9 Aps 1/2007 — Nejvyšší správní soud

30 A 142/2017- 50 - text 8 30 A 142/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a JUDr. Ivony Šubrtové, ve věci žalobce: Město Jičín Žižkovo náměstí 18, Jičín proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 14. 11. 2017 se žalobce domáhal ochrany proti nezákonnému pokynu správního orgánu dle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném zněn (dále jen „s.ř.s.“), který měl spočívat v opatření (pokynu, přípisu) žalovaného ze dne 19. 9. 2017, č. j.: KUKHK-29614/MJ/2017-2, označeného jako „Vrácení odvolání k přímému rozhodnutí“, jímž byla vrácena Městskému úřadu Jičín odvolání proti dále uvedených platebním výměrům s tím, aby ten o nich rozhodl sám. Žalobu odůvodnil následujícím způsobem. I. Obsah žaloby 2. Město Jičín má dlouhodobě zaveden místní poplatek za užívání veřejného prostranství. V roce 2003 byla vydána obecně závazná vyhláška (dále jen „OZV“) č. 11/2003, ve znění OZV č. 12/2003, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, která neobsahovala osvobození pro uživatele, kteří mají nějaký vztah k městu. Toto bylo do vyhlášky zakomponováno v roce 2007 OZV č. 7/2007, a to i v souvislosti s nálezy Ústavního soudu. 3. Město nemělo a nemá v úmyslu zpoplatňovat subjekty užívající veřejné prostranství dvakrát, tj. na základě výběru místního poplatku a na základě občanskoprávního vztahu. Právě při zavádění osvobození v roce 2007 město mělo informace, že existují osoby, které mají pronajaty nemovitosti, které jsou současně i veřejným prostranstvím a za které platí nájemné. Proto zavedlo osvobození dnes dle OZV č. 10/2010, ve znění č. 2/2011…. písm. f), a to pro uživatele veřejného prostranství, kteří mají na užívání veřejného prostranství smluvní vztah s městem. Tato obecně závazná vyhláška byla Ministerstvem vnitra v souladu s ust. § 12 odst. 6 zákona č. 128/2000 S., o obcích, posouzena a shledána v souladu se zákonem. 4. Dne 2. 6. 2017 vydal Městský úřad Jičín, odbor dopravy (dále jen správce daně) na základě žádosti obchodní společnosti Jičínská stavební s. r. o., IČ 251 46 785, Jičín, platební výměr č. j. DOP/2017/14974/Rih, za zábor místní komunikace v rozsahu 72 m2 v celkové výši 30.744,--Kč v období od 4. 6. 2017 do 3. 8. 2017 na akci: „Novostavba BD na pozemích č. 244/3, 244/7 v k.ú. Jičín“. 5. Dne 5. 6. 2017 vydal Městský úřad Jičín, odbor dopravy (dále jen správce daně) na základě žádosti obchodní společnosti Jičínská stavební s. r. o., IČ 251 46 785, Jičín, platební výměr č. j. DOP/2017/14975/Rih, za zábor místní komunikace v rozsahu 20 m2 v celkové výši 23.000,--Kč v období od 9. 5. 2017 do 31. 8. 2017 na akci „Novostavba BD na pozemcích č. 244/3, 244/7 v k.ú. Jičín“. 6. Platební výměry byly napadeny včasnými odvoláními obchodní společnosti Jičínská stavební s. r. o., IČ 251 46 785, Jičín, ze dne 7. 6. 2017, neboť se uvedená společnost domnívá, že s ohledem na uzavřenou dohodu o závazku provést výstavbu zpevněné plochy, je osvobozena od úhrady místního poplatku. Přípisem žalovaného ze dne 19. 9. 2017 byla vrácena odvolání k přímému rozhodnutí správci daně prvního stupně dle ust. § 116 odst. 3 daňového řádu s tím, že je povinen zrušit v rámci autoremedury výše zmíněné platební výměry a zastavit odvolací řízení s odůvodněním, že dle OZV je dáno osvobození, protože mezi městem a stavebníkem byla uzavřena smlouva, a že v OZV není zcela jednoznačně konkretizováno, jakým způsobem bude smluvní vztah mezi oběma subjekty upraven. 7. Žalobce se neztotožnil s rozhodnutím žalovaného a shledává postup žalovaného v rozporu se zákonem ze dvou důvodů: 1. Vrácení odvolání dle § 116 odst. 3 daňového řádu je možné pouze při procesních pochybeních. 2. Věcné posouzení odvolání je v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. 8. Žalobce se domnívá, v kontextu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. Afs 28/201725, že žalovaný neměl postupovat dle uvedeného § 116 odst. 3 daňového řádu, nýbrž že měl rozhodnout dle jeho § 116 odst. 1. Tedy buď měl napadené platební výměry změnit nebo zrušit a zastavit řízení nebo odvolání zamítnout a napadená rozhodnutí potvrdit, neboť se nejedná o procesní pochybení, ale o meritorní rozhodnutí o tom, zda povinnost uhradit místní poplatek je osvobozena na základě dohody o závazku provést výstavbu zpevněné plochy. 9. Žalobce je vlastníkem větší části veřejných prostranství, která sousedí s nemovitostmi ve vlastnictví právnických a fyzických osob. Při jejich činnostech, zejména stavebních, někdy dochází k potřebě součinnosti těchto osob s městem (např. při zateplování objektu, při napojení na jejich nemovitost, při výstavbě přípojek atd.). V těchto případech, kdy je takový zásah do vlastnictví města minimální, jsou městem uzavírány dohody o právu provést stavbu dle stavebního zákona, nehovoří se o užívání. V těchto smlouvách je sjednáván způsob provedení tohoto práva, včetně např. technických podmínek. Smlouvy o právu provést stavbu s ohledem na rozsah a na skutečnost, že pokud bude osoba užívat veřejné prostranství (při provádění samotných stavebních prací), bude jí vyměřen místní poplatek podle druhu činnosti, nejsou zpoplatněny. 10. Jestliže v OZV je stanoveno, že jsou osvobozeni uživatelé, kteří mají na užívání veřejného prostranství smluvní vztah, je třeba vycházet z právní úpravy stanovené v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde užívání může být buď úplatné nebo bezúplatné, tj. nájem nebo výpůjčka. V těchto případech však zákon o obcích ukládá městu povinnost dle ust. § 39 zákona o obcích zveřejnit takový záměr na úřední desce. Pokud město záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné a soud k tomu přihlédne i bez návrhu. Smlouvy o právu provést stavbu jsou schvalovány radou města a ani v jednom případě nebyl zveřejněn záměr. 11. Pokud by se žalobce ztotožnil se žalovaným a obsahově posoudil smlouvu o právu provést stavbu jako užívací vztah, pak by musel prohlásit všechny uzavřené smlouvy o právu provést stavbu jako absolutně neplatné, tj. neplatné od počátku ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona o obcích. Pak by však ani dotčený poplatník neměl smlouvu o právu provést stavbu a nemohl by uplatnit osvobození. 12. Žalobce uzavřel žalobu s tím, že je postupem žalovaného krácen na svých právech, zejména na výkonu samosprávy, kdy vydal v souladu se zákonem o obcích obecně závaznou vyhlášku, kterou zavedl místní poplatek za užívání veřejného prostranství, který dlouhodobě vybírá a v důsledku postupu žalovaného by jednak musel změnit svoji praxi a zejména by byl povinen vrátit v řádech statisíců finanční prostředky, které k dnešnímu dni vybral. Z tohoto důvodu se domnívá, že je oprávněn ve smyslu ust. § 82 s. ř. s. podat tuto žalobu. 13. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nevydal rozhodnutí ve smyslu § 116 daňového řádu, nemohl využít podání žaloby proti rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení o vyměření místního poplatku ani odvolacího řízení účastníkem a tudíž nemohl uplatnit jiné právní prostředky. Žalobou se žalobce domáhá rozhodnutí o nezákonnosti postupu žalovaného, a to v intencích rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 60/2015-25. Navrhoval, aby krajský soud na základě shora uvedených skutečností určil postup žalovaného za nezákonný. II. Vyjádření žalovaného k žalobě 14. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 15. 12. 2017. Poté, co v něm shrnul obsah žaloby, uvedl, že žalobce není aktivně legitimován k jejímu podání. Žalobce (město Jičín) totiž v předcházejícím řízení nemohl být úkonem správního orgánu nikterak zkrácen na svých právech, neboť žalobcova subjektivní práva či povinnosti, jež by vyplývala z práva hmotného, v tomto řízení zakládána, měněna, rušena a ani závazně určována nebyla a žalobci v tomto řízení nebyly ukládány ani žádné povinnosti. Žalobce v tomto řízení nevystupoval ani jako účastník řízení, a ani v pozici prvoinstančního správce poplatku. 15. Žalovaný v odvolacím řízení shledal, že správce poplatku nesprávně aplikoval ust. čl. 8 písm. f) Obecně závazné vyhlášky města Jičín č. 2/2011, kterou se mění a doplňuje Obecně závazná vyhláška Města Jičín č. 10/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství (dále jen „OZV“), podle něhož jsou od poplatku za užívání veřejného prostranství mimo jiné osvobozeni uživatelé veřejného prostranství, kteří mají na užívání veřejného prostranství smluvní vztah s městem Jičín nebo jeho organizací, která má majetek ve správě. V OZV není jednoznačně určeno, jakým způsobem má být smluvní vztah mezi oběma subjekty upraven. 16. V samotné Smlouvě o právu provést stavbu je v čl. IV odst. 1 uvedeno: „Smluvní strany výslovně souhlasí s t