1 As 207/2018 — Nejvyšší správní soud

31 Af 8/2023- 160 - text pokračování 15 31 Af 8/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobkyně: Autogejms KOMBO, s. r. o., IČO: 25945351 sídlem Za Olšávkou 365, 686 01 Uherské Hradiště zastoupená daňovou poradkyní Mgr. Ing. Pavlou Kvapilovou sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 1. 2023, č. j. 38/23/5000-10611-712343, a ze dne 3. 4. 2023, č. j. 11954/23/5000-10611-712343 a č. j. 11955/23/5000-10611-712343, takto: I. Věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Af 8/2023, sp. zn. 31 Af 19/2023 a sp. zn. 31 Af 20/2023 se spojují ke společnému projednání a budou dále vedeny pod sp. zn. 31 Af 8/2023. II. Žaloby se zamítají. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval zákonnost doměření daně z hazardních her podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve spojení se zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Předmětem sporu byla především otázka, zda žalobkyně v příslušných zdaňovacích obdobích provozovala hazardní hry. 2. Specializovaný finanční úřad („správce daně“) vyzval žalobkyni k podání dodatečných daňových přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2017, 1. až 4. čtvrtletí roku 2018 a 1. čtvrtletí roku 2019. Následně správce daně doměřil žalobkyni daň podle pomůcek: · dodatečným platebním výměrem ze dne 22. 12. 2021, č. j. 195126/21/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 4. čtvrtletí roku 2017 ve výši 1 624 280 Kč a stanovil penále ve výši 324 856 Kč; · dodatečným platebním výměrem ze dne 14. 2. 2022, č. j. 72583/22/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 1. čtvrtletí roku 2018 ve výši 3 054 240 Kč a stanovil penále ve výši 610 848 Kč; · dodatečným platebním výměrem ze dne 21. 4. 2022, č. j. 73516/22/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 2. čtvrtletí roku 2018 ve výši 1 835 820 Kč a stanovil penále ve výši 367 164 Kč; · dodatečným platebním výměrem ze dne 21. 4. 2022, č. j. 73525/22/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 3. čtvrtletí roku 2018 ve výši 1 255 765 Kč a stanovil penále ve výši 251 153 Kč; · dodatečným platebním výměrem ze dne 21. 4. 2022, č. j. 73530/22/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 4. čtvrtletí roku 2018 ve výši 1 004 115 Kč a stanovil penále ve výši 200 823 Kč; · dodatečným platebním výměrem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 72597/22/4300-13823-703291, doměřil správce daně žalobkyni daň z hazardních her za 1. čtvrtletí roku 2019 ve výši 144 970 Kč a stanovil penále ve výši 28 994 Kč. 3. Správce daně vyšel ze zjištění, že žalobkyně v daných zdaňovacích obdobích vykázala v kontrolních hlášeních k dani z přidané hodnoty zdanitelná plnění vůči společnosti DP&K-CZQ s. r. o., která v této době vykonávala jedinou činnost, a to provozování technických zařízení, která naplňují znaky hazardní hry. Společnost DP&K-CZQ s. r. o. ani žalobkyně přitom nebyly v dané době držitelkami povolení pro provozování hazardních her. Žalobkyně pronajala společnosti DP&K-CZQ s. r. o. movité věci – zařízení pro zobrazování databázových aplikací, k nimž se zavázala zajišťovat běžnou údržbu a servis a dále prostor ve své provozovně k umístění těchto zařízení. Nájemné (odměna) bylo sjednáno ve výši 35 %, resp. 15 % z výnosu z provozu zařízení. Správce daně uzavřel, že činnost žalobkyně lze označit za činnost organizačního a technického charakteru ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách. Žalobkyně proto byla v uvedených zdaňovacích obdobích poplatníkem daně z hazardních her, kterou jí správce daně následně doměřil podle pomůcek. Zjištění správce daně byla založena mimo jiné na výsledcích dozoru celních orgánů, z nichž vyplynulo, že společnost DP&K-CZQ s. r. o. uzavřela obdobné smlouvy se stovkami (647) dalších subjektů. 4. Proti všem dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně odvolání. Žalovaný odvolání neshledal důvodnými a třemi rozhodnutími odvolání zamítl a napadené dodatečné platební výměry potvrdil. Konkrétně žalovaný · rozhodnutím ze dne 3. 1. 2023, č. j. 38/23/5000-10611-712343, zamítl odvolání a potvrdil dodatečný platební výměr správce daně ze dne 22. 12. 2021, č. j. 195126/21/4300-13823-703291, k dani z hazardních her za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2017; · rozhodnutím ze dne 3. 4. 2023, č. j. 11954/23/5000-10611-712343, zamítl odvolání a potvrdil dodatečný platební výměr správce daně ze dne 14. 2. 2022, č. j. 72583/22/4300-13823-703291, k dani z hazardních her za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2018; · rozhodnutím ze dne 3. 4. 2023, č. j. 11955/23/5000-10611-712343, zamítl odvolání a potvrdil dodatečné platební výměry správce daně ze dne 21. 4. 2022, č. j. 73516/22/4300-13823-703291, č. j. 73525/22/4300-13823-703291 a č. j. 73530/22/4300-13823-703291, a ze dne 13. 4. 2022, č. j. 72597/22/4300-13823-703291, k dani z hazardních her za zdaňovací období 2. až 4. čtvrtletí roku 2018 a 1. čtvrtletí roku 2019. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobách 5. Žalobkyně podala proti všem rozhodnutím žalovaného žaloby. Ve vztahu ke zdaňovacím obdobím 4. čtvrtletí roku 2017 a 1. čtvrtletí roku 2018 namítla, že správce daně vydal výzvy k podání dodatečného daňového přiznání k dani z hazardních her 27, resp. 51, dnů před uplynutím lhůty pro stanovení daně. Obdobně správce daně postupoval i v jiných zdaňovacích obdobích. Následně byl správce daně 10 (11) měsíců nečinný. Podle žalobkyně bylo proto výlučným nebo hlavním účelem předmětných výzev prodloužení běhu prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Výzvy byly pouze formální, a proto nemohly mít za následek prodloužení lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, jak plyne též z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2015, č. j. 4 Afs 54/2015-21. Daň byla tedy stanovena po uplynutí prekluzivní lhůty. 6. Ve vztahu ke zdaňovacímu období 4. čtvrtletí roku 2017 žalobkyně z důvodu administrativního pochybení nereagovala na výzvu k podání dodatečného daňového přiznání. Správci daně však bylo z úřední činnosti známo že na obdobné výzvy k jiným zdaňovacím obdobím žalobkyně reagovala tak, že neprovozuje žádné loterijní zařízení a ani žádnou hazardní hru, a nemá tudíž povinnost podávat daňové přiznání k dani z hazardních her. Totéž žalobkyně uvedla ve vyjádření ze dne 29. 11. 2021. V takové situaci byl správce daně povinen postupovat podle § 85 nebo § 89 daňového řádu ke zjištění skutkového stavu, což ale neučinil. Žalobkyni tak bylo upřeno právo na řádně provedené dokazování v rámci daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností. Stanovení daně podle pomůcek je způsobem ultima ratio, jehož použití bylo v dané věci nezákonné, neboť mělo proběhnout řádné dokazování. 7. Dle žalobkyně může pouze Generální ředitelství cel (celní orgány) určit, zda určitý daňový subjekt provozuje hazardní hru dle zákona o hazardních hrách. Takovým rozhodnutím celního orgánu je pak správce daně vázán. V projednávané věci však nejsou součástí spisu žádná zjištění (rozhodnutí) celních orgánů ohledně technických her společnosti DP&K-CZQ s. r. o. umísťovaných do provozoven žalobkyně, ani výstupy z informačního systému Státní dozor nad sázkami a loteriemi („IS SDSL“). Žalovaný tak nezjistil dostatečně skutkový stav. Stejně tak neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí místně příslušného celního úřadu o tom, že by žalobkyně spáchala přestupek na úseku hazardních her dle zákona o hazardních hrách. Naopak v řadě rozhodnutí Generálního ředitelství cel bylo vysloveno, že žalobkyni není vytýkáno provozování hazardní hry. Za této situace tak žalobkyně nemohla provozovat hazardní hru dle zákona o dani z hazardních her. Žalovaný nezákonně odmítl žalobkyní doložené důkazní prostředky (rozhodnutí Generálního ředitelství cel), ačkoliv se závěry v nich uvedenými měl řídit ve smyslu § 99 odst. 1 daňového řádu. 8. Závěry žalovaného, že se žalobkyně měla podílet na provozování tzv. technické hazardní hry, kterou provozovala společnost DP&K-CZQ s. r. o., jsou zcela nepodložené. Žalobkyně v tomto ohledu nevykonávala žádnou aktivní činnost. Předmětem zdanitelných plnění žalobkyně pro společnost DP&K-CZQ s. r. o. byl v rozhodující části pronájem věcí movitých, konkrétně internetových zařízení pro zobrazování databázových aplikací (tzv. bedny – hardwarová zařízení bez softwaru a harddisků). Pokud na těchto zařízeních provozovala společnost DP&K-CZQ s. r. o. hazardní hry, je to čistě její záležitost. Žalobkyně neprováděla žádnou údržbu a ser