3 As 74/2016 — Nejvyšší správní soud

29 A 109/2024- 56 - text 6 29 A 109/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: T. V. zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Barcalovou sídlem Klimentská 36, 110 00 Praha proti žalovanému: Finanční úřad pro Kraj Vysočina, územní pracoviště Třebíč sídlem Žerotínovo nám. 17/1, 674 01 Třebíč o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zahájení a provádění daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019, 2020, 2021 a 2022 zahájené dne 14. 5. 2024 doručením oznámení č. j. 858915/24/2912-60563-71225, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v zahájení a provádění daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019, 2020, 2021 a 2022 zahájené dne 14. 5. 2024 doručením oznámení č. j. 858915/24/2912-60563-71225. Žalobce má za to, že daňová kontrola byla žalovaným zahájena nezákonně, a proto se současně domáhá uložení povinnosti žalovanému ukončit daňovou kontrolu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce tvrdí, že daňová kontrola nebyla zahájena v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, neboť mu oznámení o zahájení daňové kontroly žalovaný řádně nedoručil. Žalovaný totiž měl oznámení o zahájení daňové kontroly nesprávně doručit do datové schránky zřízené pro podnikající fyzickou osobu, nikoliv do datové schránky žalobce jako fyzické soukromé osoby. 3. Žalobce tvrdí, že se o provádění daňové kontroly poprvé dozvěděl až v důsledku výzvy o prokázání skutečností č. j. 1205732/24/2912-60563-712225, kterou mu žalovaný doručil dne 26. 8. 2024 do jeho osobní datové schránky. Žalobce totiž následně zažádal o nahlédnutí do spisu, což učinil dne 19. 9. 2024. Až tehdy měl zjistit, že žalovaný dne 14. 5. 2024 zaslal oznámení o zahájení daňové kontroly do datové schránky označené jako „T. V. – Ing. T. V.“. Žalobci přitom není známo, zda bylo oznámení zasláno do schránky zřízené pro žalobce jako podnikající fyzické osoby, či zda do datové schránky jiné osoby odlišné od žalobce. Z tohoto důvodu nemohlo být oznámení o zahájení daňové kontroly ani doručeno fikcí, jak se domnívá žalovaný. 4. Žalobce dále uvedl, že svoji datovou schránku podnikající fyzické osoby již několik let nevyužívá, nedisponuje ani přihlašovacími údaji. Žalobce byl přesvědčen, že s ukončením jeho podnikatelské činnosti byla zrušena i s tím spojená datová schránka. Z opatrnosti žalobce provedl kontrolu datových schránek vedených na jméno „T. V.“, přičemž žalobce sám je vlastníkem toliko datové schránky fyzické osoby ID DS: X – FO X. Nad rámec výše uvedené argumentace žalobce taktéž uvádí, že předmětem daňové kontroly nemají být příjmy z jeho podnikatelské činnosti provozované v rámci jeho živnostenského oprávnění, nýbrž jeho údajné příjmy soukromé osoby. III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh daňové kontroly. Dne 14. 5. 2024 v 9:30 hod. žalovaný telefonicky kontaktoval žalobce za účelem oznámení záměru zahájení daňové kontroly. Žalobce požádal o zaslání oznámení o zahájení daňové kontroly „do jeho datové schránky“. Žalovaný toto oznámení vyhotovil dne 14. 5. 2024, a následující den jej odeslal do datové schránky „ID DS: X – PFO X“. Oznámení pak bylo doručeno uplynutím lhůty dne 27. 5. 2024. Podle žalovaného tedy byla daňová kontrola zahájena v souladu se zákonem. Žalovaný dále vysvětlil, že od 14. 8. 2024 žalobce ukončil činnost v režimu živnostenského zákona, datová schránka „ID DS: X – PFO X“ s tím spojená se stala nepřístupnou. Žalovaný proto dále žalobci doručoval prostřednictvím datové schránky ID DS: X – FO X. 6. K problematice doručování v případě více datových schránek žalovaný odkázal na stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, z nějž plyne, že se má doručovat písemnost do té datové schránky, která je adresátu zřízena pro obor činnosti, s nímž doručovaná písemnost věcně souvisí, resp. která odpovídá povaze doručované písemnosti. V projednávané věci žalovaný doručoval písemnost směřující k prověření daňové povinnosti žalobce evidovaného jako podnikající osoba s platným živnostenským povolením. Doručoval proto do datové schránky podnikající fyzické osoby. Žalovaný je přesvědčen, že datovou schránku žalobce „ID DS: X – PFO X“ zvolil pro doručování oznámení o zahájení daňové kontroly správně. 7. Žalobce v replice odkázal na dokumenty založené ve spise, z nichž má podle něj vyplývat, že žalovaný prověřoval příjmy žalobce jako soukromé osoby, nikoliv příjmy z podnikatelské činnosti. Žalobce nebyl v průběhu kontroly nikdy označen identifikačním číslem podnikatele. Jiný správce daně, Finanční úřad pro Středočeský kraj, Územní pracoviště Praha-západ, pak s žalobcem ve stejné době komunikoval prostřednictvím datové schránky ID DS: X – FO X. Z živnostenského rejstříku taktéž žalovaný musel zjistit, že žalobce dne 30. 12. 2019 pozastavil svá živnostenská oprávnění. Ze všech těchto skutečností žalobce dovozuje, že žalovaný musel příjmy žalobce, které hodlal prověřovat v daňové kontrole, vyhodnotit jako příjmy soukromé osoby, a tudíž doručovat oznámení o zahájení daňové kontroly do datové schránky tomu odpovídající. IV. Posouzení věci 8. Krajský soud nejprve posuzoval to, zda je v této věci dán dostatek aktivní a pasivní legitimace podle § 82 a § 83 s. ř. s. a zda byla dodržena lhůta pro podání žaloby (§ 84 s. ř. s.); teprve v případě dostatku aktivní a pasivní legitimace a dodržení lhůty se mohl zabývat dalšími podmínkami pro řízení ve věci stanovenými v § 82 s. ř. s. a následně meritorním posouzením. 9. Podle § 82 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, se může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 10. Podle § 85 s. ř. s. je zásahová žaloba nepřípustná, pokud se lze ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. 11. Podle § 87 odst. 2 věty první s. ř. s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí–li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je–li to možné, obnovil stav před zásahem. 12. Zásah žalovaného, který je předmětem žaloby, má povahu trvajícího zásahu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18), neboť spočívá v zahájení a provádění daňové kontroly, která nebyla v době podání žaloby ukončena. Žaloba je proto včasná. 13. Stejně tak je žaloba přípustná, neboť u žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, jenž spočívá v zahájení a provádění daňové kontroly, není stížnost ani žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti podle § 261 daňového řádu jiným právním prostředkem ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s. (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017–42, bod [50], rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na ww.nssoud.cz). Žalobce tedy ani nemusel využít těchto prostředků před podáním zásahové žaloby. 14. Krajský soud dále ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 15. Krajský soud se, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nezákonnosti zásahu žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. 16. Podstatu nyní projednávané věci tvoří tvrzení žalobce, že žalovaný zahájil daňovou kontrolu v rozporu s § 87 odst. 1 daňového řádu, protože oznámení o zahájení daňové kontroly žalobci nebylo řádně doručeno. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, č. j. 2 Afs 144/2004-110, může za určitých okolností být i zahájení a provádění daňové kontroly nezákonným zásahem, proti kterému je možné brojit zásahovou žalobou dle § 82 a násl. s. ř. s. Ostatně již v rozsudku ze dne 31. 7. 2006, č. j. 8 Aps 2/2006-95, Nejvyšší správní soud dovodil, že „[d]aňová kontrola může představovat nezákonný zásah (§ 82 a násl. s. ř. s.) ve svém celku, např. tím, že vůbec nejsou splněny podmínky pro její provádění, jedná se o kontrolu bezdůvodně opakovanou apod. V takovém případě dojde k nezákonnému zásahu zpravidla již samotným zahájením daňové kontroly, která se dotkne svobodné sféry jednotlivce. Lze odkáza