6 As 114/2014 — Nejvyšší správní soud

52 A 117/2015- 74 - text  52A 117/2015 – 74 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobce: L.K., nar. „X“, bytem „X“, zastoupen: Mgr. Kateřinou Tomáškovou, advokátkou, se sídlem Vinohrady 45, 639 00 Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, ze dne 16.11.2015, č.j. KrÚ 73941/2015/ODSH/14, sp.zn. SpKrÚ 46815/2015/ODSH/14, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Vymezení věci: Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Svitavy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19.6.2015, č.j. 34651-15/OD-onp/1883-2015, kterým byly podle § 123f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobce podané proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a uvedený záznam byl potvrzen. Rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vydané správním orgánem I. stupně bylo odůvodněno tím, že žalobce ke dni 17.2.2015 dosáhl hodnoty 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Oznámení o dosažení 12 bodů spolu s výzvou k odevzdání řidičského průkazu mu bylo prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno dne 26.2.2015 a následně dne 3.3.2015 podal žalobce proti uvedenému oznámení námitky v souladu s ust. § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Dne 12.3.2015 nahlížel zmocněnec žalobce do správního spisu, přičemž mu byly pořízeny kopie pokutových bloků. Správní orgán I. stupně si na základě došlých oznámení o přestupcích vyžádal jednak blok k přestupku spáchanému dne 17.2.2015, za který byly žalobci připsány 3 body, přičemž z uvedené pokutového bloku vyplývá, že údaje včetně ověření totožnosti byly řádně vyplněny a dále, že žalobce pokutový blok na místě převzal, podepsal a s přestupkem souhlasil. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal pokutový blok k přestupku spáchanému dne 28.2.2014, za který mu byly připsány 4 body. Rovněž z uvedeného pokutového bloku vyplynulo, že veškeré údaje, stejně jako totožnost žalobce, byly řádně ověřeny a vyplněny, žalobce pokutový blok podepsal a s přestupkem souhlasil. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal pokutový blok k přestupku spáchanému dne 10.9.2013, za který mu byly připsány 3 body. Rovněž z uvedeného pokutového bloku vyplynulo, že tento byl řádně vyplněn včetně řádného ověření totožnosti žalobce, přičemž žalobce s přestupkem souhlasil. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal pokutový blok k přestupku spáchanému dne 10.7.2012, za který byly připsány žalobci 2 body v jeho bodovém hodnocení. Rovněž tento pokutový blok vykazuje vyplnění všech požadovaných údajů, včetně řádného ověření totožnosti žalobce a podpisu a převzetí pokutového bloku žalobcem, včetně jeho souhlasu s přestupkem. Žalobce byl řádně poučen o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu, přičemž této možnosti využil dne 25.3.2015, kdy mu byly pořízeny opět kopie pokutových bloků a oznámení. Na základě podnětu k doplnění dokazování ze dne 26.3.2015 správní orgán I. stupně doplnil správní spis o pokutový blok k přestupku ze dne 2.7.2011, za který byly žalobci připsány 2 body v jeho bodovém hodnocení, přičemž z tohoto pokutového bloku vyplynulo, že veškeré údaje byly řádně vyplněny, pokutový blok byl žalobcem podepsán a převzat na místě, s přestupkem žalobce souhlasil. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal pokutový blok k přestupku spáchanému dne 12.1.2011, za který byl připsán žalobci 1 bod, rovněž tento pokutový blok byl řádně vyplněn, žalobcem podepsán, žalobce s přestupkem souhlasil. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal pokutový blok k přestupku ze dne 16.7.2010, za který mu byly připsány 2 body, rovněž pro uvedený pokutový blok platí, že veškeré údaje byly správně uvedeny, žalobce s přestupkem souhlasil, podepsal jej a pokutový blok převzal. Konečně si správní orgán I. stupně vyžádal a správní spis doplnil o pokutový blok k přestupku spáchanému dne 15.7.2009, za který byly žalobci připsány celkem 2 body. Rovněž tento pokutový blok vykazuje řádné vyplnění veškerých údajů, ověření totožnosti žalobce, převzetí a podepsání pokutového bloku na místě, stejně jako souhlas žalobce s přestupkem. V průběhu správního řízení podal žalobce podnět k přezkumnému řízení ve věci přestupku ze dne 28.2.2014, avšak podle sdělení příslušného orgánu nebyl tento podnět přezkoumáván s ohledem na uplynutí lhůty jednoho roku od právní moci rozhodnutí ve věci podle § 96 odst. 1 správního řádu, která je stanovená k zahájení přezkumného řízení. Výzvou doručenou žalobci dne 3.6.2015 byl tento opětovně poučen o možnosti seznámit se s podklady a o možnosti vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. Žalobce uvedené možnosti nevyužil. Správní orgán I. stupně ve vydaném rozhodnutí, jímž zamítl podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, námitky žalobce jako neodůvodněné, uzavřel, že záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, a to na základě pravomocných rozhodnutí o přestupcích. Rovněž tak správní orgán I. stupně přezkoumal zákonnost odečtu bodů podle zákonných lhůt a v zákonem stanovené výši. I přesto, že žalobci byly provedeny odečty dosažených bodů, a to ke dni 16.7.2010 ve výši 2 bodů a následně ke dni 3.7.2012 ve výši 4 bodů, dosáhl počet bodů žalobce ke dni 17.2.2015 hodnoty 12 bodů. Správní orgán I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 6.8.2009, č.j. 9As 96/2008-46 (rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz), podle kterého: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze citovému zákonu obsaženému v bodovém hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ Žalovaný v rozhodnutí, které je předmětem tohoto soudního přezkumu, setrval na zhodnocení věci a právním názoru vyjádřeném správním orgánem I. stupně, když je třeba uvést, že žalobce podal toliko blanketní odvolání, které nebylo řádně doplněno. Rovněž žalovaný opřel svoje závěry o rozsudek NSS ze dne 6.8.2009, č.j. 9As 96/2008-46, jak již uvedeno shora, když zdůraznil, že v tomto typu řízení se přezkoumává soulad provedených záznamů se způsobilým podkladem pro takový záznam a počet připsaných bodů v tom ohledu, zda odpovídají příloze k zákonu o silničním provozu v bodovém hodnocení jednání. Žalobní body: Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou podle části třetí, hlavy II., dílu 1. (§ 65 a násl.) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), přičemž uplatnil následující žalobní body: Žalobce tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, když vychází z toho, že veškeré normy a principy trestního práva plně dopadají na oblast správního trestání, tedy i na záznam bodů v registru řidičů. Žalobce totiž tvrdí, že za přestupek ze dne 12.1.2011 obdržel 1 trestný bod, avšak podle novelizace zákona s účinností od 1.8.2011 za tento přestupek se již body neudělovaly, tedy má za to, že tento 1 trestný bod měl být z jeho záznamu ke dni 1.8.2011 vymazán. Dále žalobce tvrdí, že tento přestupek se stal před 5 lety, tudíž tento 1 trestný bod měl být zahlazen v souladu s principem zahlazení trestu po 3 letech, tedy ke dni 13.1.2014. Pokud jde o záznam 2 trestných bodů za přestupek ze dne 27.9.2012, rovněž tyto měly být zahlazeny po 3 letech, tedy ke dni 28.9.2015, když žalobce tento výklad odvozuje právě z toho, že se jedná o správní trestání, jak odkázal na judikaturu NSS a rovněž na judikaturu ESLP ve věci Öztürk vs Německo ze dne 21.2.1984. Žalobce trvá na tom, že s ohledem na ust. § 105 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, je přiměřená a ústavně konformní doba na zahlazení dopravních přestupků, resp. bodů z