3 Ads 19/2014 — Nejvyšší správní soud

32 Ad 23/2015- 62 - text 9 pokračování 32Ad 23/2015 Číslo jednací: 32Ad 23/2015 - 62 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: A. P., bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 6. 10. 2015, č. j. 565 325 7269/315-MSE, o starobní důchod, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze 6. 10. 2015, č. j. 565 325 7269/315-MSE a rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2015, č. j. 565 325 7269, se z r u š u j í a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 8. 2015 č. j. 565 625 7269 přiznala žalobkyni od 25. 3. 2015 starobní důchod podle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp) ve výši 8 431 Kč měsíčně. Nedílnou součástí rozhodnutí je osobní list důchodového pojištění ze dne 16. 7. 2015 s uvedením dob pojištění. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky. Rozhodnutím ze dne 6. 10. 2015, č. j. 565 325 7269/315-MSE žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2015. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že důchodový věk žalobkyně činí v souladu s ustanovením § 32 odst. 2 zdp 59 roků, kterého žalobkyně dosáhla dne 25. 3. 2015. Žalobkyně splnila podmínku dosažení důchodového věku i podmínku potřebné doby pojištění 31 let, neboť pro nárok na starobní důchod získala celkem 43 roků doby pojištění. K námitkám žalobkyně, která žádala o zohlednění a započtení doby pojištění od 1. 1. 1996 do 30. 9. 1996, od 1. 11. 1996 do 28. 2. 1998, od 1. 4. 1998 do 31. 7. 1999, od 1. 9. 1999 do 31. 7. 2000, od 1. 11. 2000 do 30. 11. 2000, od 1. 3. 2001, do 30. 4. 2001, od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2002, od 1. 4. 2003 do 30. 4. 2003 (dále také jen „rozhodné období“), kdy pracovala ve společnosti Izabela, spol. s r.o., se sídlem Smetanova 280, Tanvald (dále také jen „společnost Izabela“) a zhodnocení doby, kdy se nepodařilo došetřit vyměřovací základy, jako doby vyloučené, žalovaná uvedla, že se jedná o neexistující společnost bez právního nástupce, personální a mzdové dokumenty jejích zaměstnanců nelze dohledat. Dne 6. 3. 2015 zahájila Okresní správa sociálního zabezpečení Jičín řízení ve smyslu § 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění z důvodu přešetření doby zaměstnání žalobkyně od 11. 1. 1993 do 30. 5. 2003 ve společnosti Izabela na základě jí předloženého potvrzení o zaměstnání od 11. 1. 1993 do 30. 5. 2003 (podle citovaného ustanovení okresní správy sociálního zabezpečení mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění.). Z oznámení o výsledku uvedeného řízení je dle žalované patrné, že výdělečná činnost v době, kterou žalobkyně v námitkách požaduje zohlednit trvala, ale nebyly prokázány skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda uvedená doba je dobou pojištění ve smyslu § 8 a § 11 odst. 2 zdp, tj. zda byly splněny podmínky pro účast na pojištění, proto tuto dobu výdělečné činnosti nelze žalobkyni zhodnotit. Dále uvedla, že OSSZ zpracovala evidenční list důchodového pojištění (dále také jen „ELDP“) na základě výplatních pásek doložených žalobkyní za období od 1. 8. 2000 do 31. 10. 2000, od 1. 12. 2000 do 28. 2. 2001, od 1. 5. 2001 do 30. 6. 2001, od 1. 1. 2003 do 31. 3. 2003 a od 1. 5. 2003 do 30. 5. 2003, přičemž tuto dobu žalobkyni započetla, dále ji zhodnotila i dobu pojištění od 1. 10. 1996 do 31. 10. 1996, od 1. 3. 1998 do 31. 3. 1998 a od 1. 8. 1999 do 31. 8. 1999, a to jako dobu vyloučenou, protože se nepodařilo zjistit výši vyměřovacích základů. Ke zhodnocení žalobkyní požadované doby pojištění formou čestného prohlášení žalovaná poukázala na nutnost splnění náležitostí dle ust. § 85 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. Žalovaná dále vysvětlila výpočet výše starobního důchodu dle příslušných ustanovení zdp (strana 2-3 napadeného rozhodnutí). Žalobkyně se žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, které považuje za nesprávné. Stejně jako v námitkách zopakovala, že jí žalovaná nezapočetla celé období trvání pracovního poměru ve firmě Izabela, v níž pracovala od 11. 1. 1993 do 30. 5. 2003. V uvedeném období s ní ve firmě pracovalo několik kolegyň, kterým byl starobní důchod přiznán v plné výši, pracovaly ve stejném kolektivu a za stejných podmínek. Namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k dříve řešeným podobným případům. K žalobě doložila kopie dokladů, (pracovní smlouvu ze dne 4. 1. 1993 s nástupem do práce dne 11. 1. 1993, potvrzení o zaměstnání vystavené společností Izabela, potvrzující zaměstnání žalobkyně od 11. 1. 1993 do 30. 5. 2003, dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 5. 2003, přehled pojistných dob zdravotní pojišťovny, výplatní pásky, ELDP vyhotovené OSSZ v řízení podle § 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb., doklad o výši příjmu za rok 2002 a doklad o výši příjmu za duben a květen 2003, vystavené společností Izabela). V následném doplnění žaloby předložila čestná prohlášení ve smyslu § 85 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. (na předepsaném formuláři ČSSZ s úředně ověřenými podpisy) dvou svědkyň, svých spolupracovnic I. H. a I. F., které potvrzují dobu pojištění žalobkyně od 1. 1. 1996 do 30. 5. 2003. Uvedla, že oběma svědkyním byl přiznán starobní důchod v plné výši, tj. se započtením chybějící doby pojištění bez nutnosti předložení ELDP, které ani v jejich případě nebyly dohledány. Dále předložila k důkazu kopii osobního listu důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání a důchodový výměr svědkyně I. H. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a novému rozhodnutí o její žádosti. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zrekapitulovala podstatný obsah správního spisu ( viz níže) včetně „Oznámení o výsledku řízení podle ust. § 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb. OSSZ Jičín“, kterým žalobkyni zhodnotila dobu pojištění na základě předložených výplatních pásek v osobním listu důchodového pojištění, který je součástí prvoinstančního rozhodnutí. K žalobě doloženým čestným prohlášením svědkyň uvedla, že svědkyni I. H. (nar. roce ...), byla zhodnocena doba pojištění od 1. 1. 1996 do 31. 10. 2003 v plném rozsahu s tím, že pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu byla tato doba zhodnocena jako doba vyloučená (§ 16 odst. 4 písm. i) zákona č. 582/1991 Sb.). V případě svědkyně I. F. (nar. v roce ...), jí rozhodnutím z července 2011 doba pojištění od 1. 1. 1996 do 31. 10. 2003 zhodnocena nebyla, ale na základě svědkyní doložených dalších skutečností (obdobné pracovní smlouvy i potvrzení o zaměstnání, dohody o rozvázání pracovního poměru, čestných prohlášení dvou svědků), jí byla dalším rozhodnutím žalované z ledna 2012 sporná doba pojištění zhodnocena v plném rozsahu, rovněž jako doba vyloučená. Žalovaná připustila, že žalobkyně předložila obdobné potvrzení o zaměstnání vyhotovené společností Izabela jako obě jí uváděné svědkyně, v němž se uvádí, že žalobkyně byla u tohoto zaměstnavatele zaměstnána od 11. 1. 1993 do 30. 5. 2003, současně je v něm však uvedeno, že měla nárok pouze na 8,5 dnů dovolené za kalendářní rok, kterou i vyčerpala, v potvrzení je uveden i pravděpodobný měsíční čistý výdělek 5 615 Kč, který v hrubé výši činil 6 418 Kč a k důvodu ukončení pracovního poměru je uvedeno - dohoda, bez udání důvodů. K uvedenému žalovaná poukázala na § 211 a násl. zákoníku práce o nároku na dovolenou a její poměrnou část a dovozuje, že žalobkyně v jednotlivých kalendářních letech v období od 1. 1. 1996 do 31. 10. 2003 neměla, na rozdíl od obou svědkyň, nárok na čerpání celé dovolené, ale jen na její poměrnou část, nepracovala tedy nepřetržitě. Z toho žalovaná usuzuje, že žalobkyně uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. To dle žalované vysvětluje i to, proč na rozdíl od svědkyň, byl se žalobkyní rozvázán pracovní poměr bez udání důvodu. Žalobkyni tak dle žalované nelze zhodnotit dobu pojištění od 1. 1. 1996 do 31. 10. 2003 (pozn. soudu správně: do 30. 5. 2003), neboť u zaměstnavatele Izabela s. r.o. v uvedené době nepracovala nepřetržitě. Navrhla zamítnutí žaloby. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ž