1 As 33/2011 — Nejvyšší správní soud

62 A 33/2025- 38 - text  6 62 A 33/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobkyně: MUDr. L. K. bytem X zastoupena JUDr. Evou Machovou, advokátkou sídlem Údolní 5, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2025, č. j. JMK 170496/2024, sp. zn. S - JMK 170496/2024/OŽP-Sob, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 4. 4. 2025, č. j. JMK 170496/2024, sp. zn. S - JMK 170496/2024/OŽP-Sob, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 18 210 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně, advokátky JUDr. Evy Machové. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Šlapanice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, č. j. SLP-OŽP/44191-23/VAL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku dle § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“). Přestupku se žalobkyně úmyslně dopustila tím, že od března 2019 do 20. 7. 2020 užívala zemědělské pozemky p. č. X a XA v k. ú. X, pozemky p. č. XB a XC a části pozemků p. č. XD, XE a XF v k. ú. X, k nezemědělským účelům – stavba kotců pro psy, betonové oplocení a zpevněné štěrkové plochy – bez souhlasu s jejich odnětím ze zemědělského půdního fondu vydaného dle § 9 odst. 1 zákona o ZPF, čímž došlo k porušení zákazu dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o ZPF. Za spáchání přestupku uložil městský úřad žalobkyni pokutu 215 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Toto rozhodnutí žalovaný dne 5. 12. 2023 změnil tak, že ve výrokové části upřesnil vymezení dotčených pozemků a způsob jejich užívání, a ve zbytku je potvrdil. 2. Zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2024, č. j. 62 A 17/2024-111 (dále jen „přechozí rozsudek“), rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2023 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný napadeným rozhodnutím (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 7. 7. 2025, č. j. JMK 98570/2025) změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že k jednotlivým pozemkům (jejich částem) upravil přestupkem dotčenou výměru, snížil celkovou plochu dotčených pozemků na 540 m2 a výši pokuty na 72 000 Kč. II. Žaloba 3. Žalobkyně namítá, že žalovaný opět nesprávně specifikoval rozsah užívané zemědělské půdy. I přes rozsudek zdejšího soudu, který zavázal žalovaného jednoznačně vymezit rozsah neoprávněného užití pozemků nezemědělským způsobem, žalovaný výměru odhadl za pomoci leteckých fotografií ze serveru mapy.cz a měření cuzk.cz. Z napadeného rozhodnutí není jasné, jakým způsobem žalovaný měření a výpočet provedl. Nevysvětlil ani rozpor s výměrou pozemků uvedenou v dokumentu ze dne 27. 11. 2020 s názvem Oplocení pozemku v Kanicích. Letecké fotografie ze dne 7. 5. 2018 nemohou vypovídat o přestupku žalobkyně v březnu 2019. 4. Žalovaný také nesprávně stanovil výši pokuty. Vycházel z výše odvodů, které by byly předepsány v případě souhlasu s vynětím pozemků ze zemědělského půdního fondu. Přestože žalobkyně doložila pedologický průzkum kvality půdy, který je v zásadním rozporu s údaji BPEJ zapsanými v katastru nemovitostí, žalovaný dal přednost formálním údajům v evidenci, jež nesprávně upřednostnil před stavem skutečným. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 5. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. V souladu se závazným názorem zdejšího soudu stanovil rozsah neoprávněného užívání zemědělských pozemků odhadem za pomocí leteckých fotografií a měření na cuzk.cz. Předložený pedologický průzkum prvostupňový orgán při úvaze o sankci zohlednil. Pokutu snížil adekvátně ke zmenšení plochy nezákonně užívané půdy. Žalobkyně ve své replice setrvala na svém procesním postoji. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 7. Žaloba je důvodná. 8. Ve svém předchozím rozsudku zdejší soud zavázal správní orgány, aby zjistily a odůvodnily rozsah užití zemědělské půdy užívané k nezemědělským účelům včetně nápravy dvojitého započítání části pozemku p. č. XA, a vzhledem ke zvolenému způsobu výpočtu pokuty pak případně výši pokuty přizpůsobily zjištěnému rozsahu. Žalobkyně nyní opět namítá, že správní orgány nedostatečně vymezily rozsah plochy, na které se měla přestupku dopustit. 9. Žalovaný rozhodnutí městského úřadu změnil tak, že žalobkyně dle napadeného rozhodnutí užívala k nezemědělským účelům část pozemku p. č. X v k. ú. X v rozsahu cca 152 m2 (celková výměra pozemku dle KN 348 m2) jako kotce, část pozemku p. č. XA v k. ú. X v rozsahu cca 133 m2 (celková výměra pozemku dle KN 419 m2) jako kotce, kůlnu a zpevněnou štěrkovou plochu, část pozemku p. č. XF v k. ú. X v rozsahu cca 150 m2 (celková výměra pozemku dle KN 2 967 m2) jako zpevněnou štěrkovou cestu, parkovací stání a pro zbudování betonového oplocení, část pozemku p. č. XB v k. ú. X v rozsahu cca 70 m2 (celková výměra pozemku dle KN 260 m2) jako zpevněnou štěrkovou plochu, části pozemků p. č. XD a XE v k. ú. X v rozsahu cca 35 m2 za účelem zbudování betonového oplocení. V souhrnu tedy 540 m2. Zdejšímu soudu však tento rozsah stejně jako rozsah užívání zemědělské půdy v předchozím rozhodnutí žalovaného (1 502 m2) z odůvodnění ani z podkladů ve správním spisu neplyne. 10. Žalovaný na straně 8 napadeného rozhodnutí vysvětluje, že v souladu s názorem zdejšího soudu stanovil rozsah neoprávněného užívání zemědělských ploch odhadem za pomocí leteckých fotografií ze serveru mapy.cz a měření na serveru cuzk.cz. Přestupek se projednává za období březen 2019 až 20. 7. 2020 a žalovaný vycházel z fotografií pořízených ve dnech 7. 5. 2018 a 30. 7. 2021. Mezi nimi je jednoznačně viditelný zásah do pozemků, dříve zemědělsky obhospodařovaných. Na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního žalovaný pomocí vyznačení jednotlivých bodů plochu přesněji změřil. Na základě tohoto postupu dospěl k celkové výměře neoprávněně užívané plochy cca 540 m2. 11. Součástí správního spisu však není žádná relevantní listina či jiný nosič zachycující samotný důkazní prostředek (uvedené fotografie a výpočet). Není tedy možné posoudit, z jaké podoby webových stránek žalovaný vycházel a jaké informace se na těchto webových stránkách při provádění dokazování nacházely, zejména jak konkrétně probíhalo měření na webových stránkách cuzk.cz a jakou plochu žalovaný měřil. 12. Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom plyne, že provádí-li soud (to samé platí i pro správní orgány) důkaz webovými stránkami, musí jejich obsah zachytit k rozhodnému okamžiku. V opačném případě totiž nelze ověřit (například při soudním přezkumu), jaké informace se na webových stránkách v daném okamžiku nacházely (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 As 177/2019-35, bod 18, a ze dne 28. 1. 2022, č. j. 10 As 249/2020-23, bod 19). Pokud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování (tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat), znemožní tak správnímu soudu, aby při přezkumu rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Nezachycením stavu internetových stránek může správní orgán zmařit výkon práva účastníka řízení podle § 36 odst. 3 správního řádu a případně rovněž znemožnit odvolacímu orgánu či soudům rozhodujícím ve věci, aby přezkoumaly jeho skutkové závěry (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2018, čj. 5 As 345/2017-25). 13. Pokud tedy žalovaný tvrdí, že výměru půdy, kterou měla žalobkyně neoprávněně využít, určil na základě fotografií z portálu mapy.cz pořízených ve dnech 7. 5. 2018 a 30. 7. 2021 a měření z vyznačení jednotlivých bodů na webové stránce cuzk.cz, musí správní spis obsahovat tyto fotografie včetně vyznačených bodů měření, např. ve formě snímků obrazovky. V opačném případě totiž soud jen stěží může posoudit, zda byl odhad proveden rozumně, věrohodně a zda byl skutkový stav zjištěn správně. Ze správního spisu tak stále nelze zjistit, co a jak městský úřad, resp. nyní žalovaný, vlastně změřil. Zdejší soud si proto ani nyní na základě správního spisu a odůvodnění správních rozhodnutí nemohl učinit jasnou představu o tom, v jakém rozsahu k užití pozemků k nezemědělským účelům dle správních orgánů došlo. 14. Zjednodušeně řečeno, není možné, aby žalovaný změnil výměru plochy, na které mělo dojít k přestupku, z 1 502 m2 na 540 m2, aniž by správní spisu obsahoval jakoukoli