4 As 356/2018 — Nejvyšší správní soud

30 A 109/2017- 47 - text  16 30 A 109/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně: Reklamní servis RS, společnost s ručením omezeným, IČ:49287541 se sídlem Pardubice, Svaté Anežky České 28, PSČ 530 02 zastoupena Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře v Pardubicích, Sladkovského 2059, PSČ 530 02 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové za účasti: Statutární město Hradec Králové, se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové, PSČ 502 00 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2017, č. j. KUKHK- 9924/UP/2017/Sv, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 5. 2017, č. j. KUKHK-9924/UP/2017/Sv, bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, odboru stavebního (dále jen „správní orgán“ či „prvoinstanční správní orgán“), ze dne 30. 12. 2016, sp. zn.: SZ MMHK/005092/2010HA2/BO, č. j.: MMHK/229264/2016 ST2/Bo, a toto potvrzeno. Tímto prvoinstančním správním rozhodnutím byla podle ustanovení § 62 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zamítnuta žádost žalobkyně ze dne 14. 8. 2002 „o vydání stavebního povolení k instalaci oboustranného osvětleného reklamního panelu o rozměru 3,60 m x 9, 60 m na pozemku parcelní číslo 503/1 v k. ú. Svobodné Dvory“ (dále jen „reklamní zařízení“). Podle této žádosti mělo být reklamní zařízení umístěno mimo ochranné pásmo silnice I. třídy č. 11, v zastavěném území podle územního plánu města Hradec Králové a na soukromém pozemku. Od podání žádosti, tedy ode dne 14. 8. 2002, byla tato žádost opakovaně předmětem řízení jak před výše zmíněnými správními orgány, tak nadepsaným krajským soudem. Dne 5. 11. 2008 pod č. j. 7 As 22/2007-81, rozhodoval v dané věci i Nejvyšší správní soud. Řízení o vpředu uvedené žádosti žalobce bylo ukončeno rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 5. 2017, č. j. KUKHK-9924/UP/2017/Sv, které žalobkyně napadla včas podanou žalobou. Odůvodnila ji následujícím způsobem. II. Obsah žaloby 2. Na první jeden a půl stránce žaloby žalobkyně vymezuje předmět řízení s tím, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno již dne 14. 8. 2002 a že o ní bylo správními orgány rozhodováno opakovaně. Poukazuje přitom i na délku řízení. Poté obecně předesílá, že je žalované rozhodnutí nepřezkoumatelné, nezákonné, vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a že proběhlé správní řízení bylo vedeno v rozporu se základními zásadami správního řízení. Žalobkyně poznamenala, že nepovažuje za důležité rekapitulovat obsah své žádosti o povolení reklamního zařízení či obsah jednotlivých podání, stanovisek nebo předchozích správních rozhodnutí opatřených či vydaných v průběhu řízení, a to s výjimkou tří dokladů, které předložila správním orgánům opakovaně. Konkrétně jde o · sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010 sp. zn. 207090/2010 ST1/Pau, · stanovisko Policie ČR, SVK, KDI, Hradec Králové č.j. PVC – 3 – 90/DS – 2005 ze dne 3. 11. 2005 (uvedené reklamní zařízení se nenachází v ochranném pásmu silnice č. I/11), · rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu ze dne 28. 4. 2006, zn. 391/RR/2006/St (odstavec na přelomu čtvrté a páté strany tohoto rozhodnutí – reklamní zařízení na p. p. č. 503/1 v k. ú. Svobodné Dvory je podle platného územního plánu města Hradec Králové a podle jeho schválené změny č. 25 navrženo v zastavěném území, v části, jejíž funkční využití je stanoveno tímto územním plánem, respektive jeho změnou č. 25 jako „plochy výroby a služeb bez negativního vlivu na okolí“. …. ze závazné části … nevyplývají žádná omezení týkající se umísťování reklamních, informačních a propagačních zařízení v území s funkčním využitím jako „plochy výroby a služeb bez negativního vlivu na okolí“). 3. Žalobkyně namítala, že se žalovaný ani správní orgán prvního stupně o těchto podkladech ve svých rozhodnutích, s výjimkou sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010, sp. 4. zn. 207090/ 2010 ST1/Pau, nijak nezmínili, ačkoliv byli povinni vypořádat se s tvrzením žalobkyně o tom, že se v daném místě nenachází ochranné pásmo komunikace I. třídy č. I/11, resp. s tvrzením, že se v žádosti vymezené území nachází v zastavěném území obce. Uvedené listiny považuje žalobkyně za důležité, neboť prý jednoznačně vyvracejí tvrzení odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje o tom, že záměr žalobkyně (reklamní zařízení) zasahuje do silničního ochranného pásma komunikace 1. třídy č. I/11 v k. ú. Svobodné Dvory. 5. Podle žalobkyně lze zejména ze sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 207090/2010 ST1/Pau, jednoznačně dovodit, že jí vymezené území v žádosti je souvisle zastavěným územím obce, jak je předjímá § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přičemž „je v něm realizováno pět a více staveb“ ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona. Vzhledem k tomu má žalobkyně za to, že prokázala v průběhu správního řízení, že nežádala o umístění reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu. Žalovaný, přestože měl uvedené sdělení k dispozici, jakož i stanovisko Policie ČR, Správy Východočeského kraje, Krajského dopravního inspektorátu Hradec Králové ze dne 3. 11. 2005, č. j. PVC – 3 – 90/DS – 2005, však tyto listiny nebral vůbec v úvahu, neboť o nich není v žalovaném rozhodnutí vůbec zmínka. A tak namísto toho, aby bylo žalobkyni vydáno příznivé rozhodnutí, neboť pro to byly ve správním spisu všechny potřebné podklady, byla prý žalobkyně šikanována nesmyslnými výzvami (viz výzvy ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 005092/2010HA2/BO, č. j. MMHK/203451/2011, a ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 005092/2010HA2/BO, č. j. MMHK/132442/2012). 6. Významu sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010 se žalobkyně věnovala v podstatě v celé žalobě, a to s tím, že „úředník, který řízení o žádosti žalobkyně o umístění reklamního zařízení vedl a dosud vede, p. B., resp. správní orgán prvního stupně, měl poptat existenci či absenci ochranného pásma prve uvedený orgán Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, nutně povinně s přílohou obsahující závazné sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 207090/2010 ST1/Pau.“ Myšleno poptat odbor dopravy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který by musel zopakovat, že se v místě nalézá 5 a více staveb, neboť by měl k dispozici nezpochybnitelné a závazné stanovisko jiného správního orgánu, a to sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 207090/2010 ST1/Pau, že v místě je souvisle zastavěné území, a v místě tedy neexistuje ochranné pásmo silnice. Jedině takový závěr by byl podle žalobkyně legální. A žaloba pokračovala dále s tím, že: „Žalobkyně konstatuje, že se žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí a správní orgán prvního stupně ve svém rozhodnutí ze dne 30. 12. 2016 dostatečně a přezkoumatelně nevypořádali se všemi tvrzeními, které žalobkyně jako účastník řízení uvedla ve svých předchozích podáních, resp. se všemi tvrzeními uvedenými v listinách připojenými účastníkem řízení, což je v rozporu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu, když například ve svých jednotlivých předchozích podáních žalobkyně uváděla konkrétní skutečností, pro které je dané v žádosti vymezené území souvisle zastavěným územím obce, ale ty nejsou v rozhodnutí zmíněny resp. správním orgán vyhodnoceny, natož vyhodnoceny řádně a náležitě. Je nutné opětovně připomenout, že z listin tvořící správní spis /výše zmiňované listiny, sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 207090/2010 ST1/Pau apod./ je jednoznačně zřejmé a prokázané, že v žádosti vymezené území je najisto souvisle zastavěným územím obce, resp. o existenci souvisle zastavěného území obce není sebemenších pochybností. V žádosti vymezené území je souvisle zastavěným územím obce, a to ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neboť ze závazného sdělení stavebního úřadu je patrné to, že se v žádosti vymezené území nachází v zastavěném území obce /odpověď na otázku ad 1)/ a že ve vyznačeném území je realizováno pět a více staveb, přičemž stavbami se rozumí stavby definované v § 2 odst. 3 stavebního zákona. Žalobkyní předložené sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2.12.2010, sp.zn. 207090/2010 ST1/Pau, neobsahuje a ani nemůže obsahovat výslovně informaci, že v žádosti ohraničené území je souvisle zastavěným územím obce dle ust. § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platné