7 As 54/2011 — Nejvyšší správní soud

31 A 44/2025- 98 - text  6 31 A 44/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobců: a) L. S. b) L. S. c) P. S. všichni bytem X proti žalovanému: Městský úřad Boskovice sídlem Masarykovo náměstí 4/2, Boskovice za účasti: 1. obec Jabloňany sídlem Jabloňany 88, Skalice nad Svitavou 2. P. M. 3. J. M. 4. M. M. všichni bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2024, č. j. DMBO 40202/2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2024, č. j. DMBO 40202/2024, se ruší v části umístění stavby domovní čistírny odpadních vod – SO 11 – na pozemcích st. 10, p.č. X, p.č. XA v k.ú. X, a věc se v této části vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného – společného souhlasu – územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru „Odkanalizování obce Jabloňany“, kterým byly povoleny stavby cca 70 domovních čistíren odpadních vod v obci Jabloňany. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobci se žalobou domáhají zrušení napadeného rozhodnutí v celém rozsahu. Nezákonnost spatřují v tom, že v části týkající se stavebního objektu SO 11 – domovní čistírny odpadních vod umístěné na sousedním pozemku – nebyl zajištěn jejich souhlas jako vlastníků dotčených nemovitostí, přestože jsou stavbou potenciálně dotčeni na svých vlastnických právech (hlukem a zápachem). 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že absence souhlasu žalobců u objektu SO 11 představovala administrativní pochybení, avšak žalobci měli možnost využít jiné procesní postupy, zejména přezkumné řízení. Namítané zásahy do jejich práv žalovaný nepovažuje za reálné s ohledem na umístění objektu, jeho technické parametry a certifikaci čistírny, popírá vznik imisí a zdůrazňuje veřejný zájem na realizaci odkanalizování obce; současně uvádí, že společný územní souhlas je materiálně dělitelný a v případě zásahu soudu by bylo možné zrušit rozhodnutí pouze v rozsahu týkajícím se stavebního objektu SO 11. 4. Osoby zúčastněné na řízení č. 2-4, kteří se žalobci sousedí, a k jejichž domu čistírna SO 11 patří, se žalobou nesouhlasí. Namítají, že se od žalobců souhlas pokoušeli získat, avšak marně. Poukazují také na to, že se žádnému podnikání nevěnují, že dům žalobců č.p. X, který je vzdálen od čistírny cca 8 m, je neobývaný, a dům, v němž žalobci bydlí, je vzdálen cca 19 m. Čistírna podle nich vykazuje pouze slabý zvuk a žádný zápach. 5. Na jednání setrvali žalobci na požadavku zrušit napadené rozhodnutí jako celek i po poučení soudu, že mohou navrhovat zrušení pouze části rozhodnutí. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Samostatně podanými žalobami se žalobkyně a), žalobce b) a žalobce c) domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného. Obsah všech tří žalob byl totožný, a proto zdejší soud usnesením ze dne 4. 6. 2025, spojil žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 A 44/2025, sp. zn. 31 A 45/2025, a sp. zn. 31 A 46/2025 ke společnému projednání. 7. Žaloby byly podány včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s. ř. s.“/), osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloby jsou přípustné (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 8. O věci rozhodl soud přednostně z důvodu zdravotního stavu žalobkyně a). 9. Zdejší soud se zcela ztotožňuje se závěrem vysloveným Nejvyšším správním soudem (dále jen NSS) v rozsudku ze dne 20. 6. 2019, č. j. 9 As 131/2019-64: „Územní souhlas je zjednodušený proces umístění záměru do území, který je primárně určen pro záměry nekonfliktní, u nichž se nepředpokládá ani střet s veřejnými zájmy, ani zásah do práv vlastníků okolních nemovitostí. Stavební zákon to vyjadřuje slovy ‚poměry v území se podstatně nemění‘. Jestliže je z podkladů zřejmé, že záměr ovlivní své okolí podstatným způsobem, pak lze těžko dospět k závěru, že se poměry v území podstatně nemění. Takový záměr poté není možné umístit pomocí zjednodušeného procesu (územního souhlasu), ale je nutné ohledně něj vést řádné územní řízení.“ 10. Napadený souhlas je dle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017-43 třeba považovat za rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. Žalobci spatřují nezákonnost tohoto rozhodnutí v tom, že nebyly splněny zákonné podmínky stanovené v § 96 odst. 3 písm. d) a § 105 odst. 2 písm. f) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 11. Dle § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona oznámení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K oznámení oznamovatel připojí souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m. 12. Dle § 105 odst. 2 písm. f) stavebního zákona k ohlášení stavebník připojí souhlasy osob, jejichž vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu. 13. Dle § 96a odst. 2 stavebního zákona podá-li stavebník oznámení záměru podle § 96 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, vydá stavební úřad společný souhlas, za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky § 96 a 105. Ke společnému oznámení záměru stavebník připojí doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) a dokumentaci podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6. 14. Citovaná ustanovení stavebního zákona zakotvují podmínky, které musí oznamovatel (stavebník) splnit, hodlá-li využít zjednodušeného postupu při povolování staveb a domoci se vydání územního souhlasu, souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, resp. společného souhlasu, namísto řádného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Jednou z těchto podmínek je, že na situačním výkresu, který je součástí grafické části dokumentace, zajistí oznamovatel (stavebník) vyznačení souhlasu osob, jejichž vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním/prováděním stavebního záměru přímo dotčeno [§ 96 odst. 3 písm. d) a § 105 odst. 2 písm. f) stavebního zákona]. 15. V posuzované věci soud ze správního spisu zjistil, že se v dokumentaci u objektu SO 11 nachází identifikační údaje žalobců s „kolonkami“ pro podpisy, avšak podpisy zde chybí. To ostatně uznává i žalovaný. Absence podpisu (souhlasu) žalobců je tedy mezi stranami nesporná. 16. Ve smyslu § 96 odst. 5, resp. § 96a odst. 5, resp. § 107 odst. 1 stavebního zákona nemůže být souhlas stavebním úřadem vydán, nesplňuje-li oznámení nebo záměr podmínky pro jeho vydání, nebo mohou-li být přímo dotčena práva dalších osob. Dojde-li stavební úřad k závěru, že souhlas některého z vlastníků sousedních nemovitostí oznamovatel neobstaral, ačkoli tak měl učinit, neboť vlastnické právo této osoby může být záměrem přímo dotčeno, pak mu musí pomoci vadu v podobě této chybějící náležitosti odstranit, a nebude-li vada odstraněna, rozhodne stavební úřad o provedení „klasického“ územního, resp. stavebního řízení. 17. Soud se proto zabýval tím, zda jsou žalobci osobami, jejíž vlastnické právo k sousedním stavbám či pozemkům může být umístěním, respektive prováděním sporného záměru přímo dotčeno. Při posuzování toho, kdo je osobou potenciálně přímo dotčenou realizací stavebního záměru ve smyslu § 96 odst. 3 písm. b), respektive § 105 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, soud vyšel z ustálené judikatury k otázce účastenství v územním či stavebním řízení, neboť to vychází z obdobných podmínek [srov. § 85 odst. 2 písm. f) a § 109 písm. e) a f) stavebního zákona]. 18. Podstatnou otázkou pro určení osob, od nichž má stavební úřad vyžadovat souhlas s umístěním stavebního záměru ve smyslu § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona v případě, že zvažuje vydání společného souhlasu, je posouzení potenciality přímého dotčení práv těchto osob jakožto vlastníků sousedních nemovitostí oznámeným stavebním záměrem. Potenciální přímé dotčení vlastnických práv sousedů v materiálním slova smyslu totiž zakládá povinnost stavebního úřadu požadovat doložení souhlasu s oznamovaným záměrem. Bez něho nelze společný souhlas vydat. Výjimku z doložení souhlasu by představovaly pouze stavební záměry dle § 103 stavebního zákona, pokud by nebyly umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 metry; o ty však v tomto případě nejde. 19. V posu