práce však neslouží pouze k překlenutí určitého období, slouží k nalezení a zprostředkování vhodného zaměstnání takovému uchazeči o zaměstnání, který má o dlouhodobé vyřešení své nezaměstnanosti skutečný zájem. II. Žaloba 3. Podle žalobce nebyly splněny podmínky pro jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalobce plnil veškeré povinnosti uchazeče o zaměstnání. Potenciálnímu zaměstnavateli sdělil pravdivou skutečnost spočívající v tom, že byl přijat ke studiu na vysoké škole. Zaměstnavatel žalobce nepřijal z důvodu nemožnosti dlouhodobé spolupráce. Žalobce má za to, že nemohl mařit součinnost sdělením pravdivých skutečností. Nemohl klamat zaměstnavatele jen proto, aby byl přijat do zaměstnání. Žalobce doufá, že k tomu ho správní orgán nenabádá. 4. Součinnost pak nemohl mařit ani tím, že se přihlásil ke studiu na vysoké škole, jedná se naopak o snahu o zvýšení kvalifikace, a tedy o zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce. Bylo by absurdní, pokud by se jednalo o maření součinnosti. Přijetí ke studiu žalobci nebránilo v nástupu do zaměstnání, žalobce byl stále připraven do zaměstnání nastoupit. Za překážku to považoval pouze zaměstnavatel. V době vyřazení z evidence uchazečů dne 6. 6. 2023 žalobce ještě nestudoval. Studium fakticky započal až na konci září roku 2023. Z evidence byl vyřazen bezdůvodně, resp. předčasně. Minimálně do doby nástupu k dennímu studiu mohl nastoupit do vhodného zaměstnání a měl proto být veden jako uchazeč o zaměstnání. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nepřípadně argumentuje rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, č. j. 3 Ads 33/2011-90. V dané věci byla důvodem vyřazení neochota uchazeče k úpravě aktuálních osobních poměrů. V případě žalobce však šlo o zvýšení kvalifikace, navíc v budoucí době, několik měsíců poté, co byl žalobce nedůvodně vyřazen z evidence. Nelze souhlasit s žalovaným, že by záměr k budoucímu zvyšování kvalifikace mohl být důvodem k vyřazení z evidence. Žalobce si navíc nebyl vědom toho, že pokud zaměstnavateli řekne o svém přijetí ke studiu, zaměstnavatel o něj ztratí zájem. Není pravda, že si toho žalobce měl být vědom. Neví, jak by mohl takovou skutečnost dopředu zjistit. Žalobce považuje za mylné úvahy žalovaného o nemožnosti být veden v evidenci po dobu přijetí k prezenčnímu studiu. Ze zákona neplyne žádná minimální doba zaměstnání, které by měl úřad práce zprostředkovávat. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 6. Žalovaný zdůraznil, že smyslem a účelem vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je zprostředkování vhodného zaměstnání, tedy opětovné uplatnění na trhu práce. Žalobce nesplnil povinnost nemařit zprostředkování vhodného zaměstnání. Prezenční studium je soukromou záležitostí žalobce. Pokud chtěl žalobce i nadále hledat zaměstnání v součinnosti s úřadem práce, měl se zařídit tak, aby mu v nástupu do zaměstnání nebránilo. Pokud naopak žalobce již o zprostředkování zaměstnání neusiloval, měl vedení v evidenci ukončit. 7. Nelze zohlednit tvrzení žalobce, že nechtěl své studium před zaměstnavatelem zatajovat, zvláště, jak tvrdí, nebránilo-li studium případnému nástupu do zaměstnání. Námitky žalobce jsou rozporné. Na jednu stranu uvádí, že přijetí ke studiu nebránilo jeho nástupu do zaměstnání, na druhou stranu však zaměstnavateli sdělil informaci o přijetí ke studiu tak, že zaměstnavatel usoudil na nemožnost dlouhodobé spolupráce s žalobcem. 8. Žalovaný dále zdůraznil, že zaměstnavatel nemá nárok na informaci o studiu žalobce, pokud studium nemá vliv na samotné zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti v § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti chrání fyzické osoby tím, že zakazuje zaměstnavateli požadovat osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Obdobně je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zakotveno, že zaměstnavatel smí vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Údaj o budoucím prezenčním studiu, který nadto dle samotného žalobce nemá vliv na samotný nástup do zaměstnání, je takovým osobním údajem, který zaměstnavatel není oprávněn vyžadovat. 9. Z případu žalobce a z jeho vyjádření se spíše jeví, že reálně o službu úřadu práce o zprostředkování zaměstnání přinejmenším od určitého okamžiku po přijetí ke studiu neměl zájem a jeho cílem bylo jen požívat výhody spojené s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání spojené. Žalovaný po žalobci nepožadoval, aby při jednání se zaměstnavatelem uváděl nepravdivé informace, pouze aby se zdržel sdělování informací, jež mají možný negativní dopad na možnost jeho přijetí do zaměstnání, a které sdělovat nemusí. Žalobce vědomě zaměstnavateli sdělil, že od září 2023 bude prezenčně studovat vysokou školu. Je tak pochopitelné, že zaměstnavatel v takovém případě ztratil zájem žalobce zaměstnat. Žalobce takovou informaci však nebyl povinen sdělit, měl jednat tak, aby byl do zprostředkovaného zaměstnání přijat, případně evidenci ukončit. Žalovaný k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, č. j. 3 Ads 33/2011-90. 10. Žalobce v replice sdělil, že pokud měl dle úřadu práce potenciálnímu zaměstnavateli zamlčet nástup ke studiu, aby byl do zaměstnání přijat, takový postup by byl protiprávní. V občanském právu i v pracovněprávních vztazích jsou strany povinny jednat poctivě, jak plyne z § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („občanský zákoník“). Při jednání o uzavření smlouvy si jsou povinny sdělit všechny významné skutkové a právní okolnosti tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její záměr smlouvu uzavřít dle § 1728 občanského zákoníku. Z uvedeného plyne, že strany jsou povinny podstatné skutečnosti nezamlčovat. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 11. Žalobce podal žádost o zprostředkování zaměstnání dne 29. 9. 2022. Z doporučenky k přijetí uchazeče o zaměstnání k zaměstnavateli Cars Technology s.r.o. („potenciální zaměstnavatel“) plyne, že žalobce nebyl do zaměstnání přijat z důvodu nemožnosti dlouhodobé spolupráce. Dle záznamu z jednání s uchazečem o zaměstnání ze dne 15. 6. 2023 žalobce u zaměstnavatele dne 6. 6. 2023 sdělil, že ve 2. polovině měsíce srpna má zápis na vysokou školu a že bude od září 2023 studovat vysokou školu – prezenční studium. Součástí správního spisu je oznámení o navržení na přijetí ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pro akademický rok 2023/2024, dle něhož mají uchazeči dodat podklady k zápisu do 20. 8. 2023. 12. Žalobci bylo oznámeno zahájení správního řízení. V písemném vyjádření ze dne 5. 7. 2023 uvedl, že nesouhlasí s vyřazením z evidence uchazečů, neboť má za to, že neporušil své povinnosti. Žalobce u zaměstnavatele projednal doporučenku a výsledkem bylo nepřijetí z důvodu nemožnosti dlouhodobé spolupráce. Žalobce zaměstnavateli sdělil pravdivou skutečnost, že v polovině srpna tohoto roku nastupuje na prezenční vysokoškolské studium. 13. Následně by