7 As 337/2024 — Nejvyšší správní soud

29 A 71/2024- 41 - text  10 29 A 71/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobkyně: POMPO spol. s r.o., IČ: 250 895 95 sídlem Lidická 481, 273 51 Unhošť zastoupena Mgr. Janem Stínkou, advokátem sídlem Strouhalova 2646, 272 01 Kladno proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 22. 5. 2024, č. j. ČOI 63499/24/O100/Be/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně byla viněna z přestupku, kterého se dle rozhodnutí správních orgánů dopustila porušením povinnosti stanovené v § 13 odst. 9 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a to tím, že nezabránila distribuci výrobků, které správní orgány specifikovaly v kontrolním zjištění, neboť na nich nebyly uvedeny parametry a informace podle podzákonného právního předpisu. Tím dle rozhodnutí správních orgánů žalobkyně naplnila podstatu přestupku podle § 19a odst. 4 písm. b) výše uvedeného zákona. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím žalované, že se dopustila přestupku. Má za to, že v případě obou hraček, které byly předmětem inkriminovaného jednání, byl naplněn požadavek vyplývající z § 4 odst. 3 a 4 nařízení vlády ze dne 9. 3. 2011, č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, (ve znění účinném od 20. 7. 2011), když všechny potřebné údaje byly uvedeny na připojeném štítku. To zcela vyhovuje podmínkám § 13 odst. 2 daného nařízení. Z této právní normy nevyplývá povinnost uvést údaje přímo na hračce. Přesto žalobkyně kontaktovala svého dodavatele s žádostí o doplnění těchto informací přímo na hračky, přičemž dodavatel sdělil, že splnit takový požadavek není pro něj technicky možné z důvodu nemožnosti změny formy a též z ekonomických důvodů. Štítek je však zřetelně čitelný. 3. Žalobkyně rovněž připomněla zásadu veřejného práva, podle které je oprávněna činit vše, co jí zákon přímo nezakazuje. Žalobkyně přitom vyhověla požadavkům zákona. Žalovaná navíc nemohla učinit závěr o tom, že žalobkyně spáchala přestupek, pokud neprokázala, že uvedení informací přímo na hračkách je technicky možné a ekonomicky realizovatelné. V opačném případě je pak konstatování o spáchání přestupku pouze v rovině teoretických úvah. Kromě toho žádné ustanovení pak distributorovi nepřikazuje uvádět požadované informace přímo na hračkách. 4. Vzhledem k tomu, že na štítku byly informace označené čitelně a dokonce i přehledněji, žalobkyně neporušila žádný zákonem chráněný zájem. Povaha hraček ani neumožňuje, aby obsahovala veškeré zákonem požadované informace přímo na hračce, aniž by to rušilo její estetický dojem, a tím znemožnilo její prodej. Žalovaná se měla zabývat tím, zda mají hračky na sobě dostatečný prostor pro uvedení zákonem požadovaných údajů. 5. Žalovaná podle ní zcela nepatřičně vysvětlila, že uvedení na štítku je nedostatečné z důvodu, že štítek spotřebitelé obvykle odstraní a vyhodí jej, nicméně přehlíží, že nerespektuje § 13 odst. 2 nařízení vlády č. 86/2011 Sb. Pokud žalovaná předpokládá a přikládá význam tomu, že spotřebitel štítek vyhodí, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalobkyně, jež potřebné informace spotřebiteli poskytla. 6. Postup žalované, která poté, co již deset let platí rozhodná právní úprava, aktuálně a plošně postihuje tento typ přestupků, je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Žalobkyně též poukázala na to, že sama žalovaná uznala nízkou individuální závažnost kontrolního zjištění. 7. Žalobkyně navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, a jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 8. Žalobkyni bylo během správního řízení dáno na vědomí, že § 13 nařízení vlády č. 86/2011 Sb., na ni nedopadá. Dopadá na ni § 4 odst. 3 a § 4 tohoto nařízení, přičemž není možné interpretovat požadavek na značení benevolentněji, když z právní normy přímo plyne forma označení, a to z formulace „na hračce“. Jen při nemožnosti tak učinit, lze připustit jiná umístění. Čili v tomto kontextu lze hovořit o preferované formě. 9. Za „nemožnost tak učinit“ nelze považovat důvody jako např. snížení estetičnosti či zvýšenou ekonomickou nákladnost značení přímo na výrobku. K poškození hraček se žalovaná vyjádřila v napadeném rozhodnutí. K tvrzení žalobkyně, že o možnosti umístit údaje na hračce nejsou žádné shromážděné důkazy, lze uvést, že spis obsahuje fotodokumentaci hraček, z níž je patrné trvalé značení jistým penzem údajů, tedy materiál je schopen značení nést. Též je evidentní, že skýtá dostatek prostoru pro umístění dalších údajů. Těmito skutečnostmi se napadené rozhodnutí zabývá na str. 5 a 6. 10. Argumentem žalobkyně, že štítek, na němž byly uvedeny zákonem požadované údaje, byl součástí hračky v okamžiku prodeje, nelze překlenout okolnost, že požadavkem zákona je uvedení údajů přímo na hračce. Co do trvalé přístupnosti údaje neplatí, že by byly tyto dva způsoby značení srovnatelné. Nelze totiž předpokládat, že hračka bude užívána spolu se štítky po dobu životnosti výrobku. 11. Ve vztahu k námitce legitimního očekávání žalovaná uvedla, že žalobkyně žádný podobný případ neoznačila. Žalovaná však uznala, že nemůže vyloučit, že v předchozích kontrolách v dřívějších letech porušení obdobné povinnosti žalobkyni nevytýkala. To však žalobkyni odpovědnosti za přestupek nezbavuje. 12. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobkyně 13. Žalobkyně předložila soudu sdělení České obchodní inspekce ze dne 18. 7. 2024, sp. zn. ČOI 85586/24/O100, kterým žalovaná poskytla sdělení pro Sdružení pro hračku a hru, z.s., v němž žalovaná sama potvrdila, že se v obdobných případech jedná o bagatelní porušení zákona, které by mělo být primárně řešeno domluvou (dále „sdělení žalované“). Zároveň je v něm uvedeno, že řešit značení hraček lze pomocí silně lepících samolepek s lesklým povrchem, které budou nalepené přímo na hračce. Je tedy otázkou, jaký je pro spotřebitele reálný rozdíl v tom, zda jsou předmětné informace uvedeny na štítku spojeném přímo s hračkou nebo na samolepce nalepené na hračce. 14. Žalobkyně dospívá k závěru, že se jedná pouze o nesmyslné a doslovné lpění na sdělení žalované, postrádající rozumné vysvětlení, pro spotřebitele nemající žádný reálný rozdíl, a navíce s nulovou společenskou nebezpečností. Navíc žalovaná uznává, že informace byly přijatelnou formou podány, i když nikoliv zákonem preferovanou formou. Žalobkyně však musí lpět na tom, že žádná zákonem preferovaná forma zavedena není. V. Posouzení věci soudem 15. Soud za splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání (§ 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 16. Ze správního spisu se podává, že Inspektorát České obchodní inspekce Jihomoravský a Zlínský (dále „kontrolní orgán“ nebo „správní orgán prvního stupně“), provedl u žalobkyně kontrolu v její provozovně na adrese Ve Vaňkovce 462/1, 602 00 Brno, v rozsahu oprávnění daných zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, a souvisejících předpisů. 17. Na základě kontrolních zjištění dospěl správní orgán prvního stupně k závěru, že na konkrétních kontrolovaných hračkách nebyly vyznačeny zákonem požadované údaje, a přičetl žalobkyni porušení povinnosti uvedené v § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 86/2011 Sb. a § 13 odst. 9 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (dále „zákon o technických požadavcích na výrobky“), čímž shledal naplnění skutkové podstaty vymezené v § 19a odst. 4 písm. b) téhož zákona (výrok I. rozhodnutí ze dne 15. 4. 2024, č. j. ČOI 43655/24/3000/R/Hol). 18. Za přestupek uložil žalobkyni dle § 19a odst. 6 písm. d) téhož zákona pokutu ve výši 12 000 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit náklady správního řízení 1 000 Kč (výrok III.). Tento závěr potvrdila žalovaná v napadeném rozhodnutí (výrok II.), nicméně snížila výši pokuty na částku 2 000 Kč (výrok I.). V. 1 Právní rámec 19. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček stanoví: Článek 4 Povinnosti výrobců 4. Výrobci zajistí, že se používají postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s požadavky. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů hračky a změnám harmonizovaných norem, na jejichž základě se prohlašuje shoda hračky. Výrobci ve všech případech, kdy to je považováno za vhodné vzhledem k rizikům, která hračka představuje, provádějí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zko