— Nejvyšší správní soud

31 Af 96/2012- 40 - text  31Af 96/2012-40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně S. Š.,zastoupené JUDr. Robertem Matasem, advokátem v Praze 1, Masarykovo nábřeží 14, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31, jako nástupci Finančního ředitelství v Hradci Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. srpna 2012, č.j. 4938/12-1100-602177, a ze dne 14. srpna 2012, č.j. 5039/12-1100-602177, takto: I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 8. srpna 2012, č.j. 4938/12-1100-602177, a ze dne 14. srpna 2012, č.j. 5039/12-1100-602177, se zrušují a věc se vrací Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení. II. Odvolací finanční ředitelství je povinno zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 8.800 Kč do osmi dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jejího zástupce. pokračování 31Af 96/2012 -2- Odůvodnění: Krajský soud v úvodu tohoto rozhodnutí připomíná, že zákonem č. 456/2011 Sb., účinným ke dni 1.1.2013, došlo ke zrušení finančních ředitelství (ust. § 19 odst. 1 této právní úpravy). Na jejich místo nastoupilo Odvolací finanční ředitelství (ust. § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“). Rozhodnutím ze dne 8. srpna 2012, č.j. 4938/12-1100-602177, Finanční ředitelství v Hradci Králové (dále jen „žalovaný) zamítlo odvolání žalobkyně do dodatečného platebního výměru ze dne 9.3.2012, č.j. 8991/12/249970607236, kterým jí Finanční úřad v Holicích (dále jen „správce daně“) zvýšil základ daně o 695.000 Kč a doměřil daň ve výši 34.122 Kč. V jeho odůvodnění žalovaný konstatoval, že žalobkyně na svůj účet č. 432470190207, vedený u Komerční banky, obdržela v době od 20.5.2010 do 6.8.2010 v osmi různě vysokých částkách finanční prostředky v celkové výši 695.000 Kč. Transakce byly uskutečněny z účtu č. 2102240207, vedeného u Komerční banky, náležejícího společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r.o. Žalobkyně v odpovědi na výzvu správce daně uvedla, že jde o půjčku a na podporu tohoto tvrzení předložila smlouvu o půjčce ze dne 22.4.2010 (dále smlouva) uzavřenou se Společnosti investičního rozvoje, a. s., jako věřitelem, na poskytnutí půjčky k financování vkladu společníka do společnosti na projekt výstavby BD OKO Chomutov v celkové výši 695.000 Kč. Místně příslušným správcem, Finančním úřadem v Kadani, byl k žádosti správce daně podle § 17 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu v platném znění (dále jen „daňový řád“) vyslechnut jako svědek V. H., jednatel společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r. o., z jejíhož účtu finanční prostředky pocházely. Ten uvedl, že se s žalobkyní osobně nesetkal a jednal s panem J. H.. Ten, jako zástupce žalobkyně požadoval za účast na výstavbě bytového domu v Chomutově postavení společníka pro sebe nebo pro žalobkyni. Hodnota podílu na společnosti představovala částku 695.000 Kč, kterou žalobkyně podle svědka neměla. Proto bylo dohodnuto, že tuto částku půjčí Společnost investičního rozvoje, a.s., kde byl V. H. předsedou představenstva. Svědek potvrdil, že žalobkyně dosud půjčku nezačala splácet. Dále uvedl, že půjčka byla poskytnuta z účtu společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r.o., ale účetně je tento případ zaznamenán v účetnictví Společnosti investičního rozvoje, a.s. Správce daně šetřil i okolnosti týkající se nabídky investiční příležitosti - Bytový dům, ulice Lipská, kino OKO umístěné na webových stránkách Statutárního města Chomutov (dále jen SMCH). K realizaci jeho výstavby uzavřelo SMCH nájemní smlouvu, kterou přenechalo pozemek p. č. 2092/2 společnosti PALTAMO, s.r.o., (kde byl jednatelem v době od 14.10.2008 do 1.12.2010 pan J. H.), za účelem pokračování 31Af 96/2012 -3- výstavby nového bytového domu a k němu vztažené infrastruktury, případně dalších staveb souvisejících s výstavbou podle architektonické studie bytového domu kino OKO, a to za sjednané nájemné na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena dne 13.12.2007 a dne 1.2.2008 byla mezi stejnými účastníky sjednána smlouva o budoucí smlouvě kupní o převodu vlastnického práva k nemovitostem a projektové dokumentaci. Obě smlouvy SMCH vypovědělo s požadavkem předání vyklizeného pozemku a vrácení zapůjčené projektové dokumentace. Výpovědi byly doručeny dne 7.10.2010. Tím byl projekt výstavby Bytového domu OKO Chomutov ze strany SMCH ukončen. Za předmět sporu označil žalovaný posouzení a určení, zda finanční prostředky poskytnuté žalobkyni společností Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r.o., jsou příjmem podléhajícím dani nebo jsou půjčkou ve smyslu smlouvy o půjčce uzavřené se Společností investičního rozvoje, a.s., a tedy jsou od daně z příjmů osvobozeny. Konstatoval, že zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, (dále zákon o daních z příjmů“) v ust. §§ 2 a 17, považuje každou fyzickou a právnickou osobu za samostatného poplatníka daně z příjmů. Ani obchodní zákoník neobsahuje ustanovení, podle něhož by statutární zástupce mohl jménem jednoho subjektu zavazovat jiný subjekt k tomu, aby namísto něho převedl finanční prostředky tomu, s nímž jednal o poskytnutí půjčky. Smlouva o půjčce je tradičně považována za smlouvu reálnou. To znamená, že ke smlouvě nedochází účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy, ale skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníku. Z vysvětlení poskytnutého žalobkyní správci daně, z předložené smlouvy o půjčce i z odpovědí svědka V. H., jednatele společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r. o., který byl zároveň i předsedou představenstva Společnosti investičního rozvoje, a.s., je dle žalovaného nepochybné, že Společnost investičního rozvoje, a.s., měla žalobkyni, po dohodě s jejím zástupcem, poskytnout půjčku ve výši 695.000 Kč. K půjčce dokládané předloženou smlouvou ale dle žalovaného nedošlo, protože finanční prostředky jí nebyly touto společností poskytnuty. Vzhledem k tomu, že ani v předložené smlouvě o půjčce není žádným způsobem upraveno postavení společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r. o., ani nebyla sepsána jiná písemná smlouva o půjčce, nelze dle žalovaného spornou částku označit za půjčku. Správce daně proto dle žalovaného postupoval správně, když přijaté finanční prostředky považoval za příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů a zvýšil o ně základ daně. Rozhodnutím ze dne 14.8.2012, č.j. 5039/12-1100-602177, žalovaný podle ust. § 104 odst. 1 daňového řádu upravil výrok svého rozhodnutí ze dne 9.3.2012, č.j. 8991/12/249970607236, tak, že v původním rozhodnutí použitý procesní předpis, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nahradil zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem. Ve včas podané žalobě žalobkyně tvrdila, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím platebním výměrem byla zkrácena na svých právech a právem chráněných zájmech. Domáhala se zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pokračování 31Af 96/2012 -4- žalovaného i jemu předcházejícího rozhodnutí správce daně. V úvodu potvrdila, že se Společností investičního rozvoje, a.s., uzavřela smlouvu o půjčce na částku 695.000 Kč a tato ji byla v souladu s dohodou vyplacena na její účet v několika platbách. Ke zjištěným skutkovým okolnostem neměla žádné výhrady. Zaujala však názor, že z hlediska závazkového vztahu vzniklého na základě smlouvy o půjčce představovala Společnost investičního rozvoje, a.s., vůči žalobkyni dlužníka. Pokud se jako dlužník se společností Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r.o., dohodla, že splní vůči žalobkyní její závazek, došlo k převzetí plnění ve smyslu ust. § 534 zákona č. 40/1994 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Nesouhlasila se závěry žalovaného ohledně plnění z uzavřené smlouvy a připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 4312/2008, podle něhož lze peníze dlužníku půjčit nejen v hotovosti, nýbrž i formou bezhotovostního platebního styku. Na tomto závěru dle žalobkyně nemění nic ani skutečnost, že Společnost investičního rozvoje, a.s., poskytla žalobkyni půjčku prostřednictvím společnosti Stavební investice a rekonstrukce Klášterec nad Ohří, spol. s r.o., a nemůže obstát argument žalovaného, že předmět půjčky nebyl žalobkyni odevzdán. Zároveň poukázala na ust. §§ 331 a 332 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“). Žalobkyně si dále stěžovala na postup správce daně, který odmítl provést šetření v účetnictví Společnosti investičního rozvoje, a.s., aby bylo prokázáno zaúčtování půjčky poskytnuté žalobkyni a šetření v účetnictví společnosti Stavební investice a rekons