5 As 291/2023 — Nejvyšší správní soud

29 A 83/2024- 103 - text 6 29 A 83/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: J. Z. zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Juříčkem sídlem Údolní 5, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Malinovského náměstí 3, 601 67 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: 1) BEMETT investiční, a.s., IČO 241 81 790 sídlem Jeremiášova 2722/2b, Stodůlky, 155 00 Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Křížem sídlem Polská 1282/16, 120 00 Praha 2 2) EG.D, a. s. sídlem Lidická 36, 602 00 Brno 3) CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2024, č. j. MMB/0253325/2024, sp. zn. OUSR/MMB/0431280/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Brna, Brno-Slatina, Odbor výstavby a územního plánování, ze dne 2. 6. 2023, č. j. MCBSLA/03808/23/OVÚR/LIT. Stavební úřad rozhodnutím podle § 129 odst. 2 a odst. 3 a § 111 až § 114 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), umístil stavbu s názvem „ul. Bučkova, Bytové domy Slatina III Inženýrské sítě“ na pozemcích parc. č. 2060/1, 2060/2, 2060/7, 2060/8, 2194/731, 2194/668 a 2194/871, vše v k. ú. Slatina, obec Brno, a to na základě žádosti stavebníka - osoby zúčastněné na řízení 1) ze dne 11. 11. 2021. Stavba spočívala v umístění veřejného osvětlení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 3. Žalobce namítá dvě pochybení správních orgánů. Zaprvé, stavební úřad nemohl ve věci rozhodnout, neboť tomu bránila překážka věci rozhodnuté. Odvolací námitku žalovaný vypořádal podle žalobce nedostatečně. Zadruhé měl stavební úřad pochybit při provádění kontrolní prohlídky dne 5. 12. 2023. Žalobce o jejím konání nebyl spraven, neobdržel ani kontrolní protokol. S odkazem na výsledky místních šetření v jiných řízeních má žalobce za to, že stavba veřejného osvětlení byl zahájena dávno před tím, než stavebník požádal o umístění stavby. Uvedené má dokazovat i žalobcem provedená fotodokumentace, z níž má vyplývat, že stožár a lampa veřejného osvětlení včetně přívodního kabelu se na místě stavby nacházely již před datem 5. 12. 2023. Žalobce tvrdí, že před kontrolní prohlídkou byly demontovány a poté opětovně nainstalovány. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě s ohledem na povahu žalobních námitek toliko setrvává na své argumentaci, vyjádřené již v napadeném rozhodnutí, na níž ve vyjádření odkazuje. Z toho důvodu má za to, že postup žalovaného i stavebního úřadu byl zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, a proto jsou žalobní námitky žalobce nedůvodné. IV. Posouzení věci soudem 5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 6. Krajský soud se neztotožnil s námitkou, že vydání územního rozhodnutí bránila překážka jiných probíhajících řízení (litispendence). 7. Podle žalobce měla těmito probíhajícími řízeními být jednak řízení vedené u stavebního úřadu pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18, zahájené na žádost stavebníka ze dne 7. 9. 2018. Dále řízení vedené speciálním stavebním úřadem pod sp. zn. S MCBSLA/05283/19, zahájené taktéž na žádost stavebníka ze dne 15. 7. 2019. Konečně žalobce zmínil i řízení vedené u stavebního úřadu pod sp. zn. S MCBSLA/07397/17, zahájené na žádost stavebníka ze dne 22. 12. 2017. Ve všech těchto řízeních bylo podle žalobce rozhodováno i o stavebních objektech, které byly předmětem napadeného rozhodnutí. 8. Dle § 48 odst. 1 správního řádu zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu. Totožnost věci je přitom určována totožností práva nebo povinnosti, totožností účastníků a současně totožností předmětu řízení. K překážce již probíhajícího řízení přitom správní orgán má povinnost přihlédnout z úřední povinnosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 15. 6. 2011, č. j. 15 Ca 12/2009-50). Tuto překážku je nutno vykládat také tak, že zahájení nového řízení v téže věci brání nejen řízení zahájené dříve u jiného správního orgánu, ale i řízení zahájené dříve u téhož správního orgánu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 16/2013-36). 9. Žalobce totožnou námitku vznesl i v odvolacím řízení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k tomu uvedl, že žádný ze stavebních objektů, které jsou předmětem nyní projednávané věci, nejsou v době rozhodování žalovaného (i stavebního úřadu) předmětem řízení, jež podle žalobce způsobují překážku věci zahájené. 10. Krajský soud souhlasí s žalovaným. Ze správního spisu zjistil, že předmětem nyní projednávané věci byla stavba tří objektů: - SO 26 – Rozvody NN na pozemcích parc. č. 2194/668 a 2194/731. - SO 27b – Veřejné osvětlení ul. Bučkova na pozemcích parc. č. 2194/731 a 2194/871. - SO 29 – Rozvody SEK na pozemcích parc. č. 2060/1, 2060/2, 2060/7, 2060/8. 11. Pokud jde o námitku žalobce ohledně správním řízením vedeným stavebním úřadem pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18, totožnou námitku žalobce vznesl již v žalobě, o níž bylo krajským soudem vedeno řízení pod sp. zn. 31 A 82/2022, přičemž v rozsudku ze dne 7. 11. 2023, č. j. 31 A 82/2022-45, krajský soud jednoznačně vymezil předmět daného správního řízení a konstatoval, že se nemůže jednat o překážku věci zahájené. Uvedený právní názor následně aproboval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 2. 2025, č. j. 5 As 291/2023-37, kterým zamítl kasační stížnost žalobce. Rovněž v nyní projednávané věci krajský soud konstatuje, že řízení pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18 nepředstavuje překážku věci zahájené v nynější věci žalobce. Jak shodně krajský soud vymezil v citovaném rozsudku č. j. 31 A 82/2022-45, z obsahu správního spisu stavebního úřadu sp. zn. S MCBSLA/06039/18, vyplývá, že žádost o dodatečné povolení stavby ze dne 7. 9. 2018 se týkala stavebních objektů SO 21, SO 22, SO 23.2b, SO 23.3a, SO 23.3b, SO 25, SO 26, SO 27.1, SO 27a, SO 27b, SO 28, SO 29, SO 30.1. Spolu s podáním ze dne 10. 7. 2019 stavebník zaslal stavebnímu úřadu upravenou žádost o dodatečné stavební povolení, v níž jsou šedou barvou vyznačeny změny. Hlavní změna se týká právě stavebních objektů, na které se žádost vztahuje (tj. vymezení, jaké stavby mají být dodatečně povoleny). Nově změněná žádost obsahuje pouze stavební objekty SO 21 – Dům E a přípojky k inženýrským sítím p. č. 2194/731 a 2194/42 a SO 22 – Dům F a přípojky k inženýrským sítím p. č. 2194/731 a 2194/42 (dále jen domy E a F). Pokud jde o tyto stavební objekty, ty již „nově“ neobsahují SO 27.1., SO 27a a SO 27b. Tyto stavební objekty sice byly zahrnuty v původní žádosti o dodatečné povolení, stavebník však svoji žádost zúžil dle § 45 odst. 4 správního řádu, nebyly tedy již předmětem řízení sp. zn. S MCBSLA/06039/18. 12. Jak k tomu uvedl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 2. 2025, č. j. 5 As 291/2023-37, „podání stavebníka ze dne 10. 7. 2019 je sice formulováno poněkud neobratně. Tak je tomu však z toho důvodu, že se stavebník zjevně snažil použít pro jeho sepsání formulář žádosti o dodatečné povolení stavby. Vůle skutečně zúžit rozsah žádosti je zřejmá jak z vypuštění některých stavebních objektů ze seznamu v části IV. formuláře, tak rovněž ze změny stavbou dotčených pozemků uvedených v části V. formuláře. Pokud stavebník zúžil výčet pozemků, na nichž se má stavba nacházet, pak je zřejmé, že měl skutečně v úmyslu zúžit rozsah žádosti, nikoliv pouze změnit členění záměru na dílčí stavební objekty.“ 13. Krajský soud ze správního spisu v nyní projednávané věci dále ověřil, že stavební úřad usnesením ze dne 13. 12. 2019, č. j. MCBSLA/09391/19/OVÚR/FIL, přerušil řízení vedené pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18, a to do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je vydání pravomocného rozhodnutí v řízeních u speciálního stavebního úřadu vedených pod sp. zn. MCBSLA/05283/19/DS, MCBSLA/05284/19/DS a MCBSLA/02104/19/DS. Krajský soud poznamenává, že v nyní projednávané věci je relevantní pouze řízení vedené po sp. zn. MCBSLA/05283/19/DS, protože se týká stavebních objektů SO27, SO27a a SO 27b. Speciální stavební úřad usnesením z